Emil Králík
| Prof. Ing. arch. Emil Králík | |
|---|---|
.jpg) Emil Králík | |
| Narození | 21. února 1880 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. června 1946 (ve věku 66 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Králík (21. února 1880 Praha[1] – 26. června 1946 Praha[2][p 1]) byl český architekt a vysokoškolský pedagog.
Život
Narodil se v rodině kontrolora městské spořitelny Alfreda Králíka (1843–1919) a jeho manželky Marie, rozené Cechnerové (1856–??).[1] Byl prostřední ze tří dětí, bratr Alfred se stal okresním soudcem v Hořovicích.[3]
V letech 1900–1904 studoval architekturu na České vysoké škole technické v Praze, kde byl jeho učitelem architekt a restaurátor Josef Schulz. Následně působil jako asistent profesora Jana Kouly v Ústavu architektonického a uměleckého kreslení (součást ČVŠT). Od roku 1905 pracoval dva roky v ateliéru Antonína Balšánka a Osvalda Polívky, autorů pražského Obecního domu. Roku 1907 Prahu opustil a působil tři roky jako pedagog na České vyšší průmyslové škole v Brně.[3]
V roce 1910 skončil s pedagogickou činností a věnoval se pouze architektuře.
V roce 1920 se Králík stal společně s Karlem Hugem Kepkou profesorem právě vznikajícího oboru architektury České vysoké školy technické v Brně, kde vyučoval architektonické a ornamentální kreslení. Pod jeho vedením zde vystudovalo mnoho brněnských funkcionalistických architektů, například Jindřich Kumpošt. Během svého působení na brněnské technice byl dvakrát zvolen děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství (1923–1924 a 1933–1934). I během svého působení na vysoké škole se věnoval architektuře a účastnil se i zahraničních soutěží. Inspiraci pro svou tvorbu získával také při cestování po Evropě a severní Africe.
Jeho tvorba byla zpočátku silně ovlivněna secesí a vídeňskou modernou, ve dvacátých letech 20. století se přiklonil k moderní architektuře. Králík byl v roce 1922 spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců v Brně, o dva roky později se stal prvním předsedou brněnského klubu architektů. V roce 1927 byl jmenován prováděcím architektem při výstavbě areálu brněnského výstaviště, kde realizoval urbanistický návrh pražského architekta Josefa Kalouse a sám pro výstaviště navrhl biograf s kavárnou.
Po uzavření vysokých škol během druhé světové války se věnoval pouze umělecké činnosti, roku 1941 hostila Praha i Brno výstavu jeho kreseb a akvarelů označovaných jako novodobý impresionismus. Od roku 1942 byl nacisty vězněn ve svatobořickém internačním táboře, odkud se vrátil těžce nemocný až po skončení války.[4] Zemřel 26. června 1946 v Praze, pochován je v Brně.[2][4]
Rodinný život
Dne 21. října 1911 se v Brně oženil s Boženou Stránskou.[5] Manželé Králíkovi měli dvě děti.[4]
Významná díla
- Městské divadlo Mladá Boleslav (1905–1909), secesní exteriér divadla ve spolupráci s Janem Kříženeckým
- Dům Bedřicha Smetany v lázních Luhačovice (1908–1910)
- Brněnské výstaviště (1926–1928), realizace projektu Jana Kalouse s vlastním návrhem biografu a kavárny
- vily bratrů Kováříkových v Prostějově - Josefa na Vojáčkově náměstí a Františka na náměstí Padlých hrdinů
- Všeobecný penzijní ústav Brno, nyní sídlo Nejvyššího soudu České republiky
Nerealizované projekty
- Návrh budovy pro Národní divadlo Brno
- brněnský vysokoškolský kampus
Galerie
Exteriér secesní budovy Městského divadla Mladá Boleslav, jehož je Emil Králík spoluautorem
Brněnské výstaviště
Objekt Kino divadlo kavárna (Emil Králík, 1927–1928) v areálu Brněnského výstaviště.
Emil Králík, Všeobecný penzijní ústav Brno (dobová fotografie 1932)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některé zdroje mylně uvádí, že Emil Králík zemřel v Brně.
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Štěpán, 1879–1882, snímek 92, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b Úmrtí. Rudé právo. 29. 6. 1946, s. 6. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel, Králík Alfred, 1843
- ↑ a b c Internetová encyklopedie dějin Brna: Emil Králík
- ↑ Matrika oddaných, Brno sv. Jakub, 1907–1920, snímek 105
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Králík na Wikimedia Commons - DVOŘÁK, Kamil. Emil Králík [online]. Archiweb.cz [cit. 2012-01-17]. Dostupné online.
- Brněnský architektonický manuál - Emil Králík [online]. ViaAurea s.r.o. [cit. 2012-01-17]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Králík, Czech architect, General Pension Office, Brno 1932
Brněnské výstaviště. Pohled od jihu, ze stráně nad pravým břehem Svratky.
Autor: Michal Bělka, Licence: CC BY-SA 3.0
Průčelí budovy Městského divadla Mladá Boleslav postavené v roce 1909.
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Objekt Kino divadlo kavárna (Emil Králík, 1927 - 1928) v areálu Brněnského výstaviště, postavený již pro úvodní Výstavu soudobé kultury a nyní již pro původní účel nevyužívaný
Emil Králík (1880 - 1946), Český architekt.