Erazim Kohák
prof. Erazim Kohák, Ph.D. | |
---|---|
Erazim Kohák | |
Člen Rady České televize | |
Ve funkci: 25. května 2001 [1] – 25. května 2005 [2] | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD |
Narození | 21. května 1933 Praha Československo |
Úmrtí | 8. února 2020 (ve věku 86 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | evangelický hřbitov v Křížlicích |
Choť | Frances Macpherson (1955–1977) Sheree Dukes Conrad (1981–1988) Dorothy Gray Mills (1999–) |
Rodiče | Miloslav Kohák a Zdislava Procházková |
Děti | tři děti |
Sídlo | Česko (1933–1948), Německo (1948 – Desetiletí od 1940), Spojené státy americké (Desetiletí od 1940 – 1995) a Česko (od 1995) |
Alma mater | Yale University Boston University |
Náboženství | Protestantismus |
Ocenění | Cena ministra ŽP (1998) Medaile Za zásluhy (1998) Stříbrná medaile Senátu (2012) Řád TGM I. třídy (2013) |
Commons | Erazim Kohák |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erazim Václav Kohák (21. května 1933 Praha – 8. února 2020 Praha[3][4]) byl český filozof a publicista, zabývající se často ekologickými tématy. V letech 1948–1989 žil v exilu.
Život
Rodiče za války patřili k nekomunistickému odboji a byli vězněni gestapem. Po válce byl Kohák členem 118. skautského oddílu, kde získal přezdívku Jezevec.[5]
Kohákův otec spolupracoval s Ferdinandem Peroutkou, a tak rodina po únoru 1948 emigrovala. Strávili půldruhého roku po uprchlických táborech, než mohli vstoupit do USA, kde zastávali dělnické profese.
Kohák při zaměstnání absolvoval první cyklus vysokoškolského studia filozofie a religionistiky na Colgate University ve státě New York (1950–1954). Díky Danforthovu stipendiu mohl pokračovat ve studiu na filozofické a teologické fakultě Yale University v New Haven, kde dosáhl titulů magistra (MA.) v roce 1957 a doktora (PhD.) v roce 1958, a to v oborech filozofie a religionistiky. Téhož roku nastoupil na akademickou dráhu jako asistent a o rok později jako odborný asistent na Gustavus Adolphus College ve státě Minnesota. Mezitím působil rovněž jako evangelický farář v Kasotě a spoluvedl skautský oddíl, do nějž chodily jeho dcery. Za rok nastoupil na katedru filozofie FF Boston University ve státě Massachusetts, kde byl roku 1970 habilitován jako docent a roku 1977 získal titul profesora.
Oženil se s Američankou Frances Macpherson[6] a měli tři dcery[7]; po rozpadu manželství v roce 1976 odešel do státu New Hampshire, kde si postavil na lesní mýtině dům.[8] Mezi lety 1981 a 1988 byl ženatý s psycholožkou z bostonské univerzity Sheree Conradovou.[6][7] Dne 31. ledna roku 1999 se v Křižlicích potřetí oženil, jeho nová manželka se jmenovala Dorothy.[9]
Do Československa mohl na krátkou dobu zavítat až v roce 1969. Ihned po sametové revoluci přicestoval do vlasti, učil střídavě na Karlově univerzitě (v letním semestru) a na Boston University (v zimním semestru). V roce 1995 se vrátil natrvalo do České republiky, aby zde působil jako profesor filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze a jako publicista. Od roku 2006 pracoval v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze.
Byl členem Ústředního výkonného výboru Československé sociální demokracie v exilu a byl i členem ČSSD po sametové revoluci; patřil mezi neformální poradce Vladimíra Špidly, byl členem Rady České televize a v říjnu 2004 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách do Senátu ve volebním obvodu Praha 4 (postoupil do 2. kola, kde proti zástupci ODS Františku Příhodovi získal 39,87 % hlasů).
Byl aktivním členem anglikánské církve a angažoval se v Klimentském sboru Českobratrské církve evangelické. Byl členem čestné rady Hnutí Duha, čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí Země. Byl rovněž členem Koalice za záchranu železnice a sympatizoval s hnutím Ne základnám. V roce 1996 obdržel Cenu Josefa Vavrouška. Dne 28. října 2013 ho prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
Zemřel dne 8. února 2020 ve věku 86 let.[10][11] Pochován je se svou poslední manželkou Dorothy a svými rodiči na evangelickém hřbitově v Křížlicích.
Český herec a reklamní režisér Jakub Kohák je jeho synovcem z druhého kolene (Erazim Kohák byl bratrancem jeho otce).
Dílo
Kohákovo filozofické dílo vychází z fenomenologie a tradičních protestantských hodnot.
- Národ v nás: česká otázka a ideál humanitní v údobí normalizace. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1978. 206 s. ISBN 0-88781-052-7.
- Dopisy přes oceán aneb čertování s Míšou. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 126 s. ISBN 80-04-25389-X.
- Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin : kapitoly z dějin morální filosofie. Praha: Ježek, 1993. 268 s. ISBN 80-9016-25-3-3.
- Jan Patočka: filosofický životopis (Jan Patočka: His thought and writings). Praha: H & H, 1993. 186 s. ISBN 9788085787214.
