Emilia-Romagna
Emilia-Romagna Regione Emilia-Romagna | |
---|---|
Zemědělská krajina mezi Brescellem a Sorbolem | |
Geografie | |
Hlavní město | Metropolitní město Bologna a Bologna |
Souřadnice | 44°45′ s. š., 11° v. d. |
Rozloha | 22 452,78 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 450 508 (2015[1]) |
Hustota zalidnění | 198,2 obyv./km² |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Itálie |
Druh celku | region |
Podřízené celky | 8 provincií (Ferrara, Forlì-Cesena, Modena, Parma, Piacenza, Ravenna, Reggio Emilia, Rimini) 1 metropolitní město 340 obcí |
Guvernér | Stefano Bonaccini, PD |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | IT-45 |
NUTS | ITD5 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emilia-Romagna ([eˈmiːlja roˈmaɲɲa]IPA, v místním nářečí Emélia-Rumâgna) je region (kraj, it. regione) v severní Itálii.[2] Na východě je ohraničen Jaderským mořem, na severu řekou Pád a na jihozápadě Apeninami. Má rozlohu 22 123,09 km²,[3] na níž v 8 provinciích a 1 metropolitním městě žije téměř čtyři a půl milionu obyvatel. Hlavním městem regionu je Bologna.
Historie
Jméno regionu je starověkého původu.[2] Kraj Emilia dostal jméno od římské silnice via Aemilia, dokončené roku 187 př. n. l., spojující Piacenzu s Rimini; jeho území bylo do značné míry totožné s územím dnešního regionu. Druhá část jména pochází z pozdního starověku, kdy byla Východořímská říše označována jako Romania a Langobardi si tak pojmenovali okolí Ravenny, tehdy západní výspu impéria (540–751).
Prvními doloženými obyvateli oblasti byli v 6. až 4. století př. n. l. Etruskové a etrusko-řecké kmeny.[4] Na začátku 2. století př. n. l. oblast obsadili Římané a později se stala součástí Římského císařství. Na počátku 5. století n. l. se Ravenna stala hlavním městem Západořímské říše. Zůstala hlavním centrem i po obsazení území Ostrogóty na přelomu 5. a 6. století. Od 11. století v oblasti vznikaly malé městské státy, ovládané jednotlivými šlechtickými rody. Od 14. století rostl vliv Papežského státu, prosadil se zejména v Bologni, Ferraře a celé Romagni, zatímco v Parmě, Piacenze a Modeně se udržely městské komuny pod vlivem vládnoucích rodů. Tato situace trvala, s výjimkou krátkého obsazení Napoleonem, až do 19. století. V roce 1860 se kraj stal součástí Sardinského království, z něhož později vznikla Itálie.[5]
Geografie
Nejznámější a nejhustěji osídlené jsou rovinaté části kraje na severu, východě a jihovýchodě. Roviny a nížiny tvoří téměř polovinu (48%) rozlohy kraje. Ve vnitrozemí a na pobřeží (na severu, východě a jihovýchodě) byly původní lesy vykáceny a oblast slouží zemědělství. Pěstuje se zde především pšenice, ovoce, zelenina a vinná réva. Na pobřeží se nachází jedna z hlavních oblastí turistického ruchu v zemi, soustředěného do přímořských letovisk. V kontrastu s tím celou západní část regionu tvoří horské pásmo Apenin (na severozápadě Ligurských Apenin, na západě a jihozápadě Toskánsko-Emilianských Apenin s nejvyšší horou regionu Monte Cimone), které směrem na východ přechází v pahorkatinu a posléze v roviny a nížiny. Na horské oblasti připadá 25 % rozlohy kraje, na vrchoviny 27%. Tato území jsou poměrně řídce osídlena; jsou zde lesy, místy zachovalá starší krajina s menšími obcemi.
Hospodářství
Emilia-Romagna je jednou z nejbohatších a nejrozvinutějších oblastí Evropy. Je také kulturním a turistickým centrem, nachází se zde nejstarší univerzita západního světa a řada renesančních měst, jako jsou Modena, Parma či Ferrara. Emilia-Romagna je také domovem známých automobilových a motocyklových značek, k nimž patří Lamborghini, Ferrari, Maserati a Ducati. Pobřeží lemují rekreační střediska, např. Rimini nebo Cattolica.
Politika
V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze dvanácti ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Stefano Bonaccini za Demokratickou stranu.[6]
Legislativním sborem je Zákonodárné shromáždění (Assemblea Legislativa), které má 50 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let.
