Enečtina

Eněčtina
RozšířeníRuskoRusko Rusko
Počet mluvčíchasi 40 mluvčích, 200 etnických příslušníků
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykjako minoritní jazyk uznán v:
RuskoRusko Rusko
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2enf (B)
enf (T)
ISO 639-3enf
EthnologueENF
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
     Enci na mapě uralských národů

Enečtina (Onaj bazaan) je samojedský jazyk užívaný etnickou skupinou lidí žijící ve středním RuskuKrasnojarském kraji a v okolí řeky Jenisej. Tito lidé si říkají Enci. Význam názvu etnika "Enci" pochází ze slova onaj – opravdový. Tudíž Enci jsou "lidské bytosti". Pod tímto etnonymem byli zmíněni ruským badatelem G. Prokofjevem v roce 1937. Dříve byli Enci označováni za Jenisejské Samojedy. Enečtina se dělí na 2 dialekty: severní – tundrový (somatu) a jižní – lesní (bej). Tyto dialekty se mohou považovat za dva samostatné jazyky, ale jsou si navzájem podobné. Známá je také karatsinská enečtina, kterou používá pár kmenů. Většina Enců je bilingvní nebo trilingvní. Enečtina je jazyk na pokraji vymření. V současné době se počty mluvčích odhadují na 40-70.

Písmo

Ortografii vytvořil v roce 1986 Rus N. Těreščenko. Jedná se o cyrilici, obohacenou o tři znaky ԑ, ӈ and ҫ. V enečtině vyšly tři knihy, včetně enecko-ruského slovníku. Ovšem není známa míra užití mezi obyvateli.

А аБ бВ вГ гД дЕ еЁ ёԐ ԑ
Ж жЗ зИ иЙ йК кЛ лМ мН н
Ӈ ӈО оП пР рС сҪ ҫТ тУ у
Ф фХ хЦ цЧ чШ шЩ щъЫ ы
ьЭ эЮ юЯ я

Mluvnice

Skloňování: Enečtina využívá systému sedmi pádů, tří osob, tří čísel a tří deklinačních typů.

Pády: nominativ, genitiv, akuzativ, dativ, lokativ, ablativ, prolativ

Číslo: singulár, duál a plurál

Deklinační typy: 1.lata 2.ennetje' 3.oddi" (závisí na zakončení slova)

Přehled:

Singulár

1. deklinace2. deklinace3. deklinace
nominativlata'ennetje'oddi
genitivlata'ennetjeo'oddiro'
akuzativlata'ennetjeo'oddiro'
dativlataddo'ennetjeddo'oddito'
lokativlatahaneennetjegoneoddikone
ablativlataharoennetjegoreoddikoro
prolativlata(")aneennetjemoneoddimone

Duál

1. deklinace2. deklinace3. deklinacepostpozice
nominativlataha'ennetjego'oddiko'
genitivlatahi'ennetjeggi'oddiki'
akuzativlatahi'ennetjeggi'oddiki'
dativnee
lokativnene
ablativnero
prolativlatahi'ennetjeggi'oddiki'neone

Plurál

1. deklinace2. deklinace3. deklinace
nominativlata"ennetjeo"oddiro"
genitivlata"ennetju(")u"oddiru"
akuzativlatu"ennetjeo"oddiro"
dativlatahiro'ennetjegiro'oddikiro'
lokativlatahineennetejeggineoddikine
ablativlatahitoennetjeggitooddikito
prolativlatu"oneennetju"u"oneToddiru"on

(použitá slova: lata – prkno/deska, ennetje' – muž, oddi – list)

Přehled všech sufixů

Ukázka jazyka

"d'ohodè ńeδu arumumbi", tuδuku nol'kut' péubi", tuδuku ot' péubi""

Telata sobů byla velká, dívala se na houby, začala jíst houby

Kultura jazyka

V enečtině vyšly tři knihy: Rusko-enecký slovník, Evangelium podle Lukáše a "Malá sbírka folklóru". V oblasti Tajmyru občas vycházejí enecky psané noviny a funguje rádiové vysílání v enečtině. Enecko-anglický slovník

Reference


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Oeraals verspreiding-af.svg
Autor: Laurens, Licence: CC BY-SA 3.0
Linguistic map indicating the distribution of the Uralic languages