- Hesla. Ilustrace Vladimír Renčín. [s.l.]: Mladý svět, 1995. 78 s.
- Post scriptum – psové. Praha: Panglos, 1996. 73 s. ISBN 80-902205-0-9.
- Pražské přednášky: život v pravdě a (post)moderní skepse. Rychnov nad Kněžnou: Ježek, 1999. 122 s. ISBN 80-85996-21-9.
- Hesla mladých svišt́ů. Ilustrace Zdeněk Šorm. Praha: Kalich, 2000. 168 s. ISBN 80-7017-265-7.
- Orbis bene vivendi. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, 2001. 140 s. ISBN 80-86109-64-X.
- Průvodce po demokracii: vzpomínky z amerického života, naděje z pražského návratu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 162 s. ISBN 80-86429-03-2.
- Svoboda, svědomí, soužití: kapitoly z mezilidské etiky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 216 s. ISBN 80-86429-35-0.
- Zorným úhlem filosofa: vybrané články a přednášky z let 1992–2002. Rychnov nad Kněžnou: Ježek, 2004. 312 s. ISBN 80-85996-38-3.
- Buď Bohu sláva za vše kropenaté!. Praha: Bonaventura, 2005. 103 s. ISBN 80-85197-43-X.
- Domov a dálava: kulturní totožnost a obecné lidství v českém myšlení. Praha: Filosofia, 2009. 370 s. ISBN 978-80-7007-293-6.
- Kopí dona Quijota: vybrané přednášky, studie a publicistické články. Rychnov nad Kněžnou: Ježek, 2010. 264 s. ISBN 978-80-85996-41-8.
- Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 203 s. ISBN 80-85850-63-X.
- Hledání české filosofie: soubor studií. Praha: Filosofia, 2012. 385 s. ISBN 978-80-7007-388-9.
- Oheň a hvězdy: filosofická zamýšlení nad morálním smyslem přírody. Praha: Sociologické nakladatelství, 2016. 316 s. ISBN 978-80-7419-236-4.
- KOHÁK, Erazim V.; SKALICKÝ, Karel. Tvůj in Xto: vzájemná korespondence z let 1978–2011. Praha: Torst, 2021. 404 s. ISBN 978-80-7215-688-7.
- KOHÁK, Erazim V.; ŠANTORA, Roman; ZAJÍC, Jiří. Erazim Kohák: Poutník po hvězdách. Praha: Portál, 2001. 200 s. ISBN 80-7178-524-5.
- Idea and Experience (1978, 1982)
- Krize rozumu a přirozený svět
Reference
- ↑ Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2001 [online]. Česká televize, 2002 [cit. 2014-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2005 [online]. Česká televize, 2006 [cit. 2014-03-08]. Dostupné online.
- ↑ UHL, Michal. Smutná zpráva… Včera zemřel ve věku 86 let filozof Erazim Kohák. Inspirativní, přemýšlivý a hodný člověk. Byl dlouholetým členem vedení exilové sociální demokracie a jako ekolog a evangelík byl mostem do důležitých prostředí, která pro sociální demokracii nebyly a nejsou zcela přirozené.. Facebook [online]. 2020-02-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších soudobých českých filosofů a mimo jiné také autor Deníku Referendum. Polovinu života strávil jako politický uprchlík v exilu, kde se angažoval i politicky, celoživotně podporoval Demokratickou stranu v USA a byl členem exilového vedení ČSSD.. Facebook [online]. Deník Referendum, 2020-02-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ ZEMAN, Václav. Zemřel Erazim Kohák – Jezevec. Skautský svět. Roč. 58, čís. 3, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b Erazim Václav Kohák. prabook.com [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Nacisti mu ukradli rodiče, komunisti vlast. V USA se Kohák stal z dělníka profesorem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-04 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Erazim KOHÁK Archivováno 6. 7. 2010 na Wayback Machine. na Portálu české literatury
- ↑ Dorothy Frances Gray Mills Kohak – Obituary [online]. Legacy.com (The Monadnock Ledger-Transcript), 2019-06-11 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zemřel filozof Erazim Kohák, bylo mu 86 let. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-02-09 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel přední český filozof Erazim Kohák, bylo mu 86 let. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-09 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Erazim Kohák na Wikimedia Commons
- Osoba Erazim Kohák ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erazim Kohák
- Životopis a bibliografie na stránkách FF UK, česky a anglicky
- Erazim Kohák na stránkách Masarykovy univerzity
- Vít Kouřil: Už si nemůžeme dovolit podporovat pravicové vlády – rozhovor s Erazimem Kohákem v časopise Sedmá generace 4/2007
- Erazim Kohák: Český pokrok, ekologická realita Archivováno 6. 2. 2009 na Wayback Machine., Literární noviny, 2009/5
- ČRo Vltava – Káva u Kische – Erazim Kohák (audio)
- Kdo byl Erazim Kohák laudatio; Ekolist.cz 9. 2. 2020
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Radek Svítil/Ekolist.cz, Licence: CC BY-SA 3.0
Ivan Dejmal (vlevo) a Erazim Kohák při představování manifestu "Svoboda a udržitelnost"
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I třídy – Česká republika (od roku 1994).
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Autor: Petr Kostečka, Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrobek rodiny Kohákových na evangelickém hřbitově v Křížlicích