Eneáš Sylvius Piccolomini

Eneáš Sylvius Piccolomini
Rodový erb Piccolominiů
Rodový erb Piccolominiů
Narození1653
Úmrtí1673 (ve věku 19–20 let)
RodičeFrancesco Piccolomini
PříbuzníVavřinec Piccolomini a Jan Norbert Piccolomini (sourozenci)
Ottavio Piccolomini (strýc)
Marie Benigna Sasko-Lauenburská (teta)
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník

Eneáš Sylvius kníže Piccolomini, vévoda z Amalfi (nebo také Aeneáš Sylvius Piccolomini, italsky Enea Silvio Piccolomini d'Aragona Duca di Amalfi, * 1653 - 1673) byl vévoda z Amalfi, říšský kníže, císařský plukovník a majitel východočeského Náchodského panství.

Život

Jan Antonín Venuto: Zámek a město Náchod z Klínku, akvarel podle kresby z roku 1786.

Jeho rodiči byli Francesco Piccolomini-Pieri di Amalfi a Emiliana Strozziová. [1]

Když v roce 1656 zemřel jako bezdětný jeho prastrýc, generál císařské armády, vévoda Octavio Piccolomini,[2] odkázal tehdy tříletému Eneášovi ve své závěti Náchodské panství. Kvůli nízkému věku mu byl určen poručník, hrabě Jan Šebestián z Pöttingu, který byl zároveň jmenován náchodským regentem. Hrabě Pötting se však snažil omezit některá městská privilegia, proto mezi ním a radou města Náchoda došlo k neshodám. Po zdlouhavých jednáních bylo v roce 1668 dosaženo kompromisu a smluvně dohodnuto, že pod Pöttingovým vedením budou pokračovat stavební práce na Náchodském zámku, které zahájil Octavio Piccolomini.

Jmenování hraběte Pöttinga však vedlo ke sporu s vdovou po Octaviovi Piccolominim, Marií Benignou Sasko-Lauenburskou, která neměla v úmyslu vzdát se vlády na Náchodském panství. V roce 1664 dosáhla toho, že po dobu nezletilosti Eneáše Sylvia bude regentkou ona. Téhož roku požádala městskou radu o slib věrnosti.

Další neshody ovšem nastaly, když požadovala, aby dvorní kancléř vedl korespondenci pouze v němčině. Ačkoli ji podporoval náchodský děkan, Ital Giovanni Guglielmo de Ronne (Jan Bedřich z Ronne), nedokázala u svých poddaným prosadit, aby bohoslužby ve farním kostele sv. Vavřince byly slouženy v němčině.

I poté, co vévoda Eneáš Sylvius v roce 1671 dosáhl plnoletosti a uzavřel s Marií Benignou dohodu, která Marii Benigně zaručovala finanční odstupné, po dalších osm let vykonávala správu panství. Eneáš Sylvius však zemřel o dva roky později. Nastoupil kariéru vojenského důstojníka a zemřel v roce 1673 v hodnosti plukovníka pod velením generála Raimunda Montecuccoliho ve válce s Francouzi na Rýně. Jeho tělo bylo pohřbeno v Kolíně nad Rýnem.

Eneáš Sylvius Piccolomini nebyl ženatý a nezanechal žádné potomky. Jeho pozůstalost připadla jako dědictví jeho mladšímu bratrovi Lorenzu Piccolominiovi.

Literatura

  • Jan Karel Hraše: Dějiny Náchoda 1620 - 1740, Náchod 1994, ISBN 80-900041-8-0, s. 56–63
  • Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: Náchod. Náchod 2004, ISBN 80-7106-674-5, s. 101f.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enea Silvio Piccolomini (1653–1673) na německé Wikipedii.

Reference

  1. Genealogie Piccolomini-Todeschini und Piccolomini-Pieri
  2. = Enkel des Bruders von Octavio Piccolomini

Média použitá na této stránce

History of Náchod 03 - View of Náchod from Klínek.jpg
Pohled na Náchod z Klínku – Johann Venuto, akvarel z roku 1814 podle kresby z roku 1786. Pohled na město se zámkem od západu, na kterém je zachyceno spojení poddanského města se zámkem. Na náměstí kostel sv. Vavřince. Znázornění obou městských bran. Vpravo mimo ohrazené město kostel sv. Michaela a nad ním Velký mlýn. Občanskou zástavbu v ohrazeném městě převyšuje nově postavená synagoga, která vytvořila novou dominantu města.
Coat of arms of the House of Piccolomini.svg
coat of arms of Huse of Piccolomini.