Eric Fehr

Eric Fehr
Eric Fehr v dresu Pittsburgh Penguins.
Osobní informace
Datum narození	7. září 1985 (38 let)
Místo narození	Winkler Manitoba, Kanada
Stát	Kanada Kanada
Výška	193 cm
Hmotnost	96 kg
Klubové informace
Aktivní roky	2005-2021
Číslo	21
Pozice	Útočník
Předchozí kluby	Pembina Valley Hawks Brandon Wheat Kings Hershey Bears Washington Capitals Winnipeg Jets HPK Pittsburgh Penguins Toronto Maple Leafs San Diego Gulls San Jose Sharks Minnesota Wild HC Servette Ženeva Ak Bars Kazaň
Draft NHL	V roce 2003 jako 18. celkově týmem Washington Capitals
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eric Fehr (* 7. září 1985 ve Winkler, Manitoba) je bývalý kanadský hokejový útočník.

Vysoký útočník začínal v kanadské juniorské soutěž WHL, ve kterém byl vybrán draftem z prvního kola celkově z pátého místa týmem Brandon Wheat Kings. Ještě téhož roku 2000, kdy byl draftován, odehrál první čtyři zápasy za Brandon Wheat Kings. V klubu hrával v letech 2000-2005. Největší úspěch zaznamenal v poslední sezoně 2004-05, stal se nejlepším hráčem v lize, získal trofeje Bob Clarke Trophy a Four Broncos Memorial Trophy, jako jediný pokořil hranici 100 kanadských bodů. V playoff se stal opět nejproduktivnějším hráčem ale na pohár Ed Chynoweth Cup nedosáhli, prohráli ve finále nad týmem Kelowna Rockets 1:4 na zápasy.

V roce 2003 byl draftován do NHL, vybral si ho tým Washington Capitals v 1. kole, celkově z 18. místa. Do organizace Capitals se připojil o dva roky později, jelikož nebyl v základní sestavě byl poslán na jejich farmu v Hershey Bears. V Hershey Bears odehrál podstatně celou část sezony 2005/06, s týmem postoupili do playoff. Jako nováček v seniorském hokeji zaznamenal v základní části 53 bodů v 70 odehraných zápasech a v playoff 11 bodů v 19 zápasech, výrazně pomohl k zisku titulu v lize AHL a po devíti letech mohli hráči Bears zvednout nad hlavou Calderův pohár. 18. prosince 2005 odehrál první zápas v NHL, v zápase proti Florida Panthers odehrál sedm a půl minuty. Následující sezonu opět začínal na farmě v Hershey Bears, na konci listopadu byl povolán ke dvou zápasům v NHL, poté byl poslán zpátky na farmu, na konci ledna byl opět povolán do hlavního kádru Capitals. Nakonec odehrál v nejprestižnější soutěži 14 zápasů, zaznamenal své první body.

V průběhu sezony 2007/08 utrpěl zranění, která ho vyřadila na delší dobu, v únoru 2008 se zotavil po zranění. Od ročníku 2008/09 začal hrát pravidelně za Capitals. Nejproduktivnější sezonu zaznamenal ve 2009/10, za 69 odehraných zápasů si připsal 39 kanadských bodů (21+18). 9. července 2010 prodloužil smlouvu s týmem Washington Capitals o dva roky s platem 4.4 milionů dolarů. V Washingtonu odehrál celkem šest sezón a 8. července 2011 byl vyměněn do týmu Winnipeg Jets za Danicka Paquetteho a čtvrté kolo draftu v roce 2012. Část sezony musel vynechat kvůli operaci pravého ramene. Po vypršení smlouvy mu vedení Winnipegu Jets nenabídlo smlouvu a 1. července 2012 se stal nechráněným hráčem. V sezoně 2012/13 nastala výluka v NHL, jelikož neměl smlouvu nebyl pod ochranou klubu a mohl odejít ze zámoří bez pojistky hráče pro klubu. 23. října 2012 se dohodl na smlouvě s finským klubem HPK, který hraje domácí nejvyšší soutěž SM-liiga. Po skončení výluky v NHL podepsal 13. ledna 2013 jednoletou smlouvu s Washington Capitals, jeho výdělek činil 600 000 dolarů.

O čtyři měsíce později prodloužil smlouvu s Washingtonem o následující dva roky. V závěru sezony 2014-15, ve kterém mu končila smlouva si poranil loket a musel podstoupit operaci, zotavení probíhalo po dobu 4-6 měsíců. S jeho zranění byl oddálen jeho účast na následující sezónu. 28. července 2015 podepsal tříletou smlouvu s týmem Pittsburgh Penguins, jeho výdělek je 6 000 000 dolarů.^[1] Debut za Penguins musel odložit prvních deset zápasů kvůli zranění. 31. října 2015 odehrál první zápas za tučňáky proti Toronto Maple Leafs, v zápase zaznamenal jednu asistenci a vstřelil gol v oslabení, zápas skončil 4:0 pro tučňáky. Po základní části se s týmem probojovali do playoff, v semifinále se střetli s klubem Washington Capitals, ve kterém působil devět sezon. Ve druhém zápase playoff proti Capitals vstřelil ve třetí třetině gol brankáři Bradnu Holtbymu, tím zajistil vítězství 2:1 pro tučňáky a srovnal sérii na 1:1. V závěru playoff porazili San Jose Sharks a vyhráli Stanley Cup, pro Erica Fehra teprve první.

