Emma Maria Herzig

MUDr. Emma Maria Herzig
Senátorka Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP
Narození25. března 1873
Rýnovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. března 1933 (ve věku 59 let)
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVídeňská univerzita
Univerzita Štýrský Hradec
Profeselékařka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emma Maria Herzig, též Emma Marie Herzigová (25. března 1873 Rýnovice[1][2][3] – 1. března 1933 Liberec[4][5][6]) byla lékařka, československá politička německé národnosti a meziválečná senátorka Národního shromáždění.

Biografie

Byla dcerou továrníka a vnučkou poslance Frankfurtského parlamentu v roce 1848 Wilhelma Herziga. Soukromě se vzdělávala, maturitu složila v Štýrském Hradci. Vystudovala medicínu na Vídeňské univerzitě a na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Roku 1905 získala titul doktora lékařství. Další odborné vzdělání získala ve Štýrském Hradci, Badenu u Vídně, Praze a v Německu. Od roku 1908 byla praktickou lékařkou v Liberci. Specializovala se na ženské choroby a na nervové nemoci. Byla aktivní v ženských spolcích. V letech 1925–1933 byla prezidentkou svazu německých ženských spolků v ČR.[2] Profesí byla lékařkou z Liberce.[7] Byla předsedkyní spolku Deutsche Vereinigung für Mutterschutz und Säuglingsfürsorge se sídlem v Liberci.[8]

V parlamentních volbách v roce 1920 získala za Německou nacionální stranu (DNP) senátorské křeslo v Národním shromáždění. DNP šla do voleb v rámci koalice Německá volební pospolitost (Deutsche Wahlgemeinschaft), v níž se sdružila s Německou národně socialistickou stranou dělnickou. V senátu zasedala do roku 1925.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Rýnovice
  2. ↑ a b BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 366. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Liberec
  5. ↑ KOUŘIMSKÝ, Jan: Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky [online]. cuni.cz [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. is.muni.cz [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-29. 
  7. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  8. ↑ Ondřejová, Petra: ŽENY V ČESKOSLOVENSKÉM PARLAMENTU 1918 - 1938 [online]. muni.cz [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“