Endre Korláth

Endre Korláth
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1924 – 1929
Ve funkci: 1935 – 1938
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1929 – 1935
Poslanec Maďarského parlamentu
Ve funkci: 1938 – ???
Stranická příslušnost
Členství	Maď. str. práva Maď. nár. str. Sjednoc. maď. str.
Narození	10. března 1881 Botfalva Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. června 1946 Budapešť Maďarsko Maďarsko
Profese	spisovatel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Endre Korláth (10. března 1881 Botfalva^[1][2] – 3. června 1946^[3] Budapešť) byl československý politik maďarské národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Maďarskou stranu práva a později za Maďarskou národní stranu (od roku 1936 po sloučení se Zemskou křesťansko-socialistickou stranu v rámci nové formace Sjednocená maďarská strana).

Biografie

Roku 1907 vystudoval práva. V letech 1907–1913 působil jako advokát v Užhorodu. Před rokem 1918 zasedal v obecní samosprávě, byl rovněž členem zastupitelstva Užhorodské župy. Byl vlastníkem statku. Spoluzaložil maďarskou studentskou menzu v Praze a studentský domov v Berehovu. Založil noviny Ruszinszkói Magyar Gazda a Kárpátaljai Magyar Hirlap. Působil v četných maďarských spolcích.^[4][3]

Ve 20. letech 20. století byl hlavní postavou Maďarské strany práva na Podkarpatské Rusi.^[5] Byl také místopředsedou Svazu maďarských politických stran na Podkarpatské Rusi.^[3]

V doplňovacích parlamentních volbách na Podkarpatské Rusi v roce 1924 se stal poslancem Národního shromáždění.^[6] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, kdy byl zvolen za Maďarskou národní stranu, která se zúčastnila voleb v koalici s dalšími menšinovými politickými stranami: Spišská německá strana, Německý svaz zemědělců a Německá živnostenská strana. V roce 1927 se ovšem tato aliance rozpadla a Korláth v senátu vystoupil ze společného klubu a přešel do senátorského klubu Maďarské národní strany a Spišské německé strany.^[7]

Pak dočasně přestoupil do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1929 totiž získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Maďarskou národní stranu. V senátu setrval do roku 1935.^[8] Do dolní komory parlamentu se vrátil po parlamentních volbách v roce 1935, do nichž šel za kandidátní listinu, kterou utvořila Maďarská národní strana, Spišská německá strana a Zemská křesťansko-socialistická strana.^[9][10] V roce 1936 se Maďarská národní strana a Zemská křesťansko-socialistická strana sloučily, čímž vznikla Sjednocená maďarská strana. Poslanecké křeslo ztratil na podzim 1938 v důsledku změny hranic Československa.^[11]

Profesí byl advokátem. Dle údajů k roku 1935 bydlel v Užhorodu.^[12]

Po první vídeňské arbitráži v roce 1938, kdy Maďarsko anektovalo Užhorod, se angažoval v přebírání moci v tomto regionu a zasedal i v maďarském parlamentu. Zemřel v sovětském vězení roku 1946.^[4][3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Projev Endre Korlátha v Národním shromáždění z roku 1938