Erik Tabery
| Erik Tabery | |
|---|---|
.jpg) Erik Tabery (2023) | |
| Narození | 13. června 1977 (47 let) České Budějovice  Československo |
| Povolání | spisovatel, novinář a politický komentátor |
| Znám jako | (šéf)redaktor týdeníku Respekt |
| Ocenění | Novinářská křepelka (2002) Cena Ferdinanda Peroutky (2008) Novinářská cena (2011) |
| Rodiče |
|
| Příbuzní |
|
| Funkce | šéfredaktor (Respekt; od 2009) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erik Tabery ml. (* 13. června 1977[3][4] Vimperk[5] / České Budějovice[3]) je český novinář a publicista, šéfredaktor týdeníku Respekt.
Život
Narodil se ve Vimperku a dětství prožil v Českých Budějovicích.[5] Je synem herce Erika Taberyho st. a režisérky Kristýny Taberyové (rozené Štěpánkové, dcery herce Zdeňka Štěpánka).
V redakci Respektu začal pracovat jako elév v roce 1997, po dvou letech se stal kmenovým členem redakce.[6] Od roku 2009 je šéfredaktorem.[4] Píše především komentáře o domácí politice, za které získal cenu Novinářská křepelka (2002) pro žurnalisty do 33 let věku. Za rok 2008 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky,[7] v letech 2010 a 2011 obdržel Novinářskou cenu.[6]
Za svou publicistickou činnost obdržel Cenu Toma Stopparda a cenu Magnesia Litera.
Tabery se stal autorem námětu k dokumentu Tady je Šloufovo či k dokumentárnímu seriálu Generace nula.[4]
Publikace
- Vládneme, nerušit – Opoziční smlouva a její dědictví, Praha: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-446-8. Kniha obdržela Cenu Toma Stopparda[4] a byla nominována na cenu Magnesia Litera za rok 2006 v kategorii publicistika.[6] V roce 2008 byla znovu vydána v rámci edice Respekt. Podle knihy Vládneme, nerušit vznikl dokumentární film, který získal cenu Trilobit.[4]
- Hledá se prezident – Zákulisí voleb hlavy státu, Praha: Respekt Publishing, 2008, ISBN 978-80-903766-7-0. Kniha se věnuje volbě českých prezidentů od roku 1918, ale s důrazem na léta 1993–2008. Kniha byla nominována na cenu Magnesia Litera.[8]
- Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše, Praha: Paseka, 2017, ISBN 978-80-7432-849-7. Kniha získala cenu Magnesia Litera za rok 2018.[9] Vyšla také jako audiokniha, kterou načetli Jiří Dvořák a Ivan Trojan, Audiotéka, 2018.
- Neztratit se sama sobě, rozhovor se Zuzanou Čaputovou, 2024
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 502.
- ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Tajná herecká svatba: Zlata Adamovská a Petr Štěpánek se vzali. iDNES.cz [online]. 2013-06-28 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Erik Tabery [online]. Mediátor 1 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Erik Tabery: Babiš řadu věcí myslí dobře, ale jsou to jeho pravidla, jeho svět, jeho moc. Plus. 2017-03-04. Dostupné online [cit. 2018-10-10].
- ↑ a b Pokud má společnost zůstat svobodná a inteligentní, musí číst. Táborský deník. 2017-11-27. Dostupné online [cit. 2018-10-10].
- ↑ a b c Erik Tabery. Týdeník Respekt. Dostupné online [cit. 2018-10-10].
- ↑ Ceny Ferdinanda Peroutky znají své držitele [online]. [cit. 2016-07-04]. Dostupné online.
- ↑ kul. Nominace na Literu: Grögerová, Šiktanc, Šrut či Zmeškal. TÝDEN.cz. 2009-03-10. Dostupné online [cit. 2018-10-10].
- ↑ Magnesia Litera: knihou roku Taberyho Opuštěná společnost. Próze vládne Josef Pánek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-10-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik Tabery na Wikimedia Commons 
Osoba Erik Tabery ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erik Tabery
- Články Erika Taberyho na stránkách blog.respekt.ihned.cz
- Profil Erika Taberyho na respekt.ihned.cz
- vladneme.cz Archivováno 22. 5. 2008 na Wayback Machine. – webové stránky knihy a dokumentu Vládneme, nerušit
- Vládneme, nerušit – dokument, Česká televize, 2007, 52 minut
- Informace o předání Ceny F. Peroutky E. Taberymu
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“