Entropie aktivace

Entropie aktivace reakce je pojem z chemické kinetiky, který je (společně s entalpií aktivace) jedním ze dvou parametrů závislosti rychlostní konstanty reakce na teplotě, jsou-li data analyzována za použití Eyringova vzorce. Standardní entropie aktivace se značí ΔS^‡ a odpovídá změně entropie když se reaktanty přemění z výchozí podoby na aktivovaný komplex, určuje součinitel A v Arrheniově vzorci pro rychlost reakce. Podoba tohoto vzorce závisí na molekularitě reakce; u reakcí v roztocích a jednomolekulárních reakcí plynů má podobu

${\displaystyle A={\frac {ek_{B}T}{h}}e^{\frac {\Delta S\ddagger }{R}}}$,

zatímco u bimolekulárních reakcí plynů je vzorec

${\displaystyle A={\frac {e^{2}k_{B}T}{h}}{\frac {R'T}{p}}e^{\frac {\Delta S\ddagger }{R}}}$,

e je Eulerovo číslo, h Planckova konstanta, k_B Boltzmannova konstanta, T termodynamická teplota a R' je molární plynová konstanta v jednotce (bar×l)/(mol×K), R' = 8,3145×10⁻² (bar×l)/(mol×K).^[1]

Kladná hodnota ΔS^‡ znamená, že se entropie při tvorbě aktivovaného komplexu zvyšuje, což často ukazuje na disociativní mechanismus reakce, kde je aktivovaný komplex slaběji vázán a rozpadá se. Záporná ΔS^‡ jsou u reakcí, kde se tvorbou aktivovaného komplexu snižuje a (obvykle) tedy dochází k tvorbě jednoho aktivovaného komplexu z dvou (nebo více) výchozích látek.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Entropy of activation na anglické Wikipedii.