Energiewende

Energiewende (v překladu energetický přechod) je označení pro kompletní energetickou přeměnu německé energetiky, jež by měla zajistit ekologicky šetrné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie s minimem skleníkových plynů. Hlavním pilířem energetické transformace je přechod k obnovitelným zdrojům energie a dosáhnutí hospodárnějšího nakládání s energiemi. Klíčovou částí programu je také snižování emisí skleníkových plynů, do roku 2050 až o 95 %.

Německá vláda se na obsahu ambiciózního plánu shodla už v roce 2010, ale po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima byl o rok později dokument ještě dodatečně přepracován. Do plánu energetické proměny byl přidán cíl o vyřazení jaderné energie. Německo by se mělo jádra zcela vzdát do roku 2022.[1] Provozovatelé dostanou odškodnění.[2]

Cíle Energiewende

Cíl2020203020402050
Emise skleníkových plynů (ve srovnání s rokem 1990)−40%−55%−70%−80 až −95%
Podíl OZE na celkové hrubé spotřebě energie18%30%45%60%
Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny35%50%65%80%
Konec jaderných elektrárenv roce 2022
Konec uhelných elektrárenv roce 2038

Dále:

  • Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent.
  • Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procent ročně, co se týče spotřeby energie.
  • Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008).
  • Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta. [3]

Kritika

James Broughel za hlavní úskalí transformace považuje potřebu vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie. Většina průmyslových celků se stejně jako fosilní a jaderné elektrárny nachází na jihu Německa. Tedy z jihu byla a je rozváděna elektrická energie do zbytku země. Hlavní zdroj větrné energie se ale nachází na severu (pobřeží Baltského a Severního moře). Přenosová síť však nemá dostatečnou kapacitu na přenos elektrické energie vyrobené z větrných zdrojů.[4] V Německu je odpor regionálních skupin, které se výstavbám energetické infrastruktury brání. To je jeden z důvodů, proč v současnosti není přenosová soustava rozvíjena v takové míře, jak je plánováno.[3]

Kritizováno bývá i rozhodnutí z března 2011 uzavřít veškeré reaktory provozované před rokem 1980 (nejprve dočasně a poté definitivně).[5] To způsobilo okamžitý výpadek 6,4 procenta objemu výrobní kapacity země. [6] Tento výpadek byl nahrazen uhelnými elektrárnami, které na rozdíl od jaderných elektráren produkují významné emise CO2.

Reference

  1. Německá energetická přeměna Energiewende: Jaké jsou její cíle?. Elektřina.cz [online]. 2019-09-24 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  2. https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3288247-nemecka-vlada-souhlasi-s-odskodnenim-za-drivejsi-zavreni-jadernych-elektraren - Německá vláda souhlasí s odškodněním za dřívější zavření jaderných elektráren
  3. a b Co je Energiewende a jaké jsou její cíle?. oEnergetice.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  4. BROUGHEL, James. Germany Embraces Pseudoscience With Nuclear Phaseout. Forbes [online]. [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zeleni-odhlasovali-stop-jaderne-energii-merkelova-jasa/r~i:article:705332/ - Zelení odhlasovali stop jaderné energii. Merkelová jásá
  6. Zpackaná Energiewende: Němci míří k energetické závislosti na sousedech. Peak.cz [online]. 2019-12-02 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy