Emilia-Romagna Open 2021
| Emilia-Romagna Open 2021 | |
|---|---|
| Datum | 16.–22. května 2021 (ženy) 22.–29. května 2021 (muži) |
| Ročník | 1. |
| Místo | Parma, Itálie |
| Dějiště | Tennis Club President (muži) Tennis Club Parma (ženy) |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Kategorie | WTA 250 |
| Dotace | 541 800 EUR (muži) 189 708 EUR (ženy) |
| Prize money | 480 000 EUR (muži) 189 708 EUR (ženy) |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Sebastian Korda | |
| ženská dvouhra | |
| Coco Gauffová | |
| mužská čtyřhra | |
 Simone Bolelli /  Máximo González | |
| ženská čtyřhra | |
| Coco Gauffová / Caty McNallyová | |
| Emilia-Romagna Open | |
2022 > | |
Emilia-Romagna Open 2021 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával na antukových dvorcích. Ženská část probíhala mezi 16. až 22. květnem 2021 v Tennis Clubu Parma. Mužská polovina na ni navázala od 22. do 29. května 2021 v Tennis Clubu President v Montechiarugolu, ležícím jihovýchodně od Parmy. Událost se konala v italské Parmě jako úvodní ročník turnaje.[1][2] Do kalendáře byla zařazena po týdenním odkladu pařížského French Open ve formě přípravy na pařížský grandslam.[3]
Mužský turnaj se řadil do kategorie ATP Tour 250 a jeho rozpočet činil 541 800 eur. Ženská událost patřila do kategorie WTA 250 a disponovala dotací 189 708 eur. Po časném vyřazení Sereny a Venus Williamsových na předcházejícím Rome Masters obdržely Američanky divokou kartu, aby na antuce získaly větší herní praxi.[3] Turnajovou jedničkou se tak stala světová osmička Serena Williamsová a mezi muži tuto roli plní dvacátý osmý tenista žebříčku Lorenzo Sonego z Itálie. Jako poslední přímí účastníci do singlových soutěží nastoupili 92. hráč pořadí, Američan Marcos Giron, a mezi ženami 98. tenistka klasifikace, Rumunka Ana Bogdanová.[4][5]
Premiérový titul na okruhu ATP Tour vyhrál 20letý Američan Sebastian Korda, jenž se poprvé posunul do elitní světové padesátky, kterou uzavíral. S otcem Petrem Kordou se v otevřené éře stali třetí dvojicí otce a syna, jejíž oba členové vyhráli singlový titul.[6] Mužský debl ovládl italsko-argentinský pár Simone Bolelli a Máximo González, jehož členové navázali na společný triumf z Chile Open 2021.[7] Druhý kariérní titul v ženské dvouhře získala 17letá Američanka Coco Gauffová. Ta po triumfu ve čtyřhře po boku Caty McNallyové zkompletovala jako nejmladší hráčka od roku 2004 svůj první kariérní „double“.[8]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra mužů | 0 | — | — | — | — | ||||
| dvouhra žen | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 12 | 1 |
| čtyřhra žen | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[4][9] | 47 080 € | 33 760 € | 24 030 € | 16 020 € | 10 300 € | 6 915 € | 3 025 € | 1 575 € |
| dvouhra žen[5][10] | 23 548 € | 13 224 € | 8 145 € | 4 677 € | 2 963 € | 2 157 € | 1 575 € | 1 024 € |
| čtyřhra mužů[11] | 15 570 € | 12 590 € | 8 290 € | 5 390 € | 3 160 € | — | — | — |
| čtyřhra žen[12] | 8 306 € | 4 838 € | 3 064 € | 1 854 € | 1 412 € | — | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | ||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[4] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Itálie | Lorenzo Sonego | 28. | 1. |
 Francie | Benoît Paire | 36. | 2. |
 Španělsko | Albert Ramos-Viñolas | 39. | 3. |
 Německo | Jan-Lennard Struff | 42. | 4. |
| Francie | Richard Gasquet | 52. | 5. |
| USA | Tommy Paul | 53. | 6. |
 Slovinsko | Aljaž Bedene | 55. | 7. |
 Japonsko | Jošihito Nišioka | 60. | 8. |
| Žebříček ATP k 17. květnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Marco Cecchinato- Flavio Cobolli
- Andreas Seppi
Následující hráči postoupili z kvalifikace[9]:
Daniel Altmaier- Raúl Brancaccio
Pedro Martínez
Mikael Ymer
Následující hráč postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Lloyd Harris → nahradil jej Lorenzo Musetti
John Isner → nahradil jej Salvatore Caruso
Cameron Norrie → nahradil jej Marcos Giron- Reilly Opelka → nahradil jej Steve Johnson
- Frances Tiafoe → nahradil jej
Norbert Gombos
Skrečování
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[5] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| USA | Serena Williamsová | 8. | 1. |
 Chorvatsko | Petra Martićová | 25. | 2. |
| USA | Coco Gauffová | 35. | 3. |
 Rusko | Darja Kasatkinová | 37. | 4. |
| USA | Amanda Anisimovová | 39. | 5. |
 Čína | Wang Čchiang | 48. | 6. |
| Španělsko | Sara Sorribesová Tormová | 51. | 7. |
| Francie | Caroline Garciaová | 56. | 8. |
| Žebříček WTA k 10. květnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Sara Erraniová
