Emil Maurice

Emil Maurice
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1980-073-19A / Hoffmann / CC-BY-SA 3.0
Narození	19. ledna 1897 Westermoor
Úmrtí	6. února 1972 (ve věku 75 let) Mnichov
Povolání	politik
Ocenění	Zlatý stranický odznak Řád krve
Politické strany	Národně socialistická německá dělnická strana Německá dělnická strana
Partner(ka)	Geli Raubalová (do 1927)
Funkce	člen Reichstagu Nacistického Německa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Maurice [moris] (19. ledna 1897, Westermoor – 6. února 1972, Mnichov) byl zakládající člen NSDAP, osobní strážce, řidič i přítel Adolfa Hitlera.

Emil Maurice se vyučil jako hodinář. V letech 1917–1919 působil ve vojsku, avšak první světové války se neúčastnil. V roce 1919 vstoupil do DAP, která se později transformovala na NSDAP. V roce 1920 se Maurice stal prvním nejvyšším velitelem SA, tuto funkci vykonával do následujícího roku.

Když Hitler Maurice pozoroval při jedné rvačce v mnichovské hospodě, fascinoval ho natolik, že mu nabídl tykání. Takové výsady se dostalo velmi málo straníkům, např. Ernstu Röhmovi.

Roku 1923 se Maurice stal velitelem Stabswache (Štábní stráž). Měla osm členů a jejími úkoly byla ochrana Hitlera, strany na veřejných akcích a narušování setkání jiných stran.

Za účast na Pivnicovém puči byl s Hitlerem uvězněn v Landsbergu. Právě Mauriceovi diktoval Hitler první stránky své knihy Mein Kampf, později převzal tuto úlohu Rudolf Hess.

V roce 1925 opět založil Maurice oddíl Hitlerovy stráže známé jako Schutzstaffel (SS). Měl členské číslo 2.

Poté, co se Heinrich Himmler stal SS-Reichsführerem, se dostal Maurice do konfliktu s Himmlerovými pravidly rasové čistoty pro důstojníky SS. Toto pravidlo nařizovalo zkoumání rodin jednotlivých důstojníků a jejich předků.

V Mauriceově rodokmenu se ukázalo, že Maurice je židovský míšenec – prvním židem v rodině byl Mauriceův dědeček Charles Maurice Schwartzenberger (1805–1896), zakladatel Divadla Thalia v Hamburku. Himmler, který vždy žárlil na Hitlerovy nejbližší přátele z nejranějších dob strany, proto nařídil okamžité Mauriceovo propuštění z SS, současně s dalšími členy jeho rodiny.

Hitler však udělal krok, který mu nebyl podobný – Maurice se zastal a dovolil starému příteli, navzdory jeho židovskému původu a lásce k Hitlerově neteři Geli Raubalové zůstat v SS.

V roce 1936 se Maurice stal poslancem Reichstagu v Lipsku. Roku 1937 vedl Společnost odborných řemeslníků v Bavorsku a byl předsedou Obchodní a průmyslové komory v Mnichově.

V roce 1945 byl zadržen americkou armádou. V roce 1947 byl propuštěn, po roce 1948 strávil 3 roky v pracovním táboře. V roce 1951 si zařídil hodinářství. Zemřel 6. února 1972 v Mnichově.

• Koburský odznak (září 1932)
• Zlatý stranický odznak (1933)
• Řád krve (1933)
• SS-Ehrenring (1933)
• Čestná dýka Reichsführera SS (1933)
• Kříž cti, s meči (srpen 1934)
• Medaile za Anschluss (1938)
• Sudetská pamětní medaile (1939)
• Čestný prýmek starého bojovníka (únor 1934)
• SS čestná dýka
• Válečný záslužný kříž, s meči
• | | Služební vyznamenání NSDAP, I. stupeň – bronzový, II. stupeň – stříbrný, III. stupeň – zlatý

Údaje použity z: anglická Wikipedie-Emil Maurice/Decorations and awards

• Anna Maria Sigmundová: Vůdcův nejlepší přítel, 2005 (ISBN 80-249-0576-0)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Maurice na Wikimedia Commons
• (anglicky) Emil Maurice na spartacus.schoolnet.co.uk