Erik Adolf Saudek

Erik Adolf Saudek
Erich Adolf Saudek (ČTK, asi okolo roku 1950)
Erich Adolf Saudek (ČTK, asi okolo roku 1950)
Narození18. října 1904
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. července 1963 (ve věku 58 let)
Sozopol
Bulharsko Bulharská lidová republika
Povolánípřekladatel, režisér, divadelní kritik, literární kritik, redaktor a dramaturg
Manžel(ka)
Rodiče
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik Adolf Saudek (18. října 1904 Vídeň[1], Rakousko16. července 1963 Sozopol, Bulharsko) byl český překladatel, převážně z angličtiny (Shakespeare), němčiny (Goethe) a francouzštiny (Moliere). I jeho otec Emil Saudek (1876–1941) byl překladatel a propagátor české literatury (např. O poezii Otokara Březiny, Pod oblohou Otokara Březiny).

Biografie

Studoval střední školu ve Vídni, v Praze pak germanistiku, komparatistiku a dramaturgii na Filozofické fakultě UK. Publikoval v časopisech Cesta, Host, Listy pro umění a kritiku, Komedie, Kritický měsíčník (recenze, kritiky, úvahy). Od roku 1927 překládá Goetha se svým učitelem Otokarem Fischerem a překladatelství se stává jeho hlavním zaměřením. V roce 1929 uvádí jako režisér první české provedení Goethova Fausta ve Fischerově překladu v holešovické Legii malých. Za okupace, kdy byl z rasových důvodů vyřazen z veřejné činnosti, [2] vydává některé překlady pod jménem přítele Aloyse Skoumala (Zkrocení zlé ženy, Hamlet).

Po osvobození Československa podepsal v roce 1946 prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[3] Dále připojil svůj podpis pod výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu. V této výzvě se prezentoval jako spisovatel.[4] V jiném příspěvku k pracovní konferenci spisovatelů-komunistů, konané dne 21. listopadu 1948, odsoudil „maloměšťácký utopický kosmopolitalisnus některých děl Čapkových“ a burcoval dělnickou mládež k tomu, aby začala psát v novém duchu.[5][3]

Po válce se stal dramaturgem Realistického divadla (19451946), divadelním kritikem Lidových novin (19471948) a dramaturgem Národního divadla (19491953).

Jeho manželkami byly herečka Eva Vrchlická, poté překladatelka Věra Saudková (roz. Davidová), neteř Franze Kafky. S druhou jmenovanou měl čtyři syny a dceru.[pozn. 1]

Utonul o dovolené 16. července 1963 v Černém moři u bulharského Sozopolu.[7]

Ocenění

Překlady

Saudek se nesnažil o tzv. věrný překlad, šlo mu spíše o postižení vnitřního smyslu předlohy a dobového koloritu. K tomu využíval i hovorové češtiny a umísťování nejzávažnějších slov na konec veršů, kde byly rýmem zdůrazněny. Zásadní význam má jeho 15 překladů nejhranějších Shakespearových her, na kterých pracoval od roku 1936 (Julius Caesar) až do své smrti (nedokončený překlad Troilus a Cressida).[8]

Odkazy

Poznámky

  1. Věra Saudková byla dcerou Otilie Davidové (zvané Ottla) (nejmladší sestry Franze Kafky) a JUDr. Josefa Davida (1891–1962). Měla pět dětí: syna Vladimíra Saudka (* 12. února 1950),[6] syna Vojtěcha Saudka (1951–2003), dceru Annu Třeštíkovou, syna Františka a Josefa Saudka.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 6. 12. 2018 na Wayback Machine. židovské náboženské obce ve Vídni
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 428
  3. a b KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175, 278. 
  4. Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-12]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 
  5. SAUDEK, E. A. Psát! Na okraj pracovního aktuvu spisovatelů-komunistů. S. 944–945. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-12]. Roč. 17, čís. 48, s. 944–945. Dostupné online. 
  6. Vladimír Saudek (* 12. února 1950) – překladatel z francouzštiny [online]. Web Obec překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  7. Vyhledávání — Kalendárium. Česká televize [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-10. 
  8. BEJBLÍK, Alois. Saudkův Shakespeare. Divadelní noviny. Září 1963, s. 2. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 254
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 70–3, 91, 104, 368–9, 371–2
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 37, 93, 153, 160, 166–8, 170–1, 175–6, 181, 185, 207–8, 210–1, 213, 219, 221–2, 288, 290, 307, 324, 358, 381, 402, 413–6, 477–484, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 38, 82
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 77, 95
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 189, 338, 357, 360, 374, 527, 596, 619
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 428–9
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259, 260
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, str. 165
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 175, 177–8, 180, 183–7, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 182, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 184, 211, 217, 298, 323, 327, 370, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Bulgaria (1948-1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Flag of Bulgaria (1948–1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Erich Adolf Saudek (ČTK, c. 1950).png
Erich Adolf Saudek (ČTK, c. 1950)