Emilia-Romagna je dlouhodobě baštou italské levice.[7]
Výsledky posledních voleb do Zákonodárného shromáždění (leden 2020)
Koalice | Strana | Hlasy | Mandáty | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | |||||
CSX | Demokratická strana | 749 976 | 34.7 | 23 | ||
Italia Viva-Akce-nezávislí | 124 591 | 5.8 | 3 | |||
Statečná Emilia Romagna | 81 419 | 3.8 | 2 | |||
Zelená Evropa | 42 156 | 2.0 | 1 | |||
Ostatní strany | 42 340 | 2.0 | 0 | |||
Středolevice celkem | 1 040 482 | 48.1 | 29 | |||
CDX | Liga severu | 690 864 | 32.0 | 15 | ||
Bratři Itálie | 185 796 | 8.6 | 3 | |||
Forza Italia | 55 317 | 2.6 | 1 | |||
Ostatní strany | 49 810 | 2.3 | 0 | |||
Středopravice celkem | 981 787 | 45.4 | 19 | |||
Hnutí pěti hvězd | 102 595 | 4.7 | 2 | |||
Ostatní strany | 37 352 | 1.7 | 0 | |||
Celkem | 2 162 216 | 100 | 50 |
Administrativní dělení
Oblast Emilie-Romagna se dělí na 9 provincií, které nesou jména podle svých hlavních měst:
Provincie | Rozloha (km²)[3] | Obyvatelstvo (leden 2015)[1] | Hustota (ob./km²) |
---|---|---|---|
Metropolitní město Bologna | 3 702,41 | 1 004 323 | 267,57 |
Provincie Ferrara | 2 631,82 | 354 073 | 136,67 |
Provincie Forlì-Cesena | 2 376,80 | 395 897 | 166,11 |
Provincie Modena | 2 682,86 | 702 364 | 260,8 |
Provincie Parma | 3 449,32 | 445 394 | 127,91 |
Provincie Piacenza | 2 589,47 | 288 013 | 111,88 |
Provincie Ravenna | 1 858,49 | 391 997 | 211,08 |
Provincie Reggio Emilia | 2 292,89 | 533 248 | 230,85 |
Provincie Rimini | 861,48 | 335 199 | 381,29 |
Celkem | 22 445,54 | 4 450 508 | 197,18 |
Hlavní střediska regionu
Přímořská letoviska
- Rimini
- Lido di Spina
- Cesenatico
- Riccione
- Cattolica
- Milano Marittima
- Bellaria
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emilia-Romagna na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. (italsky)
- ↑ a b Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1062-0. S. 589.
- ↑ a b Popolazione residente, superficie e densità di popolazione [online]. Statistica Emilia-Romagna [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. (italsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. S. 139. ISBN 978-80-86236-12-4
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Emilia-Romagna, s. 19.
- ↑ Giunta. Regione Emilia Romagna [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. (v italštině)
- ↑ Salviniho kandidátka nesplnila očekávání. Bohatý severoitalský region povede demokrat Bonaccini. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-27 [cit. 2021-08-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emilia-Romagna na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Statistica Emilie-Romagna (italsky)
- Emilie-Romagna autonomie – portál o místní správě (italsky)
- Emilie-Romagna turismo - portál pro turisty (italsky) (anglicky)
- Cultura d'Europa - o kultuře oblasti Emilie-Romagna (italsky) (anglicky)
- Mapa oblasti Emilie-Romagna
Média použitá na této stránce
Autor: Gambo7, Licence: CC BY-SA 4.0
Readapted Emilia-Romagna's flag.
Autor: MapMaster, Licence: CC BY-SA 3.0
Political map of Italy in 1000 AD (CE).
Autor: TUBS , Licence: CC BY-SA 3.0
Location of the region of Emilia-Romagna in Italy.
Autor: Szeder László, Licence: CC BY-SA 4.0
Landscape between Brescello and Sorbolo
(c) Szs, CC BY-SA 3.0
San Petronio, Piazza Maggiore and Palazzo d'Accursio, photo taken from the top of Torre degli Asinelli, Bologna, Italy.
Autor: Piiiiiiiiiiiiiiiiiiinna, Licence: CC BY-SA 3.0
The beach of the city of Rimini, Italy. Photo taken from the ferris wheel on July 14, 2012.
Map of the region of Emilia-Romagna, Itálie
Autor: Superchilum, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.