Ephraim Kishon
Efrajim Kišon | |
---|---|
Narození | 23. srpna 1924 Budapešť |
Úmrtí | 29. ledna 2005 (ve věku 80 let) Appenzell |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Trumpeldorův hřbitov |
Povolání | spisovatel, dramatik, publicista, filmový režisér, scenárista, sochař, novinář, herec a kunsthistorik |
Žánr | literární fikce |
Ocenění | Sokolovova cena (1958) Davidova harfa (1964) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1965) Jabotinsky Medal (1970) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1971) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Sára Kišonová (1959–2002) Lisa Kishon (2003–2005) |
Děti | Renana Kišonová[1] Rafi Kišon Amir Kišon |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ephraim Kishon (hebrejsky: אפרים קישון; 23. srpna 1924 Budapešť – 29. ledna 2005 Appenzell) byl židovský spisovatel, dramatik a scenárista, autor satirických a humoristických děl. Správně transliterované by se v češtině jeho jméno psalo Efrajim Kišon, tato varianta se však nepoužívá. Jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann.
Život
Narodil se v Budapešti v židovské rodině, jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann. Za 2. světové války byl internován v táborech nucených prací, zachránil se útěkem z transportu do koncentračního tábora Sobibor. Po válce se vrátil do Budapešti, kde studoval dějiny umění a psal humoristické divadelní hry.
V roce 1949 odešel z Maďarska do Izraele a změnil si jméno. Začal psát hebrejsky, spolupracoval s novinami a psal prózu, divadelní hry a filmové scénáře. Největšího úspěchu se jeho knihy dočkaly v německy mluvících zemích.
Izrael opustil v roce 1981, kdy se přestěhoval se do Švýcarska. Tam zemřel roku 2005, jeho ostatky byly převezeny do Tel Avivu, kde byl pohřben na Trumpeldorově hřbitově.[2]
Dílo
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ephraim Kishon
Próza
Celé dílo čítá kolem 50 titulů, byly přeloženy do více než 35 jazyků. Po roce 1989 je vydáván také v češtině:
- Inkognito v Praze (1990)
- Nevděk světem vládne (1991)
- Povídky o cizině (1993)
- Domácí lékárnička pro zdravé (1996)
- … a manželka nejlepší ze všech (1997)
- Nejlepší povídky o řidičích (1997)
- Na ostří hřebenu (1998, Mein Kamm, paralela k Hitlerově Mein Kampfu), satira na nacistické protižidovské postoje vyjádřená vyprávěním o historii hnutí bojujícího proti plešatým
- Za všechno může jablko (1999)
- Picassova sladká pomsta (2003)
- Můj nejmilejší pokrm je jídlo (2003)
- Nebylo se čemu smát (2003), autorův životní příběh
- Liška v kurníku (2004), politická satira. Význačný izraelský státník Amitz Dulnikker jede na zotavenou do idylické zapadlé vesnice Kmínovice a jeho zavádění demokratických principů přinese vesnici rozvrat.
- Nejlepší povídky z cest (2005)
Divadelní hry
- Oddací list
- Ježíšmarjajosef aneb Zaplaťpánbůh!
- Byl to pták! Aneb Romeo a Julie po třiceti letech
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2016-05-17]
- ↑ ASHKENAZY, Daniella. Trumpeldor Cemetery - a romantic place to meet a soul mate? [online]. The Jerusalem Post, 2008-11-19 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Efrajim Kišon na Wikimedia Commons
- Osoba Ephraim Kishon ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Autor: Avi1111 dr. avishai teicher, Licence: CC BY-SA 4.0
Memorial plaque to Ephraim Kishon on his house in Tel Aviv
Autor: No machine-readable author provided. Itamar~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Efraim Kishon, Hebrew pronounciation, recorded and uploaded by Itamar