Emil Walter

PhDr. Emil Walter
Narození27. prosince 1890
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. června 1964 (ve věku 73 let)
Uppsala
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípřekladatel
PříbuzníKarel Walter-Jizerský bratranec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Walter (27. prosince 1890 Libeň[1] – 18. červen 1964 Uppsala) byl český překladatel a diplomat.

Život

Narodil se v rodině truhláře Václava Waltera (1848[2]–1912) a jeho ženy Anny, rozené Tiché (1854[3]–1897[4]).[5] Měl pět vlastních sourozenců: Annu Zunovou (1874–1939), Antonína (1877–1942), Františka (1878–1937), Václava (1881–1931) a Jaromíra (1888–1978) a z druhého manželství otce s Annou, rozenou Čechovou,[6] nevlastní sestru Růženu Kovandovou (1903–1948).[zdroj⁠?!] Emil Walter se oženil v Plzni 5. 7. 1920 s Marií Schneiderovou,[1] se kterou měl tři děti.

R. 1910 ukončil studia na gymnáziu v Truhlářské, r. 1929 pak studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (rigoróza z filologie germánské a anglické a z filozofie).[7] V letech 1917–1920 učil na reálce v Plzni, poté vstoupil do diplomatických služeb.

Nejprve počátkem 20. let jako kulturní přidělenec v Československého vyslanectví v Dánsku, později jako kulturní atašé ve Stockholmu. Po druhé světové válce se stal velvyslancem ČSR v Norsku, po Únoru 1948 z úřadu z politických důvodů odstoupil a emigroval do Švédska, kde na Univerzitě v Uppsale působil jako lektor češtiny.[8]

Překládal ze švédštiny, dánštiny, norštiny, islandštiny a ze staroseverštiny. Debutoval ještě před první světovou válkou. Přeložil vybraná díla Knuta Hamsuna, Selmy Lagerlöfové, Sigrid Undsetové, J. V. Jensena, básnickou Eddu (1942) aj.[9]

Vyznamenání

Byl vyznamenán norskými a švédskými královskými řády.

Dílo

Spisy

  • Nástin severské mythologie – Bratislava: vlastním nákladem, po r. 1924
  • Některé styčné literární body českoislandské a českoföroyské: dizertace – Praha: Univerzita Karlova, 1929
  • Daniel Vetters "Islandia" – Praha: Státní tiskárna, 1929
  • Jazykový boj v Norsku – Praha: Státní tiskárna, 1929
  • Vensil Ulrik Hammershaimb – Praha: Státní tiskárna, 1929
  • Unser naturwissenschaftliches Weltbild: sein Werden von Altertum bis zur Gegenwart – Zürich: Niehans, 1938
  • Erforschte Welt: die wichtigsten Ergebnisse der naturwissenschaftlichen Forschung – Bern: Francke, 1946

Překlady

  • U finského kostela – Magdalena Thorsen; z norštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 23. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Kuli – Johannes Vilhelm Jensen; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 35. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Křesadlo: pohádková komedie o 5 jednáních – Wilhelm Erichsen; z dánštiny. Praha: Josef Springer, 1912
  • Gösta Berling – Selma Ottiliana Lovisa Lagerlöf. Praha: Alois Hynek, 1913
  • Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem – Selma Lagerlöf. Praha: Alois Hynek, 1913
  • Legendy o Kristu – Selma Lagerlöf. Praha: Alois Hynek, 1915
  • Ledovec: mythy o ledové době a prvním člověku – Johannes V. Jensen. Praha-Vinohrady: Ludvík Bradáč, 1916
  • Legendy – Selma Lagerlöf. Praha: A. Hynek, 1916
  • Císař z Portugalie: povídka z Värmlandu – Selma Lagerlöf. Praha: A. Hynek, 1917
  • Královny kungahällské – Selma Lagerlöf. Praha: A. Hynek, 1917
  • Benoni: román – Knut Hamsun. Praha: Veraikon, 1918
  • Saga o Gunnlaugovi Hadím Jazyku – ze staré islandštiny. Praha: L. Bradáč, 1919
  • Rozklad a pád proletářské filosofie: několik slov na prahu nového věku – Carl Gustav Verner von Heidenstam. Praha: Družstvo přátel studia, 1920
  • Podobenství – Jens Johannes Jörgensen. Praha: A. Hynek, 1920
  • Liljecronův domov – Selma Lagerlöf. Praha: A. Hynek, 1920
  • Vozka smrti: povídka – Selma Lagerlöf. Praha: A. Hynek, 1920
  • Velká karavana: román ze současného Egypta – Otto Rung; z dánštiny přeložili Emil Walter a Hanuš Hackenschmied. Praha: A. Hynek, 1921
  • Rosa: ze zápisků studenta Parelia – Knut Hamsun. Praha: A. Hynek, 1922
  • Lilie: báseň ke cti Matky boží – Eysteinn Ásgrímsson; ze staré islandštiny. Stará Říše: Marta Florianová, 1924
  • Kniha o Finech: kulturně historický přehled – Eva Moltesen; s předmluvou E. N. Setälä. Praha: Orbis, 1926
  • Okouzlení krále Gylfa: Edda – Snorri Sturluson. Praha: Arkún, 1929
  • Saga o lidech z Vatnsdalu – ze staré islandštiny. Turnov: Müller a spol., 1929
  • Tři Eddické písně – ze staré islandštiny; typograficky upravil a dřevoryty vyryl Karel Svolinský. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930
  • Dlouhá cesta. Díl V., Krištof Kolumbus – Johannes Vilhelm Jensen; ilustroval Jan Konůpek. Praha: Družstevní práce, 1931
  • Kristina Vavřincová. Sv. 1 a 2 – Sigrid Undsetová. Praha: L. Kuncíř, 1932
  • Simonsen – Sigrid Undsetová. Praha: Adolf Synek, 1932
  • Sedm dní temnoty: román – Gunnar Gunnarsson. Praha: František Topič, 1934
  • Kristina Vavřincová. Sv. 3 – Sigrid Undsetová. Praha: Vyšehrad, 1936
  • Věďmina věštba – ze staré severštiny; dřevoryty vyryl a sazbu upravil Karel Svolinský. Hranice: Družstvo knihtiskárny, 1936
  • Edda: bohatýrské písně – ze staré severštiny; ilustroval A. Strnadel. Praha: Evropský literární klub, 1942

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Waltrové farnost při kostele Panny Marie v Libni
  6. ↑ Zbiroh 05 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy VII. (1928–1931). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ VIMR, Ondřej. Early Institutionalised Promotion of Translation and the Socio-Biography of Emil Walter, Translator, Press Attaché and Diplomat. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 9783319781136, ISBN 9783319781143. doi:10.1007/978-3-319-78114-3_2. S. 41–68. (anglicky) 
  9. ↑ VIMR, Ondřej. Historie překladatele: cesty skandinávských literatur do češtiny (1890–1950). Vyd. 1. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská 205 s. ISBN 9788087855140, ISBN 8087855140. OCLC 886605256 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)