Eparchie kyjevská

Eparchie Kyjev
Základní informace
Sídlo	Kyjev, Ukrajina
Katedrála	Chrám svatých Antonína a Teodosia Pečerských (Kyjevskopečerská lávra)
Zřízena	891
Metropolita	Onufrij (Berezovskyj)
Vikarijní biskupové	Antonij (Fialko); Pavlo (Lebiď); Volodymyr (Moroz); Ioasaf (Hubeň); Pantelejmon (Baščuk); Serafym (Demjaniv); Olexandr (Nesterčuk); Iona (Čerepanov); Antonij (Kripak); Damian (Davydov); Kassian (Šostak); Viktor (Kocaba); Sylvestr (Stojčev); Isaakij (Andronik); Dionisij (Pylypčuk); Spiridon (Romanov); Lavr (Berezovskyj); Mark (Andrjuk); Kyrylo (Bilan); Arkadij (Demčenko); Mykolaj (Počtovyj); Tychon (Sofijčuk); Gedeon (Charon); Venyamyn (Vološčuk)
Další informace
Web	http://mitropolia.kiev.ua/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Kyjev je eparchie ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území Bučského, Fastivského, částečně Vyšhorodského a Obuchivskéjo rajónu Kyjevské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul metropolita kyjevský a celé Ukrajiny.

Historie

Historie eparchie sahá k založení Kyjevské metropole Konstantinopolského patriarchátu. Ruská eparchie byla poprvé zmíněna roku 891 v seznamu eparchií Konstantinopolského patriarchátu a umístila se na 60. místě.

Zřízení kyjevské metropole je spojováno se svěcením Rusi za vlády knížete Vladimíra I.

Po dobytí Kyjeva Mongoly roku 1240 bylo roku 1299 sídlo metropolity kyjevského a celé Rusi přesunuto nejprve do Vladimiru a roku 1325 do Moskvy.

Od první poloviny 14. století, v důsledku touhy haličsko-volyňských a litevských knížat mít vlastního metropolitu, začali být do jejich zemí dosazováni vlastní metropolité na rozdíl od těch, kteří sídlili v Moskvě. Za časů metropolity Alexije existovali čtyři metropolité celé Rusi a za metropolity Kipriana tři metropolité. Výsledkem bylo, že roku 1458 byla metropole nakonec rozdělena na dvě části: Kyjevsko-moskevskou na severovýchodě ruských zemí a Kyjevsko-litevskou na jihozápadě.

V souvislosti s odloučením od Konstantinopolské církve se od roku 1461 začali kyjevsko-moskevští metropolité titulovat jako metropolita moskevský a celé Rusi. Titul metropolita kyjevský a celé Rusi náležel metropolitům sídlícím v Novogrodku.

Metropolité jihozápadního Ruska si zachovali podřízenost konstantinopolskému trůnu, ale zároveň se často pod tlakem římskokatolických laických autorit přikláněli k Brestské unii. Roku 1595 jihozápadní kyjevsko-litevská metropole nakonec odpadla od pravoslaví podle podmínek Brestské unie. To byl počátek vytvoření ukrajinské řeckokatolické církve.

Roku 1620 byl pravoslavný kyjevský metropolitní stolec obnoven konstantinopolskou církví.

V letech 1685–1686 došlo k přesunu metropole a eparchie pod jurisdikci Moskevského patriarchátu.

Dekretem cara Petra I. Velikého se kyjevští metropolité na počátku 18. století začali titulovat jako arcibiskupové. V polovině stejného století jim carevna Alžběta Petrovna navrátila titul metropolity.

Roku 1918 bylo na Místním soboru Ruské pravoslavné církve rozhodnuto o udělení autonomie církevní oblasti na Ukrajině pod vedením metropolity kyjevského. Po likvidaci oblasti byl patriarchou Tichonem vytvořen Ukrajinský exarchát.

Archijerejský sobor ve dnech 25. až 27. října 1990 rozhodl o udělení široké autonomie Ukrajinské církvi pod vedením metropolity kyjevského a celé Ukrajiny.

Seznam biskupů

Kyjevská metropole

Michael (988 – dříve než 1018) svatořečený
Ioann I. (dříve než 1018 – okolo 1030)
Feopempt (okolo 1035 – 40. léta 11. století)
Kirill I. (mezi 1039 a 1051)
Ilarion (1051–1054) svatořečený
Jefrem (1054/1055 – okolo 1065)
Georgij (okolo 1065 – okolo 1076)
Ioann II. (1076/1077 – po srpnu 1089)
Ioann III. (1090 – dříve než 14. srpna 1091)
Nikolaj (okolo 1093 – dříve než 1104)
Nikifor I. (1104–1121)
Nikita (1122–1126)
Michail II. (1130–1145)
Kliment Smoljatič (1147–1155)
Konstantin I. (1156–1158/1159) svatořečený
Feodor (1160–1163)
Ioann IV. (1164–1166)
Konstantin II. (1167–1169/1170)
Michail III. (1171–?)
Nikifor II. (dříve než 1183 – po roce 1201)
Matfej (dříve než 1210 – 1220)
Kirill II. (1124/1225–1233)
Iosif (1242/1247–?)
Kirill II. (1242/1247–1281)
Maxim (1283–1305) svatořečený

Kyjevská metropole ve Vladimiru od 1299

Maxim (1283–1305)
Petr (1308–1326) svatořečený

Kyjevská metropole v Moskvě od 1325

1328–1353 Feognost svatořečený
1354–1378 Alexij svatořečený
1379–1379 Michail
1381–1383 Kiprian svatořečený
1382–1384 Pimen
1383–1385 Dionisij svatořečený
1390–1406 Kiprian podruhé
1408–1431 Fotij svatořečený
1433–1435 Gerasim
1437–1442 Isidor
1448–1461 Iona svatořečený

Kyjevská metropole ve Vilně

1458–1473 Grigorij Bulhar
1475–1480 Misail
1479–1481 Spiridon
1481–1488 Simeon
1492–1494 Iona
1495–1497 Makarij I.
1498–1450 Iosif Bolgarinovič
1503–1507 Iona II.
1507–1521 Iosif II. Soltan
1522–1534 Iosif III. Rusin
1534–1556 Makarij II. Moskvitjanin
1556–1567 Silvestr (Belkevič)
1568–1576 Iona (Protasevič)
1577–1579 Ilija (Kuča)
1579–1589 Onisifor (Děvočka)
1589–1596 Michail Rahoza

Kyjevská metropole v Kyjevě

1620–1631 Jov (Boreckyj) svatořečený
1631–1640 Isaja (Kopynskyj)
1632–1647 Petru (Movilă) svatořečený
1648–1657 Silvestr (Kosov)
1658–1663 Dionisij (Balaban)
1663–1675 Iosif (Něljubovič-Tukalskij)
1676–1679 Antonij (Vynnyckyj)
1685–1686 Gedeon (Svjatopolk-Četvertynskyj)