Emu hnědý

Emu hnědý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Řád	kasuárové (Casuariiformes)
Čeleď	kasuárovití (Casuariidae)
Rod	emu (Dromaius)
Binomické jméno
Dromaius novaehollandiae (Latham, 1790)
© Sémhur / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vejce emua hnědého

Emu hnědý (Dromaius novaehollandiae), česky někdy i emu australský^[2] je druh běžce a zároveň také druhým největším nelétavým ptákem světa a největším původním ptákem Austrálie.^[3] Je také jediným žijícím druhem rodu Dromaius.

Váží 20–55 kg, měří 150–190 cm.^[4]

Emuové jsou hojní na většině území australského kontinentu, ale v Tasmánii byli vyhubeni.^[5] Jeho hejna mohou mít i desítky členů.^[3] Také se chovají ve farmových chovech, pro maso, olej a kůži.

Koncem roku 2019 byl oznámen objev vyhynulého druhu emu (Dromaius arleyekweke) z pozdně miocenních sedimentů Severního teritoria Austrálie.^[6]

• Potrava v přírodě: stejně jako pštrosi jsou i emuové všežraví, rádi se živí především bobulemi a semeny.^[3]
• Rozmnožování: Do společného hnízda snáší několik samic, inkubace je cca 49–52 dnů. Vejce jsou zelená a váží až 900 gramů.Několik samic snáší vejce do jednoho hnízda (každá 5–15 vajec). Patří mezi nejmenší vejce u ptáků k poměru těla. Na hnízdě sedí samec, který pak mláďata vodí. Mláďata jsou nekrmivá (nidifugní). V přírodě se dožívá deseti let, v zajetí až 35 let.
• Nároky na chov: Jsou otužilí, stačí jim výběh a nevytápěná ubikace nebo podestlaný přístřešek. Tohoto využívají zoologické zahrady (více viz Chov v zoo).
• Rychlost běhu: Podle počítačových modelů dokážou zástupci tohoto druhu běžet rychlostí asi 13,3 m/s, tedy 47,9 km/h.^[7] Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, pak dokáže jedinec o hmotnosti kolem 27 kg běžet rychlostí 57,6 km/h.^[8]

Emu hnědý patří v evropských zoo mezi 10 nejčastěji chovaných druhů. Na jaře 2020 jej chovalo přibližně 550 zoo zařízení. V rámci Česka se v tu dobu jednalo o šest zoologických zahrad založených před rokem 1989:^[9]

• Zoo Olomouc
• Zoo Ostrava
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha
• Zoo Ústí
• Zoo Zlín

Zároveň byl tento druh chován i v řadě dalších menších zoo zařízení. Z těch licencovaných se v danou dobu jednalo o tyto zoo:^[9]

• Zoo Chleby

• Zoopark Na Hrádečku

• Faunapark Horní Lipová

• Zoopark Zájezd

• Zoo Sedlec

• Zoo Tábor

Emu hnědý patří v Zoo Praha mezi nejdéle chované druhy. První údaj pochází z roku 1933, kdy byl v cirkusu Kludský dovezen samec Pepík. Následně byl přes firmu Hagenbeck získán Pepík II. V letech 1946 až 1974 sice neexistuje přesná evidence, ale od 70. let je zcela jasné, že je emu chován bez přerušení až do současnosti.^[2] V závěru roku 2018 byl chován pár.^[10] Na konci února 2020 se narodilo jedno mládě a v průběhu března téhož roku následovalo dalších osm potomků,^[11] o které se staral chovný samec Emil.^[12]

Tento druh je k vidění v expozici v horní části zoo.^[2]

• KUEHN, Amanda L.; LEE, Andrew H.; MAIN, Russell P. The effects of growth rate and biomechanical loading on bone laminarity within the emu skeleton. PeerJ. 2019-09-25, roč. 7, s. e7616. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 2167-8359. doi:10.7717/peerj.7616. PMID 31579580. (anglicky) 
• NEWTON, Axel H.; SMITH, Craig A. Regulation of vertebrate forelimb development and wing reduction in the flightless emu. Developmental Dynamics. 2021-09, roč. 250, čís. 9, s. 1248–1263. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 1058-8388. doi:10.1002/dvdy.288. (anglicky) 
• VAN BIJLERT, Pasha A.; VAN SOEST, A. J.; SCHULP, Anne S. Muscle-controlled physics simulations of bird locomotion resolve the grounded running paradox. Science Advances. 2024-09-27, roč. 10, čís. 39. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 2375-2548. doi:10.1126/sciadv.ado0936. PMID 39321289. (anglicky) 

• Válka s emuy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu emu hnědý na Wikimedia Commons
• Emu v ZOO Brno (česky)
• Galerie emu hnědý na Wikimedia Commons