Erich von Falkenhayn

Erich von Falkenhayn
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R09788 / CC-BY-SA 3.0
Rodné jméno	Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn
Narození	11. září, 1861 Hrad Belchau, Německé císařství
Úmrtí	8. duben, 1922 Zámek Lindstedt, Výmarská republika
Rodiče	Fedor von Falkenhayn a Franziska Freiin von Rosenberg
Příbuzní	Kurt von Falkenhayn, Eugen von Falkenhayn[1] a Arthur von Falkenhayn[1] (sourozenci)
Vojenská kariéra
Hodnost	General der Infanterie (Generál pěchoty)
Doba služby	1873–1918
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918)
Složka	Reichsheer (do roku 1918)
Jednotka	Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91
Velel	10. německá císařská armáda
Války	První světová válka
Bitvy	Bitva u Verdunu
Vyznamenání	Pour le Mérite s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn (11. září, 1861 hrad Białochowo u Grudziądze - 8. dubna 1922 zámek Lindstedt u Postupimi) byl německý, vysoce vyznamenaný generál a náčelník generálního štábu během první světové války. Mezi jeho vyznamenání patří např. pruský řád Pour le Mérite s dubovými ratolestmi nebo bavorský vojenský řád Maxe Josefa.

Mládí a první světová válka

Erich von Falkenhayn se narodil 11. září roku 1861 na hradě Belchau v západním Prusku do aristokratické rodiny jako syn Fedora von Falkenhayna a jeho ženy Franzisky (rozené von Rosenberg). Jeho starší bratr Eugene byl rovněž armádní důstojník a během první světové války se propracoval až do generálské hodnosti a byl vyznamenán rovněž vysoce ceněným pruským řádem Pour le Mérite s dubovými ratolestmi.

Mladý Erich vstoupil do německé císařské armády k 17. dubnu roku 1880 v hodnosti poručík (Sekondeleutnant) a byl přiřazen k 91. oldenburskému pěšímu pluku (Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91).

První světová válka

Na začátek roku 1916 naplánoval bitvu u Verdunu s cílem zničit francouzskou armádu. Po jejím neúspěchu byl nahrazen na pozici náčelníka generálního štábu hrdinou východní fronty generálem Hindenburgem. V lednu 1917 v čele deváté armády porazil za necelé čtyři měsíce Rumunsko a dobyl hlavní město Bukurešť. Méně úspěšně si vedl v Palestině, kde se turecké armádě pod jeho vedením nepodařilo zabránit britskému generálovi Allenbymu v dobytí Jeruzaléma. Po válce napsal svou autobiografii.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Sekondeleutnant - 17. duben, 1880
• Premierleutnant - 21. září, 1889
• Hauptmann - 25. březen, 1893
• Major - 25. březen, 1899
• Oberstleutnant - 15. září, 1905
• Oberst - 18. květen, 1908
• Generalmajor - 22. duben, 1912
• Generalleutnant - 7. červenec, 1913
• General der Infanterie - 20. leden, 1915
• Generalfeldmarschall - 9. červenec, 1917 (Turecká armáda)

Významná vyznamenání

• Pour le Mérite - 16. únor, 1915
• Dubové ratolesti k Pour le Mérite - 3. červen, 1915
• Komandér bavorského vojenského řádu Maxe Josefa
• Královský pruský řád černé orlice - 12. květen, 1915
• Velkokříž královského pruského řádu červené orlice II. třídy s meči
• Velkokříž královského bavorského vojenského záslužného řádu s meči - 1915
• Královský bavorský vojenský záslužný řád I. třídy s meči - 1914
• Rytířský kříž vojenského řádu sv. Jindřicha
• Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
• Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
• Rakouská vojenská záslužná medaile v bronzu (První světová válka)
• Turecký železný půlměsíc (První světová válka)
• Čínská medaile v oceli

Galerie

• 

  (c) Bundesarchiv, Bild 183-R34359 / CC-BY-SA 3.0
• 

  (c) Bundesarchiv, Bild 183-R34652 / CC-BY-SA 3.0

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Erich von Falkenhayn na Wikimedia Commons
• (německy) Deutsche-kriegsgeschichte.de
• (anglicky) Životopis