Erdmunda Tereza z Ditrichštejna

Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu
3. kněžna z Lichtenštejna
Ve funkci: 5. duben 1684 – 16. června 1712
Předchůdce	Johana Beatrix z Ditrichštejna
Nástupce	Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna
Dvorní dáma císařovny
Ve funkci: asi 1676 – 1681
Panovnice	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Narození	17. dubna 1662 Vídeň
Úmrtí	15. března 1737 (ve věku 74 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Lichtenštejnská hrobka ve Vranově u Brna
Choť	(1681) Jan Adam I. z Liechtensteinu (1662–1712)
Rodiče	Ferdinand Josef z Dietrichsteinu (1636–1698) a Marie Alžběta z Eggenbergu (1640–1715)
Děti	Marie Alžběta, provd. Lichtenštejnová, poté Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-wiesenburská (1683–1744) Gabriela, provd. Lichtenštejnová (1692–1713) Marie Terezie, provd. Savojská (1694–1772)
Příbuzní	bratr: Leopold Ignác z Dietrichsteinu (1660–1708) bratr: Walter Xaver z Dietrichsteinu (1664–1738) tchán: Karel Eusebius z Liechtensteinu (1611–1684) teta a tchyně: Johana Beatrix z Dietrichsteinu (1625–1676) děd: Maxmilián z Dietrichsteinu (1596–1655) babička: Anna Marie z Liechtensteinu (1597–1640) děd: Jan Antonín I. z Eggenbergu (1610–1649) babička: Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská (1609–1680) praděd: Zikmund z Dietrichsteinu (1560–1602) praděd: Jan Oldřich z Eggenbergu (1568–1634) strýc: Filip Zikmund z Dietrichsteinu (1651–1716) bratranec: Ondřej Jakub z Dietrichsteinu (1689–1753)
Profese	šlechtična
Náboženství	římskokatolické
Commons	Edmunda Maria von Dietrichstein-Nikolsburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erdmunda Tereza Marie Žofie hraběnka z Ditrichštejna a Mikulova (někdy uváděná také německy jako Edmunda nebo Erdmuth Maria Theresia von Dietrichstein-Nikolsburg, 17. dubna 1662 – 15. března 1737 Vídeň) byla příslušnicí mikulovské větve moravského šlechtického rodu Ditrichštejnů a dvorní dáma císařovny, provdaná kněžna z Lichtenštejna.

Narodila se jako nejstarší dcera Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenbergu (1640–1715).

Asi v roce 1676, kdy jí bylo čtrnáct let, byla přijata jako dvorní dáma nové císařovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské (1655–1720), třetí manželky Leopolda I.^[1] Byla dekorována zlatým klíčem, což znamená, že se stala komornicí (Kammerfräulein), a tak měla na rozdíl od jiných dvorních dam volný přístup až do ložnice císařovny.^[2] Její společenské postavení podtrhuje fakt, že dokonce po svatbě měla privilegium navštěvovat císařský dvůr bez předchozího ohlášení.^[3]

Po svém sňatku s lichtenštejnským knížetem Janem Adamem se pohybovala především na jižní Moravě v oblasti mezi Brnem, Vranovem u Brna, Lednicí, Valticemi a Vídní.

Jako padesátiletá ovdověla a poté se táhly nepříjemnosti s dědickým řízením, které vyústily v soudní spor.

Zemřela ve Vídni 15. března 1737 a byla pohřbena v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna.

Podle svatební smlouvy měla být v případě smrti manžela zaopatřena panstvím Plumlov, jednorázově by dostala 25 tisíc zlatých a směla by obývat vyhrazené místnosti v Lichtenštejnském paláci ve Vídni.^[4] Jako vdova trávila hodně času ve Vídni a vedle toho také v Judenau (zde založila špitál), Dietersdorfu, Kirchbergu a Weißenburgu (zde zaopatřila připravovanou fundaci chudobince), které jí odkázal manžel.^[5] Jako vdova zakoupila statky Mainburg a Tragidist. V Puchenstubenu nechala postavit kostel svaté Anny (1727–1728). Na konci života pro ni pracovalo 62 úředníků a sloužících.^[6]

Osmnáctiletá Erdmunda Tereza se 16. února 1681 ve Vídni provdala za svého bratrance Jana Adama I. z Lichtenštejna (30. listopadu 1657^[7] nebo 16. srpna 1662 Brno – 16. června 1712 Vídeň) z karolinské pošlosti, pozdějšího třetího lichtenštejnského knížete, syna Karla Eusebia z Lichtenštejna (1611–1684) a jeho manželky Johany Beatrix z Ditrichštejna (1625–1676). Kvůli blízkému příbuzenství s Janem Adamem pár musel zažádat o papežský dispens a jako dvorní dáma musela získat svolení ke sňatku také od císařovny a císaře.

Porodila třináctkrát, ale jen sedm dětí (vyznačeny v textu tučně) se dožilo vyššího věku.^[8] V níže uvedeném seznamu chybí dvě děti.

• 1. syn (* a † 14. 1. 1682)
• 2. Marie Alžběta (3. 5. 1683 – 8. 5. 1744)^[9]
  • 1. ∞ (21. 4. 1703) Maxmilián II. Jakub Mořic, kníže z Lichtenštejna (1641–1709) z gundakerovské linie rodu
  • 2. ∞ (28. 2. 1713) Leopold, vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-wiesenburský (1674–1744)
• 3. Karel Josef Václav (15. 10. 1684 – 16. 2. 1704)^[9]
• 4. Marie Antonie (13. 3. 1687 – 9. 10. 1750)^[9]
  • 1. ∞ (24. 1. 1704) Marek Adam Czobor de Czoborszentmihály († 1728)
  • 2. ∞ (29. 4. 1731) Karel Hrzán z Harrasova
• 5. Marie Anna (8. 5. 1688 – zemřela mláda)
• 6. František Dominik Jiljí Florián (1. 9. 1689 – 9. 3. 1711)^[9]
• 7. Marie Gabriela Anna Alexie (12. 7. 1692 – 7. 11. 1713)^[9]
  • ∞ (1. 12. 1712) Josef Jan Adam, kníže z Lichtenštejna (1690–1732) z gundakerovské linie
• 8. Marie Tereza Anna Felicitas (11. 5. 1694 – 20. 2. 1772)^[9]
  • ∞ (24. 10. 1713) Emanuel Tomáš, vévoda savojsko-carignanský, hrabě ze Soissons (1687–1713), synovec prince Evžena
• 9. Marie Markéta Anna (19. 8. 1697 – 9. 1. 1702)
• 10. Marie Dominika Magdalena (5. 8. 1698 – 3. 6. 1724)^[9]
  • ∞ (21. 5. 1719) Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783), vévoda na slezském Minsterberku
• 11. Jan Křtitel (26. 8. 1700 – 27. 8. 1700)

• VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. Kapitola Společnice jejího veličenstva, s. 288–367. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Erdmunda Tereza z Ditrichštejna na Wikimedia Commons
• Rodokmen Dietrichsteinů
• Rodokmen Liechtensteinů

Předchůdce: Johana Beatrix z Ditrichštejna

Lichtenštejnské kněžny 1684–1712

Nástupce: Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna