Enzo Bearzot

Enzo Bearzot
Osobní informace
Datum narození	26. září 1927
Místo narození	Aiello del Friuli, Italské království
Datum úmrtí	21. prosince 2010 (ve věku 83 let)
Místo úmrtí	Milán, Itálie
Přezdívka	Vecio (starý)
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový obránce (1946–1964) Fotbalový trenér (1964–1986)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1946–1948 1948–1951 1951–1954 1954–1956 1956–1957 1957–1964 Pro Gorizia Inter Catania Turín Inter Turín 05200(2) 01900(0) 09500(4) 06500(1) 02700(0) 16400(7)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1955 Itálie 100(0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1964–1967 1968–1969 1969–1975 1975–1986 Turín (mládež) Prato Itálie U23 Itálie
Úspěchy
Mistrovství světa 1982 Itálie - trenér
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enzo Bearzot (26. září 1927, Aiello del Friuli, Italské království – 21. prosinec 2010, Milán, Itálie) byl italský fotbalový obránce a trenér. Jako trenér vedl Itálii na třech MS a jednou v roce 1982 ji vyhrál.

Fotbalovou kariéru začal v druholigovém klubu Pro Gorizia. Po dvou letech jej koupil Inter. Zde za tři sezony odehrál jen 19 utkání a raději v roce 1951 odešel do druholigové Catania. Za tři roky odehrál 95 utkání a rozhodl se přestoupit do Turína, který se chtěl vrátil na přední příčky tabulky. Po jedné sezoně se ale vrátil do Interu, která jeho služby využila jen na jednu sezonu a vrátila jej do Turína. Zde zůstal až do konce kariéry v roce 1964. Nejlepšího umístění v nejvýšší lize bylo 2. místo (1948/49, 1950/51)

Za reprezentaci odehrál jedno utkání a to 27. listopadu 1955 proti Maďarsku (0:2).^[1]

Hráčská statistika

Hráčské úspěchy

Klubové

• 2× vítěz 2. italské ligy (1953/54, 1959/60)

Reprezentační

• 1× na MP (1955–1960)

Trenérská kariéra

Po skončení fotbalové kariéry v roce 1964 se stal trenérem mládeže v Turíně. Tady působil tři roky. Pak jej v lednu roku 1969 angažoval klub ze třetí ligy Prato. Vydržel zde do konce sezony a další smlouvu nepodepsal. Nastoupil do reprezentace do 23 let, tu vedl do roku 1975, mezi tím byl i asistentem Bernardiniho u národního týmu. V roce 1977 byl prohlášen za hlavního trenéra. Na MS 1978 dovedl tým na 4. místo, když souboji o 3. místo prohrál s Brazílii (1:2).^[2] Na dalším turnaji ME 1980 to bylo opět 4. místo když v utkání o 3. místo prohrál s Československem na penalty.^[3]

Turnaj MS 1982 nezačal nejlépe. Již před odletem byl tiskem kritizován kvůli nominaci hráčů, například povolání potrestaného Rossiho.^[4] Tři zápasy ve skupině skončili remízou. I tak postoupili ze skupiny a v osmifinále je čekali obhájci trofeje Argentina. Porazili ji 2:1. Poté porazili Brazílii i Polsko. Ve finále narazili na Německo. Porazili ji 3:1.^[5] Na tomhle turnaji byla Itálie jediná, která porazila držitele tří předchozích titulů, jmenovitě Argentina (vítěz v roce 1978),Německo(1974) a Brazilská fotbalová reprezentace|Brazílii(1970). To se ještě nikdy nikomu nepovedlo.^[4]

Po úspěšném turnaji přišel šok, když se nepostoupilo na ME 1984. Poté jako obhájci trofeje skončili na MS 1986 již osmifinále a Enzo se rozhodl odstoupit, přestože měl smlouvu do roku 1990.

V letech 2002 až 2005 byl prezidentem technického sektoru federace. Rok po jeho smrti v roce 2011 byla na jeho počest založena stejnojmenná cena "Enzo Bearzot National Award", pro nejlepšího italského trenéra roku. ^[6]

Trenérská statistika

Reprezentační

Rok	Národní tým	Soutěž	Umístění	Statistika
				Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry
1976–1977	Itálie	Kvalifikace MS 1978	1. místo ve skupině 2	3	2	0	1
1978		MS 1978	4. místo	7	4	1	2
1980–1981		ME 1980	4. místo	4	1	3	0
1980–1981		Mundialito	-	2	0	1	1
1980–1981		Kvalifikace MS 1982	2. místo ve skupině 5	8	5	2	1
1982		MS 1982		7	4	3	0
1982–1983		Kvalifikace ME 1984	4. místo ve skupině	8	1	3	4
1986		MS 1986	Osmifinále	4	1	2	1
1977–1986		Přátelské utkání	-	45	22	11	12
Celkem za Itálii				88	40	26	22

Trenérské úspěchy

Reprezentační

• 3x na MS (1978, 1982 - zlato, 1986)
• 1x na ME (1980)
• 1x na OH (1984)

Individuální

• Nejlepší trenér Itálie (1982)
• Uveden do síně slávy italského fotbalu (2011)

Vyznamenání

Řád zásluh o Italskou republiku (25. 10. 1982) z podnětu Prezidenta Itálie ^[7]

Zlatá palma pro sportovní zásluhy za titul mistra světa ve fotbale 1982 (19. 12. 2017) ^[8][9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enzo Bearzot na italské Wikipedii.

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů
• Seznam trenérů italské fotbalové reprezentace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Enzo Bearzot na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Biografie Online (italsky)