Eparchie rjazaňská

Eparchie Rjazaň
Základní informace
Sídlo	Rjazaň, Rusko Rusko
Katedrála	Sobor Zesnutí přesvaté Bohorodice (Rjazaň)
Zřízena	26. září 1198
Metropolita	Mark (Golovkov)
Další informace
Web	http://www.ryazeparh.ru/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Rjazaň je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území městského okruhu Rjazaň, také Zacharovského, Michajlovského, Pronského, Rybnovského, Rjazaňského, Spasského a Starožilovského rajónu Rjazaňské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup rjazaňský a michajlovský.

Historie

Eparchie byla oddělena dne 26. září 1198 z území černihivské eparchie. Zpočátku bylo sídlem eparchie město Murom, poté Staraja Rjazaň a následně po jeho zničení bylo sídlo přeneseno do Perejaslavl-Rjazaňskij (dnes jen Rjazaň). Jméno eparchie znělo eparchie muromská a rjazaňská.

Význam rjazaňské eparchie v církevním i veřejném životě Ruska rostl. Dne 26. ledna 1589 získala status archieparchie a od 13. června 1669 do roku 1723 nosila titul metropole. Za období metropolitů byl v Rjazaňském kremlu postaven majestátní sobor Zesnutí přesvaté Bohorodice.

Když roku 1764 za vlády carevny Kateřiny II. Veliké bylo město Murom přiděleno vladimirské eparchii, bylo jméno eparchie přejmenováno na eparchie rjazaňská a šacká. Roku 1799 bylo město Šack přiděleno tambovské eparchii a město Zarajsk se stalo součástí rjazaňské eparchie bylo jméno změněno na eparchie rjazaňská a zarajská.

Po říjnové revoluci roku 1917 došlo k počátku rozsáhlého ničení církevního života. Koncem 30. let 20. století se v Rjazani nenacházel žádný biskup, všechny monastýry a farní školy byly uzavřeny, bohoslužby se konaly jen v několika chrámech a ostatní byly uzavřeny nebo zničeny. Teprve po Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945 se začal eparchiální život zlepšovat a po roce 1988 plně ožívat. Během Chruščovovi protináboženské kampaně si eparchie udržovala vysoké příjmy - v roce 1962 měla 356 207 rublů čistého příjmu. Eparchie přispěla také velkými částkami do Mírového fondu - v roce 1962 125 000 rublů a o rok později již 190 000 rublů.

Dne 5. října 2011 byla rozhodnutím Svatého synodu zřízena z části území eparchie nová eparchie kasimovská a eparchie skopinská. O den později byla zřízena nová metropole rjazaňská, která zahrnuje kasimovskou, rjazaňskou a skopinskou eparchii.

Seznam biskupů

• 1198–1213 Arsenij
• 1225–1237 Jevfrosin Svatohorec
• 1284–???? Iosif I.
• 1291–1294 Vasilij I., svatořečený
• Stefan (zmíněn roku 1303)
• Savva (zmíněn roku 1304)
• Mitrofan
• 1326–1334 Grigorij
• Jevfimij
• Feodul
• Michail (zmíněn roku 1334)
• Kirill (zmíněn roku 1334)
• Iosif II. (zmíněn roku 1340)
• 1340–1340 Georgij
• 1354–1360 Vasilij II.
• 1360–1378 Afanasij
• Vassian (zmíněn roku 1379)
• 1385–1387 Feoktist
• 1387–1389 Feognost I.
• 1389–1392 Ieremija
• 1393–1407 Feognost II.
• Jevfrosin I. (zmíněn roku 1410)
• 1423–1427 Sergij (Azakov)
• Iosif II. (zmíněn roku 1430)
• 1431–1448 Iona, svatořečený
• 1448–1461 Jevfrosin (Zveněc)
• 1462–1471 David
• 1471–1481 Feodosij
• 1481–1496 Simeon
• 1496–1516 Protasij
• 1517–1521 Sergij II.
• 1522–1548 Iona II.
• 1548–1551 Michail II.
• 1551–1554 Kassian
• 1554–1562 Gurij (Lužeckij)
• 1562–1568 Filofej
• 1569–1572 Sergij III.
• 1572–1572 Feodosij (Vjatka)
• 1573–1586 Leonid (Protasjev)
• 1586–1598 Mitrofan
• 1598–1601 Varlaam
• 1602–1605 Ignatij Kyperský
• 1605–1617 Feodorit, místně svatořečený
• 1619–1621 Iosif III.
• 1621–1637 Antonij
• 1638–1651 Moisej
• 1651–1655 Misail, místně svatořečený mučedník
• 1657–1673 Ilarion (Jakovlev)
• 1674–1681 Iosif IV.
• 1681–1686 Pavel (Moravskij)
• 1687–1700 Avraamij
• 1700–1722 Stefan (Javorskij)
• 1723–1725 Silvestr (Cholmskij)
• 1725–1726 Antonij (Ierofeič), jmenovaný
• 1726–1731 Gavriil (Bužinskij)
• 1731–1733 Lavrentij (Gorka)
• 1733–1750 Alexij (Titov)
• 1752–1757 Dimitrij (Sečenov)
• 1758–1778 Palladij (Jurjev)
• 1778–1804 Simon (Lagov)
• 1804–1809 Amvrosij (Jakovlev-Orlin
• 1809–1817 Feofilakt (Rusanov)
• 1817–1824 Sergij (Krylov-Platonov)
• 1825–1828 Filaret (Amfitěatrov), svatořečený
• 1828–1831 Grigorij (Postnikov)
• 1831–1837 Jevgenij (Kazancev)
• 1837–1858 Gavriil (Gorodkov), svatořečený
• 1858–1863 Smaragd (Kryžanovskij)
• 1863–1867 Irinarch (Popov)
• 1867–1876 Alexij (Ržanicyn)
• 1876–1882 Palladij (Rajev)
• 1882–1894 Feoktist (Popov)
• 1894–1896 Iustin (Poljanskij), místně svatořečený
• 1896–1900 Meletij (Jakimov), místně svatořečený
• 1900–1902 Polijevkt (Pjaskovskij)
• 1902–1906 Arkadij (Karpinskij)
• 1906–1911 Nikodim (Bokov)
• 1911–1917 Dimitrij (Sperovskij)
• 1917–1917 Modest (Nikitin), dočasný administrátor
• 1917–1919 Ioann (Smirnov
• 1920–1922 Veniamin (Muratovskij)
• 1923–1923 Amvrosij (Smirnov)
• 1923–1928 Boris (Sokolov)
• 1928–1937 Juvenalij (Maslovskij), svatořečený mučedník
  • 1937–1942 eparchie neobsazena
• 1942–1944 Alexij (Sergejev)
• 1944–1947 Dimitrij (Gradusov)
• 1947–1948 Ieronim (Zacharov)
• 1948–1951 Filaret (Lebeděv)
• 1951–1963 Nikolaj (Čufarovskij)
• 1963–1965 Palladij (Kaminskij)
• 1965–1972 Boris (Skvorcov)
• 1972–2003 Simon (Novikov)
• 2003–2013 Pavel (Ponomarjov)
• 2013–2015 Veniamin (Zaryckyj)
• od 2015 Mark (Golovkov)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рязанская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie rjazaňská na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální stránky eparchie
• (rusky) Moskevský patriarchát