Vřesovcotvaré
Ericales | |
---|---|
Pěnišník (Rhododendron) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) Bercht. & J.Presl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vřesovcotvaré (Ericales) je řád vyšších dvouděložných rostlin.
Charakteristika
Řád je velmi různorodý, zahrnuje byliny, keře, liány i stromy. Nalezneme zde masožravé rostliny (čeledi špirlicovité (Sarraceniaceae) a Roridulaceae) i nezelené rostliny s redukovanými listy a heterotrofní výživou (např. hnilák (Monotropa)). Převládá pětičetná koruna, korunní lístky jsou často srostlé.
Mykorhiza je symbióza často oprávněně spojovaná s vřesovcotvarými (Ericales). Symbióza s kořenovými houbami hub je poměrně častá u zástupců řádu, a existují dokonce tři druhy mykorhizy, které je možné nalézt pouze u vřesovcotvarých (jmenovitě erikoidní, arbutoidní a monotropoidní mykorrhiza). Vřesovcotvaré, ale i další rostliny z jiných řádů, mají význam pro své mimořádné schopnosti hromadit hliník (Jansen et al., 2004).
Vřesovcotvaré jsou kosmopolitní řád. Některé čeledi jsou omezeny na tropy, jiné se vyskytují především v arktických nebo mírných oblastech. Celý řád obsahuje více než 8000 druhů, z nichž vřesovcovité (Ericaceae) čítají 2000-4000 druhů (podle různých odhadů).
Taxonomie
V původním Cronquistově systému byl tento řád umístěn ve skupině Dilleniidae a bylo v něm zahrnuto méně čeledí (Ericaceae, Cyrillaceae, Clethraceae, Grubbiaceae, Empetraceae, Epacridaceae, Pyrolaceae, Monotropaceae).
Využití
Největší hospodářský význam má čaj (Camellia sinensis) z čeledi čajovníkovité (Theaceae). K řádu patří i některé rostliny s jedlými plody, například kiwi (Actinidia deliciosa), tomel (rod Diospyros), borůvka a například klikva. Řád zahrnuje také rostlinu Vitellaria paradoxa, která je hlavním zdrojem tuků pro miliony subsaharských Afričanů. Mnoho druhů z vřesovcotvarých se pěstuje pro jejich nápadné květy: dobře známým příkladem jsou azalka, rododendron, kamélie, prvosenka, brambořík, plamenka.
Přehled čeledí
- aktinidiovité (Actinidiaceae)
- cyrilovité (Cyrillaceae)
- čajovníkovité (Theaceae)
- ebenovité (Ebenaceae)
- diapensiovité (Diapensiaceae)
- hrnečníkovité (Lecythidaceae)
- chejlavovité (Roridulaceae)
- jirnicovité (Polemoniaceae)
- jochovcovité (Clethraceae)
- markgraviovité (Marcgraviaceae)
- netýkavkovité (Balsaminaceae)
- prvosenkovité (Primulaceae)
- sturačovité (Styracaceae)
- samoduťovité (Symplocaceae)
- špirlicovité (Sarraceniaceae)
- vřesovcovité (Ericaceae)
- zapotovité (Sapotaceae)
- Fouquieriaceae
- Mitrastemonaceae
- Pentaphylacaceae
- Sladeniaceae
- Tetrameristaceae[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ericales na anglické Wikipedii.
- ↑ BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009.
Literatura
- B. C. J. du Mortier (1829). Analyse des Familles de Plantes : avec l'indication des principaux genres qui s'y rattachent, 28. Imprimerie de J. Casterman, Tournay.
- W. S. Judd, C. S. Campbell, E. A. Kellogg, P. F. Stevens, M. J. Donoghue (2002). Plant Systematics: A Phylogenetic Approach, 2nd edition. pp. 425-436 (Ericales). Sinauer Associates, Sunderland, Massachusetts. ISBN 0-87893-403-0.
- Arne A. Anderberg, Bertil Stahl, Mari Kallersjo. Maesaceae, a New Primuloid Family in the Order Ericales s.l.. Taxon. May 2000, roč. 49, čís. 2, s. 183–187. DOI 10.2307/1223834.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vřesovcotvaré na Wikimedia Commons
- Taxon Ericales ve Wikidruzích
- S. Jansen, T. Watanabe, P. Caris, K. Geuten, F. Lens, N. Pyck, E. Smets (2004). The Distribution and Phylogeny of Aluminium Accumulating Plants in the Ericales. Plant Biology (Stuttgart) 6, 498-505. Thieme, Stuttgart. (Available online: DOI | Abstract Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine.)
- E. Smets, N. Pyck (Feb 2003). Ericales (Rhododendron). In: Nature Encyclopedia of Life Sciences. Nature Publishing Group, London. (Available online: ELS Site Archivováno 13. 5. 2011 na Wayback Machine.)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pouzin Olivier, Licence: CC BY 3.0
Sarracenia purpurea - France
Autor: Původně soubor načetl MidgleyDJ na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 2.5
own fungus, own photo. Photo: Dr. David Midgley.
An ericoid mycorrhizal fungus isolated from Woollsia pungens by David Midgley. (Taxon VI, see Midgley, Chambers and Cairney (2002) for details reference below).
Midgley, D. J., Chambers, S. M. & Cairney, J. W. G. (2002). Spatial distribution of fungal endophyte genotypes in a Woollsia pungens (Ericaceae) root system. Australian Journal of Botany 50, 559-565.