Endopterygota

Holometabolie (proměna dokonalá) blanokřídlého hmyzu; larva je apodní (bez končetin)

Endopterygota, kohorta známá jako hmyz s proměnou dokonalou je nadřádem hmyzu z podtřídy Pterygota.

Hmyz s proměnou dokonalou prochází stadiem vajíčka, larvy, kukly, z níž se líhne dospělec (dospělý jedinec). Larvy se od dospělce liší stavbou těla a často i potravní speciací, takže si potravně nekonkurují. Předpokládá se, že tento aspekt jejich života je důvodem velké variability a rozšíření hmyzu s proměnou dokonalou, jež z něho učinilo druhově nejpočetnější skupinu hmyzu (a tedy i všech živočichů), čítající na 850 000 známých druhů obývajících téměř všechny biomy kromě moří a trvale zamrzlých území.  

Larvy se od dospělce liší také tím, že nemají pohlavní orgány a křídla, jejichž vývoj probíhá až po zakuklení společně s dalšími tělními přestavbami. Larvy lze dělit dle počtu jejich tělních přívěsků:

  • apodní – bez končetin
  • oligopodní – se třemi páry hrudních končetin
  • polypodní – se třemi páry hrudních končetin a panožkami na zadečku.

Do skupiny Endopterygota spadá množství známých zástupců hmyzu – v první řadě brouci (Coleoptera), motýli a můry (Lepidoptera), mouchy neboli dvoukřídlí (Diptera), blechy (Siphonaptera), včely, vosy a mravenci čili blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) a řada dalších.

Systém

S rozvojem molekulární fylogenetiky a molekulární taxonomie v 21. století se taxonomické jednotky bezobratlých živočichů mění.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endopterygota na anglické Wikipedii.


Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ontwikkelstadia wespenpoppen.jpg
(c) Asaf na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0

wespenpoppen in verschillende ontwikkelstadia

Eigen foto's