Po zisku Stanley Cupu a oslav, se s Pittsburgh Penguins připravoval na další ročník. Nejčastěji hrával až ve čtvrté formaci Pens, v průběhu sezony se nevyhnul zranění. 28. února 2017 byl spolu se spoluhráčem Steven Oleksy a čtvrtou volbou draftu za kanadského obránce Frank Corrado z Toronto Maple Leafs. Premiéra v dresu Maple Leafs odehrál až po vyléčení zranění, které mu trvalo měsíc. Zápas se mu moc nevydařil, pouze jednou vystřelil na branku, na ledě vydržel přes jedenáct minut a zapsal si jeden záporný bod za pobyt na ledě +/-. Po zápase proti Columbus Blue Jackets mu bylo dokonce zjištěno zlomeninu na levé ruce a sezona pro něho skončila. Ročník 2017/18 zahájil v Torontu, ale po čtyřech zápasech byl zapůjčen na farmu v San Diego Gulls, kde hrával až do konce února 2018. V závěrečném termínu o ukončení přestupu v NHL, byl vyměněn do San Jose Sharks za výběr sedmého kola draftu 2020. Z AHL se vrátil zpátky do NHL a vešel se do základní sestavy Sharks. Ze 14 zápasů vstřelil tři branky a na další přihrál. V playoff přidal deset zápasů s bilancí 1+1.

Po zdařilém návratu mezi elitu se nedočkal smlouvy na prodloužení. 1. července 2018 se stal nechráněným hráčem. Dlouho však bez angažmá nebyl, ten týž den podepsal jednoletou smlouvu s Minnesota Wild v hodnotě 1 mil. dolarů. Po několika letech se opět usadil v hlavní sestavě týmu v NHL. Příležitosti na ledě dostal celkem k 72 zápasům, ve kterých nastřádal patnáct bodů. Po vypršení kontraktu s Minnesotou Wild, našel nové angažmá ve švýcarském klubu HC Servette Ženeva působící v domácí nejvyšší soutěži National League A. S klubem se dohodl na jednoleté smlouvě. Fehr se hned zapracoval k týmu a patřil k oporám, stal se třetím nejproduktivnějším hráčem a taktéž třetím nejlepším střelcem v týmu. Se Servettem Ženevou se dohodli na pokračováním spolupráci na další rok a do ročníku 2020/21 nastupoval jako alternativní hráč. Svou bodovou produktivitu vylepšil z předešlé sezony, nejlepším střelcem v týmu se stal Linus Omark. Právě na Linuse Omarka byl nejblíže Fehr, který vstřelil o jednu branku méně. V základní části však nasbíral nejvíce trestných minut. S týmem v play off dokráčeli do samotného finále, ve kterém nestačili na EV Zug.

Po vypršení kontraktu se švýcarským celkem Servette Ženeva se stal nechráněným hráčem. Až 21. prosince 2021 se dohodl s ruským klubem Ak Bars Kazaň hrající v Kontinentální hokejové lize. V základní části stihl však odehrát pouze pět zápasů a v play off jenom dva zápasy.

V roce 2014 napsal knihu s názvem The Bulliest Dozer. Je to o buldozeru, který přijde do školy a chová se jako tyran. Nakonec ale zjistí, že tohle dělat nechce. S knížkou mu pomáhali spisovatelka Pamela Duncan Edwards a ilustrace dodala Kate Komarnicki. Výtěžek poputuje na charitu v USA a Kanadě.^[2]

• 2005 CHL - Druhý All-Star tým
• 2005 WHL - Nejlepší střelec (59 gólů)
• 2005 WHL - Bob Clarke Trophy
• 2005 WHL - Four Broncos Memorial Trophy
• 2005 WHL - Nejvíce bodů v Playoff (32 bodů)
• 2011 NHL - Winter Classic rozhodl zápas dvěma brankami
• 2021 NL - Nejvíce trestných minut (153)

• Debut - 18. prosince 2005 (Florida Panthers proti Washington Capitals)
• První gól 27. ledna 2007 (Carolina Hurricanes proti Washington Capitals, kanadskému brankáři Cam Ward)
• První asistence 18. února 2007 (Washington Capitals proti Pittsburgh Penguins)

• Debut - 29. prosince 2021 (Avtomobilist Jekatěrinburg proti Ak Bars Kazaň)
• První gól - 4. března 2022 (Ak Bars Kazaň proti Avangard Omsk, českému brankáři Šimonu Hrubcovi)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eric Fehr na Wikimedia Commons
• Eric Fehr – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Eric Fehr – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
• Eric Fehr – statistiky na NHL.com
• Eric Fehr – statistiky na KHL.ru (anglicky, rusky)