Emil Wellner
Prof. Dr. Techn. Emil Wellner | |
---|---|
![]() | |
Narození | 12. července 1883 Plzeň ![]() |
Úmrtí | 3. dubna 1933 (ve věku 49 let) Brno ![]() |
Příčina úmrtí | leukemie |
Místo pohřbení | kostel Navštívení Panny Marie, Vojnice |
Vzdělání | vysokoškolské |
Alma mater | Technická univerzita Vídeň |
Povolání | inženýr, vysokoškolský učitel a vědec |
Choť | Erna Wellnerová, rozená Spitzerová |
Děti | 2 |
Rodiče | Franz Wellner Therese Wellner |
Příbuzní | Elsa Wellner (sestra) Vilma Wellner (sestra) Franz Wellner (bratr) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Wellner[1][2] (12. července 1883 Plzeň[3] – 3. dubna 1933 Brno[4]) byl český inženýr německé národnosti, vysokoškolský učitel a vědec. Byl třetím dítětem a prvorozeným synem Franze Wellnera, technického ředitele ve Škodových závodech, cukrovarnického odborníka a vynálezce, a jeho manželky Therese Wellnerové, rozené Baumgartnerové. Měl tři sourozence, dvě sestry, Elsu Wellnerovou, Vilmu Wellnerovou, a mladšího bratra Franze Wellnera.
Život
Absolvoval Technische Universität Wien a v letech 1905–1907 byl na této univerzitě asistentem rektora Karla Kobese. Dále pak dva roky pracoval jako konstruktér ve strojní továrně na jeřáby Julius von Petravič[5] ve Vídni. Zde se seznámil s Rudolfem Dubem, pozdějším kolegou z univerzity a blízkým přítelem. Od roku 1910 začal učit strojírenství na průmyslové škole v Brně. Strávil zde 17 let. Roku 1915 složil doktorát na Technische Universität Wien. Dne 1. května 1927 byl jmenován profesorem na Technische Universität Wien. Později působil na Německé vysoké škole technické v Brně[6] a v letech 1928, 1929 a 1930 byl zde zvolen děkanem tamní strojní a elektrotechnické fakulty. Učil zde pevnost, hydrodynamiku a tření kapalin.
Během svého působení na univerzitě publikoval vědecké práce:
- Ueber Polytropen-Konstruktionen. In: E. Jahnke: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 336. Berlin, 1921. S. 337.[7]
- Ueber Polytropen-Konstruktionen. In: E. Jahnke: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 336. Berlin, 1921. S. 347.[8]
- Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm In: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 337. Berlin, 1922. S. 121.[9]
- Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm In: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 337. Berlin, 1922. S. 133.[10]
- Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm In: Dinglers polytechnisches Journal. Bd. 337. Berlin, 1922. S. 143.[11]
První světová válka
V roce 1916 byl ve svých 33 letech povolán do rakouské armády. Byla mu udělena hodnost „kadet aspirant“ a 25. srpna 1916 byl převelen do Lublaně (Laibach) ve Slovinsku. Jeho hlavní povinností bylo technické zabezpečení vlaku „Gesteinsbohrzug (Skodazug) Nr. 33“[12]. Jednalo se o speciálně upravené vlaky, které nesly vybavení pro vrtání do hornin. Byly využívány k vrtání otvorů pro umístění výbušnin pod nepřátelské linie. V mokřavých oblastech mohlo být vrtání využito k odvádění vody ze zákopů. V některých případech mohly být vlaky využity k vrtání poblíž fronty za účelem získávání strategických surovin, jako byla voda nebo uhlí.
Osobní život
V říjnu 1932 se v Bratislavě oženil[4] s Ernou Margarete Dubovou (1893 – 1938)[13], rozenou Spitzerovou (dcerou strojního inženýra Moritze Spitzera z Vítkovic). Erna byla dříve manželkou Rudolfa Duba, s nímž měla dceru Helenu. Erna a Rudolf se rozvedli v roce 1932. Následovala svatba s Emilem. Emil Wellner zemřel na leukemii 3. dubna 1933 v Brně,[4] tři měsíce před narozením svých dvou dcer-dvojčat.
Galerie
- Emil (první zleva) s rodinou
- Voják 1. světové války
- V roce 1932
- Promoce a profesorský sbor 1930; sedící Wellner druhý zprava, Rudolf Dub třetí zprava
- Promoce a profesorský sbor 1931; sedící Wellner první zleva, Rudolf Dub druhý zleva
Odkazy
Reference
- ↑ Místopis Jihozápadních Čech Štěchovice. www.mistopis.org [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
- ↑ GEDBAS: Emil WELLNER. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Matrika Plzeň 064, sn. 231 [online]. SOA Plzeň [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika 17056, sn. 145 [online]. MZA [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Škodovy závody se zapojují do výroby rýpadel. www.lomyatezba.cz [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
- ↑ ŠIŠMA, Pavel. Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, 2004. 205 s. S. 80.
- ↑ Ueber Polytropen-Konstruktionen. – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Ueber Polytropen-Konstruktionen. – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Ein Temperatur-Wärmemengen-Diagramm – Polytechnisches Journal. www.dinglr.de [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914-1918;. honsi.org [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
- ↑ GEDBAS: Erna Margarethe SPITZER GESCHIEDENE DUB. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
Literatura
- Tagesbote, Brno, 06.04.1933, str. 4 – životopis – Von Tage Dr. Emil Wellner
- Österrechische Ingenieur - und Architekten - Verein, Wien, 1910, Verlag des Österrechischen - Ingenieur und Architekten - Vereines
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Wellner na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni (original), Bastique (SVG), Rocket000 (recolored), Licence: LGPL
Orange warning icon.
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Wellnerová, Licence: CC BY-SA 4.0
promoce a profesorský sbor 1930
Autor: Wellnerová, Licence: CC BY-SA 4.0
promoce a profesorský sbor 1931