Eolit
Eolity (z řec. eos – "raný" a lithos – "kámen") jsou obvykle přirozeně vznikající valouny či úlomky pazourku nebo některých příbuzných minerálů. Vznikají zřejmě geologickými pochody, jako je například zalednění a pohyb ledovců. Eolity sehrály významnou úlohu v dějinách archeologie, byly totiž zpočátku považovány za nejstarší kamennou industrii (kamenné nástroje) pravěkého člověka. Takto je poprvé identifikoval amatérský přírodovědec a archeolog Benjamin Harisson v britském Kentu roku 1885. Po desetiletí pak byly považovány za nejstarší ukázku lidské tvorby, datované až do období pliocénu. Jejich pravou (přírodní) povahu pak roku 1905 odhalil francouzský paleontolog Marcellin Boule.
Literatura
- Boule, M. (1905) – « L'origine des éolithes », L'Anthropologie, t. XVI, pp. 257–267.
- Warren, S.H. (1905) – « On the origin of "Eolithic" flints by naturals causes, especially by the foundering of drifts », Journal of the Royal Antrhopological Institute of Great Britain and Ireland, t. 35, pp. 337–364.
Média použitá na této stránce
Eolith 04 Boule.png
Front and side view of a pseudo-hammerstone, an eolith unearthed in Southeastern France. Once believed to be the earliest expression of stone tool industry, modern consensus acknowledges eoliths to be rock fragments produced by natural phenomena (geofacts) rather than man-made artifacts, with Marcellin Boule being one of the first to debunk their artificial status.
Front and side view of a pseudo-hammerstone, an eolith unearthed in Southeastern France. Once believed to be the earliest expression of stone tool industry, modern consensus acknowledges eoliths to be rock fragments produced by natural phenomena (geofacts) rather than man-made artifacts, with Marcellin Boule being one of the first to debunk their artificial status.