Engerth (Kladno)
Engerth | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′7″ s. š., 14°5′16″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Engerth | |
Další údaje | |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Engerth je malé sídliště ležící severovýchodně od městské části Ostrovec nedaleko železniční trati Kladno–Kralupy (město Kladno, Středočeský kraj). Do roku 1945 zde byl stejnojmenný důl na černé uhlí.
Engerth leží v základní sídelní jednotce Ostrovec na katastrálním území Kladno nad zahrádkářskou kolonií ohraničené ze tří stran lesem Rovina, Velká rovina, Na Vyhaslém a Kamenný vrch (běžně užívaný název je Kameňák). V blízkosti je nádraží Kladno-Ostrovec na železniční trati Kladno-Kralupy nad Vltavou.
Engerth je nejmenší a nejmladší kladenské sídliště postavené převážně v 80. letech.
Původ názvu
V místech dnešní zástavby býval důl Engerth, pojmenovaný po prvním generálním řediteli c. k. Společnost státní dráhy Wilhelmu, svobodném pánu z Engerthu (1814–1884). Název zůstal zachován jako pomístní název části města.
Současnost
Mezi ulicemi V. Kratochvíla a Na Vyhaslém dnes po zrušeném dole zůstaly pouze dvě patrové budovy. Bývalé těžní budovy byly přestavěny na prádelnu a čistírnu, dnes jsou majetkem společnosti Autojeřáby Jurkovič, s. r. o., budovy jsou využívány jako kanceláře a autoservis. Komín bývalé těžní věže je zdaleka viditelnou dominantou pozůstatku dolu.[1]
Výstavba rodinných domů na svahu stráně jižně pod šachtou byla zahájena již roku 1926, předtím tam stály domky horníků. Jedna z kladenských hornických kolonií byla těsně u bývalého dolu (tři podélné obytné bloky v dnešní ulici Na Vyhaslém byly zbořeny při stavbě sídliště). Na celém volném prostranství bývalého dolu (ca 7 ha obklopených lesy) byly postaveny bytové panelové domy. Místní komunikací je malé sídliště rozděleno na severní a jižní část. V severní části je šest šesti- a sedmipatrových bytových domů ve dvou řadách a vedle nich mateřská škola. Jižní část sídliště je tvořena uzavřeným blokem bytových domů s vnitroblokem, u hranice lesa jsou další tři bytové domy. Uvnitř vnitrobloku je prodejna potravin, dětské hřiště a hřiště na basketbal. Komunikace uvnitř vnitrobloku jsou asfaltové a místy společné pro pěší a automobilovou dopravu.[2]
Na okrajích sídliště vyrostlo po roce 2000 několik rodinných domů.
Nejbližší okolí
V místě je restaurace Pod Červeným bukem vyhledávaná cyklisty, protože územím vede cyklostezka č. 0017 vedoucí kruhem okolo Kladna (29 km).
V roce 2007 byla na trati cyklostezky v místech bývalého dolu Engerth odhalena informační tabule na památku pracovníkům dolu s erbem Wilhelma z Engerthu.
Severně v lese Na Vyhaslém se nachází Přírodní památka Krnčí a Voleška (rozloha přes 70 ha). Je to údolí se zachovalými bučinami a suťovými lesy, v bylinném podrostu s řadou vzácných a ohrožených druhů. Lokalita kriticky ohrožené hruštičky prostřední (Pyrola media, C2t) je jednou z posledních v ČR.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Kladno –koncepce rozvoje ůzemí v oblasti bývalého Dolu Engerth. dspace.cvut.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Hornické kolonie na Kladensku. Hornický zpravodaj [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-16.
- ↑ Ochrana přírody. strednicechy.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
Literatura
- MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001. 32 s. ISBN 80-86234-17-7. S. 4.
- Průvodce po technických památkách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Národní technické muzeum, 1993. 80-7037-024-6 s. ISBN 80-7037-024-6. S. 55.
- VOLDRÁB, Tomáš. Hornické kolonie na Kladensku. Kladno Záporno. 2007, roč. 2, čís. 3/podzim, s. 82.
- VYKOUK, Jaroslav. Kladenský tulák : pověsti, příběhy a zajímavosti o původu jmen čtvrtí, částí města a místních lokalit v Kladně. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2009. 181 s. ISBN 978-80-903784-8-3. S. 77–80.
- HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. S. 198.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Engerth na Wikimedia Commons
- Důl Engerth v databázi Středočeské vědecké knihovny
- http://hdl.handle.net/10467/74552
- http://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/archive/256/031967.pdf?seek=1447663821
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com