Epimétheus
Epimétheus | |
---|---|
Manžel(ka) | Pandóra |
Děti | Pyrrha Profasis |
Rodiče | Iapetos a Themis a Klymene |
Příbuzní | Atlás[1], Menoitios a Prométheus[2][3] (sourozenci) Hellén[4], Amfiktyón, Amphictyon, Pandora, Thyia, Melanteia, Prótogeneia (dcéra Deukalióna), Orestheus, Haemone, Candybvs a Pandóra (vnoučata) |
Funkce | king of Sicyon |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Epimétheus (řecky Ἐπιμηθεύς, latinsky Epimetheus) je v řecké mytologii Titánem. Je synem Titána Íapeta a Klymené, dcery Titána Ókeana.
Jeho bratry jsou Atlás, Prométheus, a Menoitios. Epimétheus je otcem Pyrrhy, pozdější manželky Deukalióna.
Když jeho bratr Prométheus dal lidem oheň, ukradený bohům, lidé se od něho naučili různá řemesla i umění a žili šťastně, až se to bohům přestávalo líbit. Nejvyšší bůh Zeus proto nařídil, aby Héfaistos, božský kovář, vytvořil z hlíny a vody dívku, jejíž kráse nikdo neodolá. Bohové jí dali jméno Pandóra a obdarovali ji dary, mezi nimi však také nemocemi, bědami, zlem a jinými neřestmi.
Bůh Hermés ji doprovodil na zem k Epimétheovi, kterého Prométheus varoval, aby nebral všechno, co bohové dávají. Ale Epimétheus neposlechl a vzal si ji za ženu. Netrvalo dlouho a Pandóra splnila příkaz bohů: otevřela skříňku s jejich dary a všechny ty bědy, svízele a nemoci se rozletěly do světa. Na dně skříňky zůstala jedině naděje.
Odraz v umění
- Aischylova tragédie Spoutaný Prométheus (kolem r. 470 př. n. l.), který vyjádřil myšlenku, že zlo, bída a utrpení lidstva je z vůle bohů, často i záměrné
Reference
- ↑ Atlas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Nikolaj Petrovič Obnorskij: Elimetěj. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLa.
- ↑ Promētheus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Deucalion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Epimétheus na Wikimedia Commons
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Média použitá na této stránce
So-called “Zeus of Otricoli”. Marble, Roman copy after a Greek original from the 4th century.