Emil Pacovský
Emil Pacovský | |
---|---|
Narození | 25. května 1879 Uhlířské Janovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. května 1948 (ve věku 68 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | malíř, kritik umění, grafik a estetik |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Emil Pacovský, křtěný Emil Karel, používal též pseudonym Emil Firle (25. května 1878[1] Uhlířské Janovice[2] – 6. května 1948 Praha), byl český malíř, grafik, spisovatel, kritik, estetik, historik a teoretik umění.
Život
Narodil se v Uhlířských Janovicích do rodiny soudního adjunkta Emanuela Pacovského a jeho ženy Hedviky Pacovské, rozené Vetterlové.[2] Emil měl ještě tři sourozence, Emanuela (1875), Stanislava, který zemřel ve dvou letech, mladšího bratra Ottu, který se dožil pouze jednoho roku a sestru Hedviku (1886). Jeho otec byl jakožto soudní úředník často přemisťován, a proto Emil navštěvoval zprvu obecnou školu v Hradci Králové, následně měšťanskou chlapeckou školu v Přelouči, vyšší reálku v Pardubicích.
V dalším studiu pokračoval v letech 1896–1897 na pražské malířské akademii u profesorů F. Ženíška a J. V. Myslbeka, v roce 1899 pak odjel do Mnichova, kde pokračoval po dobu tří let ve studiu na soukromé škole Slovince Antona Ažbeho. Během mnichovského pobytu se seznámil s malířem Jaroslavem Augustou, jež podnítil jeho zájem o Slovensko. V létě roku 1900 přijel spolu s J. Augustou do Detvy a oba se pak na Slovensko vrátili a působili zde dalších osm let. V letech 1903–1908 byl předsedou prvního slovenského výtvarného sdružení „Grupy uhorsko-slovenských maliarov“[3].
Mezi roky 1906–1914 žil v Praze a svůj ateliér si zařídil na Letné.[4] Od roku 1908 spolupracoval s redakcí čtvrtletníku „Meditace“[5] a v letech 1910–1912 se aktivně podílel spolu s F. Koblihou, J. Konůpkem, J. Váchalem, J. Zrzavým a dalšími na činnosti sdružení Sursum.
V lednu roku 1912 vydal E. Pacovský první číslo revue Veraikon[6] a od srpna 1915 až do konce 1. světové války žil ve Vídni, kam byl povolán vojenskými úřady.
V roce 1921 se oženil[7] s dcerou smíchovského lékárníka Hanou Pohlovou[8] a v následujícím roce se jim narodila dcera Jana a o rok později dcera Emilie.
V roce 1928 byl rovněž přijat za člena výtvarného odboru Masarykova lidovýchovného ústavu a rovněž přednášel dějiny umění v Husově škole. V letech 1930–1931 byl kulturním referentem olomouckého časopisu „Pozor“. V dubna roku 1937 Emil Pacovský ovdověl a v tomto roce se rovněž ukončilo i vydávání Veraikonu. Od roku 1938 se věnoval převážně svým dvou dcerám a válečná léta rodinnou situaci ještě zhoršila.
E. Pacovský zemřel v květnu roku 1948 a byl pohřben stejně jako jeho žena na Olšanských hřbitovech v Praze.
Výstavy
Autorské
- 1993 – Emil Pacovský a grupa uhorsko – slovenských maliarov, Považská galéria umenia v Žiline, Žilina
Společné
- 1976 – Sursum 1910–1912, Krajská galerie, Hradec Králové
- 1989 – Cesta k moderně a Ažbého škola v Mnichově, Museum Wiesbaden
- 1996 – Umělecké sdružení Sursum, Dům U Kamenného zvonu, Praha
Galerie
- Čipkárka (1903)
- Jesenná večerná nálada (1905)
- Detvan (1903)
- Predspevák (1905)
- Chalupa v horách
- Drakobijce (grafika)
Odkazy
Literatura
- 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- 1989 – Malý slovník bibliofila, Památník národního písemnictví, Praha
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N–Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
- Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2016 – Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008) (2. svazek N–Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
Reference
- ↑ některé dokumenty uvádějí nesprávný rok narození 1879
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Uhlířské Janovce
- ↑ Informační systém abART:Grupa uhorsko-slovenských maliarov
- ↑ Národní archiv Praha, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce), . Pacovský Emanuel (1846) s rodinu, otec Emila Pacovského Dostupné online.
- ↑ Knihovna Akademie věd ČR, Souborný katalog AV ČR, Meditace. www.lib.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-19.
- ↑ Slovník českých nakladatelství (1849–1949), Veraikon
- ↑ Matriční záznam o sňatku Emila Pacovského s Janou Pohlovou farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Hany Pohlové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Pacovský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Pacovský
- Emil Pacovský v informačním systému abART
- Výtvarník Emil Pacovský jako organizátor a vydavatel
- art+, Emil Pacovský (1879–1948)
- Emil Pacovský
- CITeM, Muzejní autority, Pacovský, Emil, 1879–1948
- Registr sbírek výtvarného umění, Pacovský Emil
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Pacovský – Detvan
Emil Pacovský - Čipkárka
Emil Pacovský - Drakobijce (grafika)
Emil Pacovský - Jesenná večerná nálada
Emil Pacovský – Chalupa v horách
Emil Pacovský, signatura
Emil Pacovský – Predspevák