Eparchie saratovská

Eparchie Saratov
Základní informace
Sídlo	Saratov, Rusko Rusko
Katedrála	Sobor Svaté Trojice (Saratov)
Zřízena	16. října 1799
Metropolita	Ignatij (Děputatov)
Další informace
Web	http://www.eparhia-saratov.ru/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Saratov je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území Atkarského, Bazarno-Karabulakského, Baltajského, Volského, Voskresenského, Novoburaského, Petrovského, Saratovského, Tatiščevského a Chvalynského rajónu Saratovské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup saratovský a volský.

Historie

Dne 16. října 1799 byla oddělením od tambovské eparchie oddělena saratovská a penzenská eparchie. Kvůli nedostatku vhodných prostor pro biskupy a eparchiální správu se prvnímu biskupovi Gaiju (Takaovi) podařilo přemístit sídlo do Penza a roku 1803 byla eparchie přejmenována na eparchii penzenskou a saratovskou.

Dne 20. října 1828 nařídil car Mikuláš I. Pavlovič zřízení samostatné eparchie v Saratově. O den později Nejsvětější synod vydal rozhodnutí aby byla nová eparchie pojmenována jako saratovská a caricynská. Biskup měl sídlit ve Spaso-Preobraženském monastýru v Saratově a toto rozhodnutí 3. listopadu car schválil.

Po revoluci začalo pronásledování církve, které dosáhlo vrcholu ve 30. letech 20. století. Na konci 30. let nezůstal v saratovské eparchii jediný fungující chrám a většina duchovních byla buď zastřelena nebo byla v táborech a exilech.

Ve válečných dobách se vztahy mezi církví a vládou začaly postupně měnit, ale biskup jmenovaný do Saratova v roce 1941 po čtyřleté přestávce nemohl do svého katedrálního města dorazit, protože v Saratově nebyly žádné fungující chrámy. Oživení církevního života eparchie začalo na podzim roku 1942.

Dne 5. října 2011 byla rozhodnutím Svatého synodu zřízena z části území eparchie nová eparchie balašovská a eparchie pokrovská.

Seznam biskupů

• 1799–1808 Gaij (Takaov)
  • po 4. prosinci 1803 viz. eparchie penzenská
• 1828–1832 Moisej (Bogdanov-Platonov-Antipov)
• 1832–1847 Iakov (Večerkov)
• 1847–1856 Afanasij (Drozdov)
• 1856–1860 Ioannikij (Gorskij)
• 1860–1863 Jevfimij (Belikov)
• 1864–1873 Ioannikij (Rudněv), místně svatořečený
• 1873–1882 Tichon (Pokrovskij)
• 1882–1889 Pavel (Vilčinskij)
• 1889–1893 Avraamij (Letnickij)
• 1893–1899 Nikolaj (Nalimov)
• 1899–1903 Ioann (Kratirov)
• 1903–1912 Germogen (Dolgaňov), svatořečený mučedník
• 1912–1914 Alexij (Dorodnicyn)
• 1914–1917 Palladij (Dobronravov)
• 1917–1927 Dosifej (Protopopov)
• 1924–1926 Andrej (Komarov), dočasný administrátor
• 1927–1928 Faddej (Uspenskij), svatořečený mučedník
• 1928–1933 Serafim (Alexandrov)
• 1933–1935 Afanasij (Malinin)
• 1935–1936 Serafim (Siličev)
• 1936–1937 Veniamin (Ivanov)
  • 1937–1941 eparchie neobsazena
• 1941–1942 Andrej (Komarov)
• 1942–1944 Grigorij (Čukov)
• 1945–1947 Paisij (Obrazcov)
• 1947–1949 Boris (Vik)
• 1949–1952 Filipp (Stavickij)
• 1953–1954 Gurij (Jegorov)
• 1955–1955 Veniamin (Milov)
• 1955–1955 Iov (Kresovič), dočasný administrátor
• 1955–1958 Veniamin (Fedčenkov)
• 1958–1963 Palladij (Šerstěnnikov)
• 1963–1964 Varfolomej (Gondarovskij)
• 1965–1993 Pimen (Chmelevskij)
• 1994–1994 Nektarij (Korobov)
• 1994–1995 Prokl (Chazov), dočasný administrátor
• 1995–2003 Alexandr (Timofejev)
• 2003–2003 Sergij (Poletkin), dočasný administrátor
• 2003–2020 Longin (Korčagin)
• od 2020 Ignatij (Děputatov)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Саратовская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie saratovská na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální stránky eparchie
• (rusky) Moskevský patriarchát