Erika Andrejevová
| Erika Andrejevová Эрика Андреева | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Erika Andrejevová ve Wimbledonu 2023 | |
| Stát |  Rusko |
| Datum narození | 24. června 2004 (20 let) |
| Místo narození | Krasnojarsk, Rusko[1] |
| Profesionálka od | 2021 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 805 883 USD |
| Tenisová raketa | Tecnifibre |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 181–101 |
| Tituly | 0 WTA, 3 ITF |
| Nejvyšší umístění | 75. místo (26. srpna 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2023) |
| French Open | 1. kolo (2023, 2024) |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 17–15 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 274. místo (11. prosince 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 30. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erika Andrejevová (rusky Эрика Александровна Андреева, Erika Alexandrovna Andrejeva, * 24. června 2004 Krasnojarsk) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 75. místě a ve čtyřhře v prosinci 2023 na 274. místě. Trénuje ji Jean Christophe Faurel.[1]
V juniorském tenisu prohrála finále French Open 2021 s Češkou Lindou Noskovou.[3]
O tři roky mladší sestra Mirra Andrejevová je také profesionální tenistka. Kvůli rozvoji tenisové kariéry se obě z rodného Krasnojarsku přestěhovaly do Moskvy.[4]
Tenisová kariéra
V rámci okruhu ITF debutovala v listopadu 2019 na turnaji v thajském Nonthaburi dotovaném 15 tisíci dolary. Ve druhém kole obdržela dva „kanáry“ od Číňanky Kuo Mej-čchi z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2020 na antukové pazardžiské události s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále zdolala šťastnou poraženou z kvalifikace, Slovenku Sofii Milátovou. V sezóně 2021 učinila výrazný posun na žebříčku WTA z 1055. na 368. místo.[5][6]
_(53516512698)_(cropped).jpg){kind=spacer}
V květnu 2022 prošla přes nejvýše nasazenou Rusovou, Zazarúovou a Muhammadovou do finále stotisícového turnaje ITF v katalánském La Bisbal d'Empordà. V něm však podlehla turnajové dvojce Wang Sin-jü z Číny, přestože získala první sadu.[5] Na okruhu WTA Tour debutovala v osmnácti letech červencovým Ladies Open Lausanne 2022 po zvládnuté kvalifikační soutěži. Na úvod ztratila jen tři gamy s další postoupivší kvalifikantkou Annou Blinkovou,[7][5] než ji vyřadila Chorvatka z deváté desítky klasifikace Petra Martićová, která turnaj vyhrála.[6]
V hlavní soutěži grandslamu debutovala z pozice 131. hráčky světa v ženském singlu US Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Herdželašová, Masárová a Rachimovová. V úvodním kole newyorské dvouhry se poprvé v kariéře střetla s hráčkou z elitní padesátky, jednadvacátou Petrou Kvitovou.[5] Po ztrátě úvodní sady v tiebreaku, již proti Češce neuhrála ani jeden game. V kvalifikaci Australian Open 2023 přehrála Haasovou i Zavackou, ale do hlavní soutěže ji nepustila 175. hráčka žebříčku Sára Bejlek.[8] Druhá kola si zahrála na Lyon Open 2023, prvním ročníku ATX Open 2023 v Austinu i Miami Open 2023 z kategorie WTA 1000.[6][2]
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (0–2 D; 1–0 Č) | |
Dvouhra: 2 (0–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | říjen 2023 | Rouen, Francie | tvrdý (h) |  Viktorija Golubicová | 4–6, 1–6 |
| Finalistka | 2. | prosinec 2023 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý (h) |  Marina Bassolsová Riberová | 5–7, 6–7(3–7) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 2. prosince 2023 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý (h) | Céline Naefová |  Tímea Babosová  Heather Watsonová | 6–2, 6–1 |
Tituly na okruhu ITF
| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (3 tituly)
| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2020 | Pazardžik, Bulharsko | W15 | antuka |  Sofia Milátová | 1–6, 6–0, 6–2 |
| 2. | prosinec 2020 | Káhira, Egypt | W15 | antuka |  Carolina Alvesová | 6–1, 6–3 |
| 3. | březen 2021 | Šarm aš-Šajch, Egypt | W15 | tvrdý | Jenny Dürstová | 1–6, 7–6(3), 6–0 |
Čtyřhra (1 titul)
| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | srpen 2021 | Verbier, Švýcarsko | W25 | antuka | Jekatěrina Makarovová |  Diāna Marcinkēvičová Marija Timofejevová | 7–6, 6–1 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2021 | French Open | antuka |  Linda Nosková | 6–7(3–7), 3–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erika Andreeva na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Erika Andrejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ a b Erika Andrejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ Nosková naladila český tenis v Paříži na vítěznou notu. Ovládla dvouhru juniorek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-12 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Русские девушки произвели фурор в Австралии. В юниорском финале — сразу две «нейтральные теннисистки». Sport-express.ru [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-28. (rusky)
- ↑ a b c d MACPHERSON, Alex. The 2022 US Open's Grand Slam debuts: Bejlek, Andreeva, Fruhvirtova and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-27. (anglicky)
- ↑ a b c Erika Andreeva Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lausanne: Andreeva, 18, routs Blinkova on WTA main-draw debut. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky)
- ↑ SCHLEGEL, David. Po US Open prošla kvalifikací i v Melbourne. Kvůli těmto turnajům hraju tenis, říká 16letá Bejlek. Tenisový svět [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-07.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erika Andrejevová na Wikimedia Commons - Erika Andrejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Erika Andrejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Nuță Lucian from Cluj-Napoca, Romania, Licence: CC BY-SA 2.0
Transylvania Open 2024 (c) Lucian Nuta
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Andreeva E. WMQ23