Erik Ivar Fredholm
Erik Ivar Fredholm | |
---|---|
Narození | 7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko |
Úmrtí | 17. srpna 1927 (ve věku 61 let) Mörby, Švédsko |
Místo pohřbení | Djursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′29″ s. š., 18°4′36″ v. d.) |
Alma mater | Královský technologický institut (1885–1886) Uppsalská univerzita (1886–1898) Stockholmská univerzita (1888–1898) |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Stockholmská univerzita (1898–1927) |
Ocenění | Ponceletova cena (1908) Björkén Prize (1910) |
Rodiče | Ludvig Fredholm[1] |
Příbuzní | John Fredholm (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erik Ivar Fredholm (7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko – 17. srpna 1927 Mörby, Švédsko) byl švédský matematik. Je známý především jako zakladatel moderní teorie integrálních rovnic. Článek, který v roce 1903 publikoval v časopise Acta Mathematica, je považován za jeden z milníků při vzniku teorie operátorů. Je po něm pojmenován kráter Fredholm na přivrácené straně Měsíce[2][3], jakož i velké množství matematických vět a konceptů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Ivar Fredholm na slovenské Wikipedii.
- ↑ Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online.
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Cleomedes, str. 78, č. mapového listu 26, ISBN 978-80-7151-269-1
- ↑ Crater Fredholm on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik Ivar Fredholm na Wikimedia Commons
- Erik Ivar Fredholm na history.mcs.st-andrews.ac.uk
Média použitá na této stránce
Ivar Fredholm, mathematician