Empiriokriticismus

Empiriokriticismus nebo též machismus je forma pozitivismu, kterou vytvořili Ernst Mach a Richard Avenarius.^[1][2] Vše, co nelze empiricky (vědecky) ověřit, jako například metafyziku, je podle nich nutné z vědy odstranit. Empiriokriticismus navazuje na pozitivismus Augusta Comta. Někteří historikové filozofie (Władysław Tatarkiewicz aj.) považují empiriokriticismus za druhou formu (fázi) pozitivismu.^[3][4][5] Přijali jej někteří marxisté (Lunačarskij), Lenin však v Materialismu a empiriokriticismu podrobil empiriokriticismus a jeho různé odrůdy a příbuzné směry (empiriomonismus, empiriosymbolismus, filozofie imanence) kritice.^[6] Ke kritikům empiriokriticismu patřil dále např. Husserl.

v češtině

• MELVIL, Jurij, 1976. Machismus. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 496–503.
• NARSKIJ, I. S., 1978. Obecná charakteristika pozitivismu a etapy jeho evoluce. In: BOGOMOLOV, A. S.; MELVIL, J. K.; NARSKIJ, I. S. Současná buržoazní filozofie. 1. vyd. Praha: Svoboda. S. 63–71.
• , 1985. Filozofický slovník: A-N (původním názvem: Philosophisches Wörterbuch). Redakce : Georg Klaus, Manfred Buhr; překlad : Karel Berka, Vladimír Čechák, František Čížek, Miloš Havelka, Jaromir Janoušek, Jaromir Novotný, Jaroslava Pešková, Jiří Pešek, Jiří Šíma, Otto Vochoč. 1. vyd. Svazek I. Praha: Svoboda. 457 s. Kapitola „Empiriokriticismus“, s. 152. 
• , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „Empiriokriticismus”, s. 124. 

v cizích jazycích

• TATARKIEWICZ, Władysław. Historia Filozofii. Svazek 3 (Filozofia XIX wieku). Warszawa: [s.n.] Dostupné online. (polsky) 

• Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Avenarius Richard“ Ottova slovníku naučného.