Emil Pitter

Emil Pitter
Narození14. května 1887
Lišov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. října 1943 (ve věku 56 let)
České Budějovice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
VzděláníUměleckoprůmyslová škola v Praze, Mnichovská Akademie
Povolánímalíř, typograf, scénograf, učitel
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Pitter (14. května 1887 Lišov[1]18. října 1943 České Budějovice) byl český scénograf, malíř, typograf a středoškolský profesor, zakladatel avantgardního uměleckého sdružení Linie a vedoucí redaktor časopisu Linie. V letech 1929–1941 byl hlavním scénografem Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích, pro které navrhl scénu ke 36 inscenacím. Po Emilu Pitterovi je v Českých Budějovicích pojmenována mateřská školka, ulice[2] a Lávka Emila Pittera (stavba roku 2007).

Život

Po absolvování reálky v Českých Budějovicích studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Jana Preislera a Ladislava Šalouna. Po třech letech získal stipendium na Akademii výtvarných umění v Mnichově (prof. Angel Janko) a poté strávil tři měsíce v Paříži. Od roku 1921 byl profesorem na Státním koedukačním učitelském ústavu v Českých Budějovicích. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Sdružení jihočeských výtvarníků,[3] které později opustil a stal se zakladatelem avantgardního sdružení Linie. Pitter skupinu zaregistroval podle vzoru nakladatelství Družstevní práce jako družstvo, které se kromě umělecké činnosti věnuje také vydávání nepolitického časopisu Linie a knižních publikací.[4] Byl nejstarším členem Linie a také autorem programových textů sdružení. Jako profesor výtvarné výchovy byl zastáncem modernismu a autorem několika učebnic.

Dílo

Emil Pitter byl patrně autorem názvu sdružení Linie a zakladatelem i vedoucím redaktorem jejího časopisu. Název měl být metaforou výtvarné čistoty i programové vyhraněnosti. V prvním čísle časopisu zveřejnil Pitter programovou stať ke vztahu kultury a politiky, v níž mj. uvádí: "Kultura by se měla zajisté stát činitelem politickým, ale takovým, který by rozdíly sociální, třídní a jiné odstraňoval, který by je odsunul a spojil všechny ty, jimž zájem lidský je nad zájmem politické strany, která přece jen cení hodnoty podle svého užšího zájmu a v jádře hmotného měřítka a která specialisuje kulturu podle hlediska národního, třídního i jiného." Tento záměr se nepodařilo zcela naplnit, protože někteří členové Linie, zejména Oldřich Nouza a Karel Valter, zastávali radikální politická stanoviska blízká Komunistické straně.[5]

Pitterova typografická tvorba zahrnuje kromě podoby časopisu Linie širokou škálu užité tvorby - od plakátů a pozvánek, ex libris, inzertů, diplomů až po reklamu v kině. Byl zastáncem moderní typografie, užívající důsledně minusek a bezpatkového písma futura. Díky němu byl časopis Linie jedním z nejvyhraněnějších příkladů tzv. "nové typografie".[6] Svou grafickou úpravou i formátem Linie připomínala časopis "bis z", který vydávala v Kolíně nad Rýnem Die Gruppe progressiver Künstler.[7]

Pitter byl činný také jako autor článků a v časopisu Linie uveřejnil teoretické statě o typografii, malířství, filmu a fotografii, recenze, zprávy, fejetony a reportáže (např. reportáž o natáčení pašijových her v Hořicích, na kterých spolupracovala skupina Linie s Foxovým zvukovým týdeníkem).[8] Zabýval se reklamou také z hlediska psychologie. Z jeho iniciativy bylo čtvrté číslo časopisu věnováno výhradně obchodní a průmyslové reklamě. Byl kritický k výtvarné podobě reklam, uváděných v kině před promítáním, zejména k užití písma "odkoukaného z nevkusných vzorníků a učebnic".[9]

