Emil Spišák

Mgr. Emil Spišák
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1992 – 1992
poslanec Národní rady SR
Ve funkci:
1997 – 1998[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNS (-1995)
Narození25. října 1956
Spišská Nová Ves
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠMÚ Bratislava
Profesepolitik a režisér
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Spišák (* 25. října 1956 Spišská Nová Ves[2]) je slovenský divadelní režisér a ředitel, bývalý politik za Slovenskou národní stranu, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech aktér soudního sporu, kdy mu bylo zamezeno nastoupit coby náhradník do Národní rady SR.

Biografie

Vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Od roku 1981 pracoval jako režisér v činohře Divadla Jonáše Záborského v Prešově a od poloviny 80. let rovněž spolupracoval s divadly v českých zemích (Kolín, Pardubice, Kladno). Od roku 1983 také spolupracoval s košickým studiem Československé televize na přípravě pořadů pro děti a mládež.[3]

Ve volbách roku 1992 byl za SNS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[2] Uvádí se bytem Košice.[4] V slovenských parlamentních volbách roku 1994 kandidoval za SNS, ale nebyl zvolen. Když v roce 1997 zemřel poslanec Bartolomej Kunc, měl Spišák nastoupit jako náhradník, ale protože se mezitím se svou stranou rozešel (v roce 1995 mu při přeregistraci členských průkazů nebyla vydána nová stranická legitimace), byl jako náhradník na post poslance dosazen Ladislav Hruška. Spišák proti tomu protestoval a hodlal se obrátit na Ústavní soud Slovenské republiky.[5] V lednu 1998 ústavní soud rozhodl, že Spišák má nárok na poslanecké křeslo.[6] Teprve v roce 2000 Národní rada SR zrušila kontroverzní rozhodnutí z roku 1997 (Spišák už ale fakticky poslanecký mandát nenabyl). Mezitím celou záležitost předal k Evropskému soudu pro lidská práva.[7]

V roce 2007 se stal ředitelem Spišského divadla.[3] V této funkci je zmiňován ještě k roku 2020.[8]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Poslanecký mandát neuplatnil, protože parlament v rozporu s ústavou přidělil jeho křeslo jinému náhradníkovi.
  2. ↑ a b Emil Spišák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Poslanci KSK nerokovali o neinvestičnom fonde [online]. mesto.sk [cit. 2012-09-17]. Dostupné v archivu. (slovensky) 
  4. ↑ Prezident Havel nemal „Mečára“ rád, SNN 48-49 [online]. snn.sk [cit. 2012-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29. (slovensky) 
  5. ↑ Emil Spišák chce uplatniť svoj nárok na miesto v NR SR a dať podnet na Ústavný súd SR [online]. sme.sk [cit. 2012-09-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Ďalším poslancom bez kresla je Emil Spišák [online]. etrend.sk [cit. 2012-09-17]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ návrh vlády na prijatie uznesenia Národnej rady Slovenskej republiky k nálezu Ústavného súdu Slovenskej republiky sp. zn. II ÚS 48/97 zo 7. januára 1998. [online]. psp.cz [cit. 2012-09-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Rozhovor - Ing. Emil Spišák, riaditeľ Spišského divadla - 19.02.2010 [online]. snv.sk [cit. 2012-09-17]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“