- Giulia Gatto-Monticoneová
- Serena Williamsová
- Venus Williamsová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace[10]:
- Martina Di Giuseppeová
- Anna-Lena Friedsamová
- Caty McNallyová
Paula Ormaecheaová- Lisa Pigatová
- Anna Karolína Schmiedlová
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Bianca Andreescuová → nahradila ji Camila Giorgiová
Marie Bouzková → nahradila ji 
Nao Hibinová
Alizé Cornetová → nahradila ji Jasmine Paoliniová- Madison Keysová → nahradila ji
Clara Tausonová 
Veronika Kuděrmetovová → nahradila ji 
Ana Bogdanová- Jessica Pegulaová → nahradila ji Varvara Gračovová
- Alison Riskeová → nahradila ji Ljudmila Samsonovová
Jil Teichmannová → nahradila ji Viktorija Golubicová
Dajana Jastremská → nahradila ji Misaki Doiová
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč | Stát | Hráč | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Belgie | Sander Gillé | Belgie | Joran Vliegen | 62. | 1. |
 Jižní Afrika | Raven Klaasen | Japonsko | Ben McLachlan | 67. | 2. |
 Nový Zéland | Marcus Daniell |  Rakousko | Philipp Oswald | 74. | 3. |
 Salvador | Marcelo Arévalo |  Nizozemsko | Matwé Middelkoop | 78. | 4. |
| Žebříček ATP k 17. květnu 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do čtyřhry:
- David Marrero / David Vega Hernández
- Francesco Passaro / Stefano Travaglia
Následující pár nastoupil do čtyřhry z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Roman Jebavý / Jiří Veselý → nahradili je Roman Jebavý /
Oleksandr Nedověsov 
John Peers / 
Michael Venus → nahradili je Matt Reid / Michael Venus- Ken Skupski / Neal Skupski → nahradili je Marco Cecchinato / Andreas Seppi
Skrečování
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[12] | Stát | Hráčka[12] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Chile | Alexa Guarachiová | USA | Desirae Krawczyková | 34. | 1. |
| Chorvatsko | Darija Juraková | Slovinsko | Andreja Klepačová | 70. | 2. |
| Japonsko | Misaki Doiová |  Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | 83. | 3. |
| USA | Coco Gauffová | USA | Caty McNallyová | 84. | 4. |
| Žebříček WTA k 10. květnu 2021; číslo je součtem umístění obou členek páru. | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do čtyřhry:
- Nuria Brancacciová / Lisa Pigatová
- Jessica Pieriová / Bianca Turatiová
Následující pár nastoupil do čtyřhry pod žebříčkovou ochranou:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Hayley Carterová /
Luisa Stefaniová → nahradily je Vivian Heisenová / 
Wang Ja-fan - Alla Kudrjavcevová / Valeria Savinychová → nahradily je Eden Silvaová /
Kimberley Zimmermannová - Arina Rodionovová / Anna Danilinová → nahradily je Quinn Gleasonová / Erin Routliffeová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Sebastian Korda vs. Marco Cecchinato, 6–2, 6–4
Ženská dvouhra
- Coco Gauffová vs. Wang Čchiang, 6–1, 6–3
Mužská čtyřhra
- Simone Bolelli / Máximo González vs.
Oliver Marach / 
Ajsám Kúreší, 6–3, 6–3
Ženská čtyřhra
- Coco Gauffová / Caty McNallyová vs.
Darija Juraková / 
Andreja Klepačová, 6–3, 6–2
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Emilia-Romagna Open na anglické Wikipedii.
- ↑ WTA 250 Emilia-Romagna Open: Parma also welcomes the stars of the WTA circuit. Italy24 News Sports [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17. (anglicky)
- ↑ TANDON, Kamakshi. Extra week before Roland Garros now filled by ATP and WTA events. Tennis.com [online]. 2021-04-23 [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-15. (anglicky)
- ↑ a b TANDON, Kamakshi. Needing a "few more matches", Serena Williams accepts Parma wild card. Tennis.com [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Emilia-Romagna Open 2021 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Emilia-Romagna Open 2021 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ #NextGenATP Sebastian Korda Claims First Title In Parma [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-29 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Simone Bolelli/Santiago Gonzalez Clinch Parma Doubles Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-29 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Gauff sweeps singles and doubles titles in Parma. Women's Tennis Association [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Emilia-Romagna Open 2021 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Emilia-Romagna Open 2021 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emilia-Romagna Open 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Emilia-Romagna Open – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