Malířská tvorba z let 1910-1943 zahrnuje venkovská i předměstská zákoutí, portréty, akty a zátiší (Rodina, Masné krámy v Českých Budějovicích). V polovině 30. let se dopracoval k svébytnému modernímu výrazu a radikální redukcí malířských prostředků dospěl k abstrakci. Pro jeho malbu, pojatou téměř gestickým způsobem, je charakteristické spojení expresivní linie s barevnými plochami (Boubínský prales, 1934).[10] Jeho spolupráce s divadlem byla inspirací pro některé obrazy s antickými tématy (Faethon, 1934, Diana, 1934, Leda, 1935).[11]

Jako scénograf debutoval výpravou k Mollièrovým hrám George Dandin (George Dandin ou le Mari confondu) a Sgnarell (Sganarelle ou le Cocu imaginaire), uvedeným v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích roku 1929. Poté, co se uměleckým vedoucím divadla stal Josef Stejskal, byl Pitter jmenován scénickým výtvarným poradcem. V letech 1929-1941 navrhl scénu pro přibližně 36 inscenací.[12] Pitterovy scénografické návrhy byly zničeny spolu s archivem Jihočeského divadla během povodní roku 2002.[13]

Učebnice

  • Kreslení na obecné škole, 1934
  • Nauka o barvách, 1935
  • Kreslení na měšťanské a střední škole, 1939

Výstavy (výběr)

  • 1943 Emil Pitter, pod hlavičkou Sdružení jihočeských výtvarníků, České Budějovice[14]
  • 1946 Emil Pitter: Posmrtná výstava, Sdružení jihočeských výtvarníků, České Budějovice
  • 1975 Český jih ve výtvarném umění 1925 - 1975, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
  • 1984 Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
  • 1986/1987 České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
  • 2003/2004 České umění XX. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2004 Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, Obecní dům Praha

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Jaroslav Anděl, Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, kat. 280 s., Obecní dům Praha 2004, ISBN 80-86339-25-4
  • Linie: Avantgardní literárně umělecké sdružení / 1930-38, texty: Bartuška Josef, Haller Miroslav, Nouza Oldřich, Pletzer Karel, Tetiva Vlastimil, kat. 80 s., České Budějovice 1984
  • Karel Valter, Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní, 136 s., Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1980
  • Svatopluk Civiš: Emil Pitter, monografie, 107 s., Nakladatelství Růže, České Budějovice 1978
  • Josef Bartuška (ed.), Výtvarná skupina Linie: Padesát let Emila Pittra /ep 50 /, České Budějovice 1939

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Lišov
  2. Názvy budějovických ulic [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-31. 
  3. Encyklopedie Českých Budějovic: Sdružení jihočeských výtvarníků
  4. Jaroslav Anděl, 2004, s. 31
  5. Jaroslav Anděl, 2004, s. 14
  6. Jaroslav Anděl, 2004, s. 169-175
  7. Jaroslav Anděl, 2004, s. 166
  8. Jaroslav Anděl, 2004, s. 120
  9. Jaroslav Anděl, 2004, s. 167
  10. Jaroslav Anděl, 2004, s. 270
  11. Jaroslav Anděl, 2004, s. 220
  12. Jaroslav Anděl, 2004, s. 226-227
  13. iDNES: Jak je na tom kultura v regionech?, 2002
  14. Hana Krubnerová, Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků, mgr. diplomová práce, FF UP Olomouc 2012, s. 40

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Emil Pitter – Masné krámy (1922).jpg
Emil Pitter – Masné krámy
Emil Pitter, signatura.jpg
Emil Pitter, signatura
Emil Pitter - Pohled na pražské střechy.jpg
Emil Pitter - Pohled na pražské střechy
Emil Pitter – Dostaveníčko (1919).jpg
Emil Pitter – Dostaveníčko
Emil Pitter – Rodina AJG.jpg
Emil Pitter – Rodina AJG