Energiewende
Energiewende (v překladu energetický přechod) je označení pro kompletní energetickou přeměnu německé energetiky, jež by měla zajistit ekologicky šetrné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie s minimem skleníkových plynů. Hlavním pilířem energetické transformace je přechod k obnovitelným zdrojům energie a dosáhnutí hospodárnějšího nakládání s energiemi. Klíčovou částí programu je také snižování emisí skleníkových plynů, do roku 2050 až o 95 %.
Německá vláda se na obsahu ambiciózního plánu shodla už v roce 2010, ale po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima byl o rok později dokument ještě dodatečně přepracován. Do plánu energetické proměny byl přidán cíl o vyřazení jaderné energie. Německo by se mělo jádra zcela vzdát do roku 2022.[1] Provozovatelé dostanou odškodnění.[2]
Cíle Energiewende
| Cíl | 2020 | 2030 | 2040 | 2050 |
|---|---|---|---|---|
| Emise skleníkových plynů (ve srovnání s rokem 1990) | −40% | −55% | −70% | −80 až −95% |
| Podíl OZE na celkové hrubé spotřebě energie | 18% | 30% | 45% | 60% |
| Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny | 35% | 50% | 65% | 80% |
| Konec jaderných elektráren | v roce 2022 | |||
| Konec uhelných elektráren | v roce 2038 |
Dále:
- Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent.
- Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procent ročně, co se týče spotřeby energie.
- Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008).
- Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta. [3]
Kritika
James Broughel za hlavní úskalí transformace považuje potřebu vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie. Většina průmyslových celků se stejně jako fosilní a jaderné elektrárny nachází na jihu Německa. Tedy z jihu byla a je rozváděna elektrická energie do zbytku země. Hlavní zdroj větrné energie se ale nachází na severu (pobřeží Baltského a Severního moře). Přenosová síť však nemá dostatečnou kapacitu na přenos elektrické energie vyrobené z větrných zdrojů.[4] V Německu je odpor regionálních skupin, které se výstavbám energetické infrastruktury brání. To je jeden z důvodů, proč v současnosti není přenosová soustava rozvíjena v takové míře, jak je plánováno.[3]
Kritizováno bývá i rozhodnutí z března 2011 uzavřít veškeré reaktory provozované před rokem 1980 (nejprve dočasně a poté definitivně).[5] To způsobilo okamžitý výpadek 6,4 procenta objemu výrobní kapacity země. [6] Tento výpadek byl nahrazen uhelnými elektrárnami, které na rozdíl od jaderných elektráren produkují významné emise CO2.
Reference
- ↑ Německá energetická přeměna Energiewende: Jaké jsou její cíle?. Elektřina.cz [online]. 2019-09-24 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3288247-nemecka-vlada-souhlasi-s-odskodnenim-za-drivejsi-zavreni-jadernych-elektraren - Německá vláda souhlasí s odškodněním za dřívější zavření jaderných elektráren
- ↑ a b Co je Energiewende a jaké jsou její cíle?. oEnergetice.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BROUGHEL, James. Germany Embraces Pseudoscience With Nuclear Phaseout. Forbes [online]. [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zeleni-odhlasovali-stop-jaderne-energii-merkelova-jasa/r~i:article:705332/ - Zelení odhlasovali stop jaderné energii. Merkelová jásá
- ↑ Zpackaná Energiewende: Němci míří k energetické závislosti na sousedech. Peak.cz [online]. 2019-12-02 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Energiewende na Wikimedia Commons
