Emisní mlhovina
Emisní mlhovina je mlhovina složená převážně z ionizovaného plynu (plazmatu), který emituje (vyzařuje) světlo různé barvy. Zdrojem ionizace bývá vysoce energetické elektromagnetické záření blízké hvězdy. Jde o typ difúzní mlhoviny.
Obvyklým zdrojem ionizace je ultrafialové záření velmi žhavé hvězdy. Toto záření ohřívá okolní plyn a tím jej zbavuje elektronů. Elektrony se pak srážejí s atomy plynu a energii uvolní v podobě viditelného světla.
Nejčetnějším typem emisní mlhoviny je HII oblast. Dále sem patří planetární mlhoviny nebo pozůstatky po výbuchu supernovy.
- Nejznámější emisní mlhoviny
- Tarantule (NGC 2070)
- Mlhovina v Orionu (M 42)
- Krabí mlhovina (M 1)
- Orlí mlhovina (M 16)
- Mlhovina Laguna (M 8)
- Mlhovina Trifid (M 20)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu emisní mlhovina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
ESO- N 164 Nebula in the LMC-phot-34e-04-fullres.jpg
Autor: ESO, Licence: CC BY 3.0
N 164, a bright nebula, the glow of which is caused by hot stars inside it. The heating of the gas by these stars increases the pressure and causes such nebulae to expand, pushing outwards against their surroundings. A careful look at this nebula reveals locations where the expansion is encountering resistance by denser clouds of gas, producing bright, thin rims. The sky field measures 3.6 x 3.5 arcmin. North is up and East is left.
Autor: ESO, Licence: CC BY 3.0
N 164, a bright nebula, the glow of which is caused by hot stars inside it. The heating of the gas by these stars increases the pressure and causes such nebulae to expand, pushing outwards against their surroundings. A careful look at this nebula reveals locations where the expansion is encountering resistance by denser clouds of gas, producing bright, thin rims. The sky field measures 3.6 x 3.5 arcmin. North is up and East is left.