Engelbert Kaps

Engelbert Kaps
Narození	19. února 1888 Jeseník (Freiwaldau) Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. prosince 1975 (ve věku 87 let) nebo 21. prosince 1975 (ve věku 87 let) Řezno Západní Německo Západní Německo
Vzdělání	akademický sochař
Povolání	sochař
Významná díla	hrobky rodiny Försterů Germáni vracející se z lovu Válečné pomníky v Jeseníku a Mikulovicích
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Engelbert Kaps (19. února 1888, Jeseník – 20. prosince 1975, Řezno, Západní Německo) byl slezský německý akademický sochař narozený a působící hlavně v oblasti Jesenicka. Známé jsou především jeho válečné památníky a hrobky.

Engelbert Knaps se narodil v Jeseníku a mezi lety 1903 a 1906 navštěvoval zemskou školu pro mramorový průmysl v Supíkovicích. V letech 1907–1914 absolvoval studium sochařství na vídeňské Akademii. Po studiích se vrátil zpět do svého rodného města, kde měl ateliér u svého tchána. V roce 1921 se odstěhoval do Supíkovic, kde měl vlastní ateliér.^[1] V roce 1923 patřil k zakládajícím členům spolku Vereinigung bildender Künstler Schlesiens („Společenství výtvarných umělců Slezska“), se kterým vystavoval v Opavě i v jiných městech.^[2] Mezi lety 1938 a 1941 byl starostou Supíkovic. V Supíkovicích bydlel až do nuceného odsunu v roce 1946. Zbytek svého života strávil v Regensburgu, kde v roce 1975 zemřel.

Engelbert Kaps se celý svůj život věnoval především monumentální a portrétní tvorbě. Vytvořil velké množství bust významných osobností, figurálních plastik a mnoho válečných pomníků a hrobek. Ve svých dílech vycházel z realismu a pro něj charakteristického uměleckého projevu dosahoval stylizací. Jeho díla bývala často navržena jako monumentální sloupy, které byly dekorované válečnými motivy. Půbobivost tvorby Engelberta Kapse tkví v prostorovém podání dokonale promyšlené kompozice.^[3]

• Bílý Potok
  • Památník obětem 1. světové války v Bílém Potoce
• Jeseník
  • válečný pomník ve tvaru pylonu na křížovém podstavci (zničen roku 1945)
• Mikulovice
  • válečný pomník z nahrubo otesaných žulových kvádrů s lavicemi na sezení a reliéfem raněných vojáků (zničen roku 1945)
• Rejvíz
  • pomník z pěti kamenných sloupů spojených měděným kalichem hořkosti, na sloupech jsou železné kříže s válečnými letopočty 1914–1918
• Vrbno pod Pradědem
  • pomník na stěně kostela jehož plocha je rozdělena na části s reliéfy zobrazujícími válečné motivy
• Zlaté Hory (hřbitov)
  • dva pomníky rodiny Försterů, oba zapsané v seznamu kulturních památek České republiky^[4]
• Opava (hřbitov)
  • pomník rodiny Drechslerů
  • pomník Carla Weisshuhna (odstraněn kvůli rozšíření hřbitova)
  • hrobka polního maršála E. von Böhm-Ermölliho
  • hrobka poslance vídeňského parlamentu A. Lassmanna
  • hrobka slezského básníka V. E. Heegera

• 
  „Warmwalzer“ památník v Hagenu, byl odhalena na silničním mostě přes Lennu v roce 1959. Navrhl a odlil do bronzu sochař Engelbert Kaps
• 
  Bravantice - Památník obětem 1. světové války před kostelem sv. Valentýna, vytvořil v roce 1923 sochař Engelbert Kaps
• 
  Bronzová busta německého historika umění Dr. E. W. Brauna (1870-1957). Vytvořeno v roce 1918 sochařem Engelbertem Kapsem.
• 
  Bělá pod Pradědem - Památník obětem 1. světové války, vytvořil v roce 1923 sochař Engelbert Kaps
• 
  Odry – Pieta, kostel svatého Bartoloměje. Vytvořil v roce 1931 sochař Engelbert Kaps
• 
  Tošovice - Památník obětem první světové války před kostelem sv. Martina. Vytvořil v roce 1922 sochař Engelbert Kaps.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Engelbert Kaps na Wikimedia Commons

• DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji 1900-2012. Olomouc: Galia, 2012. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1. 
• BARTEČEK, Ivo et al.. Osobnosti Olomouckého kraje 1850-2008. Olomouc: Galia, 2008. 151 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. ISBN 978-80-254-3006-4.  Archivováno 5. 5. 2015 na Wayback Machine.

• Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945)
• Josef Obeth
• U pomníku