Emil Lukáč

Emil Lukáč
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1936 – 1939
Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci:
1938 – ???
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.
HSĽS-SSNJ
Narození1. listopadu 1900
Hodruša-Hámre
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1979 (ve věku 78 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Slávičie údolie
Profesespisovatel, básník, politik a překladatel
Oceněnízasloužilý umělec
CommonsEmil Boleslav Lukáč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Lukáč, plným jménem Emil Boleslav Lukáč (1. listopadu 1900 Hodruša-Hámre – 14. září 1979 Bratislava), byl slovenský básník, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie

Působil jako básník, krátce i jako evangelický kněz. V letech 1940–1944 založil a vedl časopis Tvorba, ke kterému se vrátil ještě na přelomu 40. a 50. let. I pak se věnoval kulturní práci. Roku 1976 získal titul zasloužilý umělec.[1]

Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za československé národní socialisty.[2] Poslanecký mandát získal až dodatečně roku 1936 poté, co rezignoval poslanec Igor Hrušovský. V poslanecké sněmovně setrval do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[3]

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za národní socialisty na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[4] V prosinci 1938 potom byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Je tehdy uváděn jako profesor, bytem v Bratislavě.[5]

Citát

„Zato si k nám přisedl jeden mladý slovenský kněz a básník. Byl to kněz řádový, byl františkán. A básník to byl surrealistický. Jak to dal všechno dohromady, nevím. Na sjezd přijel na motocyklu. Byl tak samozřejmý, že to překvapovalo. Ale zapadl dobře. Básník Emil Boleslav Lukáč se nám trochu vysmíval, že jsme se dali očarovat jeho mnišskou kápí, a dokládal, že bychom byli získáni patrně i kominíkem, kdyby ho někdo přivedl. Ale neměl pravdu. Byl to živý, temperamentní muž upřímné sdílnosti, plný nápadů a vtipů. Jeho oči nedaly pokoj žádné dívčí tváři, která se tam mihla. A se mnou se sblížil srdečně.“
— Jaroslav Seifert[6]

Dílo

Poezie:[1]

  • 1922 Spoveď
  • 1925 Dunaj a Seina
  • 1926 Hymny k sláve Hosudarovej
  • 1928 O láske neláskavej
  • 1929 Spev vlkov a iné básne
  • 1929 Križovatky
  • 1934 Elixír
  • 1934 Hymny (druhé vydanie Hymny k sláve Hosudarovej)
  • 1938 Moloch
  • 1944 Bábel
  • 1949 Záhrada útechy (výber prekladov z európskej poézie)
  • 1967 Óda na poslednú a prvú
  • 1969 Parížske romance
  • 1978 Srdce pod Kaukazom

Další dílo:

  • 1943 Kam ho položili?

Překlady:

  • 1929 Cesta krížová (P. Claudel) z francouzštiny
  • 1929 Múdrosť vína (O. Chajjám)
  • 1933 Trofeje (Ronsard)
  • 1941 V mladých srdciach (A. Ady)
  • 1951 Apoštola (S. Petöfi) (z maďarštiny)
  • 1967 Génius orlom (V. Hugo)
  • 1968 Kvapky z perlete (Valéry)
  • 1976 Spoveď Dunaja (S. Petöfi)

Operní libreto:

  • 1928 Detvan (od V. Figuše-Bystrého)

Výběry z tvorby:

  • 1936 Básnická tvorba
  • 1946 Dies irae
  • 1965 Hudba domova
  • 1966 O láske neláskavej
  • 1976 Tvoj tanec žeravý
  • 1980 Pokoj zemi tejto

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Emil Boleslav Lukáč [online]. osobnosti.sk [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ Emil Lukáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 156. 
  5. ↑ VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938, Eduard NIŽŇANSKÝ [online]. niznanskyedo.host.sk [cit. 2011-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky) 
  6. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 325–6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrait lukac-emil-boleslav.jpg
Emil Boleslav Lukáč (1900–1979)