Enóš

Enóš
Narození3769 př. n. l.
Mezopotámie
Úmrtí2864 př. n. l. (ve věku 904–905 let)
ChoťNoam
DětiKenan[1]
Mualeleth
RodičeŠét[2][3] a Azura
PříbuzníNoam (sourozenec)
Mahalalel[4] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enóš (hebrejsky אֱנוֹשׁ), také Enos, je v Hebrejské bibli v knize Genesis prvním synem Šéta.

Hebrejská bible

Podle Genesis zplodil Šét když mu bylo 105 let syna Enóše (ale podle Septuaginty mu bylo 205 let), a měl další syny a dcery. Byl vnukem Adama a Evy. Podle Seder Olam Rabbah založené na židovském počítání se narodil roku 235 Anno Mundi („v roce světa“) a podle Septuaginty to bylo roku 435 Anno Mundi.

Byl otcem Kénana, který se narodil když mu bylo 90 let (nebo podle Septuaginty když mu bylo 190 let). Podle Bible zemřel ve věku 905 let.

Nový zákon

V evangeliu podle Lukáše je Énoš vyjmenován v Ježíšově rodokmenu Lk 3, 23 – 3, 38 (Kral, ČEP).

Mimobiblické zdroje

Etiopská pravoslavná bible Podle Knihy jubileí (4:11-13) v Etiopské pravoslavné bibli se narodil roku 235 AM. Vzal si svou sestru Noam a ona mu roku 325 AM porodila Kénana. Etiopská pravoslavná tradice ho považuje za "věrného a spravedlivého služebníka Božího".

Písmo Svatých posledních dnů Nauka a smlouvy říká že když mu bylo 134 let byl vysvěcen na kněze. Když Adam volal své potomstvo do země Adam-ondi-Ahman dát jim požehnání byl jedním ze spravedlivých vysokých kněží kteří přišli.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enos (biblical figure) na anglické Wikipedii.

  1. Genesis.
  2. Genesis.
  3. Nikifor Bažanov: Енос, Энос. In: Biblická encyklopedie archimandrity Nikofora, svazek 1.
  4. Genesis.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Les vitraux du Moyen âge et de la Renaissance dans la région lyonnaise - 058-1 - Cathédrale, le patriarche Énos.jpg
Le patriarche Énos (Énosh), médaillon des verrières de la chapelle Notre-Dame-du-Haut-Don, située dans la Primatiale Saint-Jean de Lyon ; illustre les « vitraux du Moyen âge et de la Renaissance dans la région lyonnaise », de Lucien Bégule.