Erika Andrejevová

Erika Andrejevová
Эрика Андреева
Erika Andrejevová ve Wimbledonu 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození24. června 2004 (19 let)
Místo narozeníKrasnojarsk, Rusko[1]
Profesionál od2021
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek246 991 USD
Dvouhra
Poměr zápasů115–55
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění114. místo (24. dubna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2023)
US Open1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů11–11
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění487. místo (22. srpna 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230501a1. května 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erika Andrejevová (rusky Эрика Александровна Андреева, Erika Alexandrovna Andrejeva, * 24. června 2004 Krasnojarsk) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2023 na 114. místě a ve čtyřhře v dubnu 2023 na 487. místě. Trénuje ji Jean Christophe Faurel.[1]

V juniorském tenisu prohrála finále French Open 2021 s Češkou Lindou Noskovou.[3]

O tři roky mladší sestra Mirra Andrejevová je také profesionální tenistka. Kvůli rozvoji tenisové kariéry se obě z rodného Krasnojarsku přestěhovaly do Moskvy.[4]

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutovala v listopadu 2019 na turnaji v thajském Nonthaburi dotovaném 15 tisíci dolary. Ve druhém kole obdržela dva „kanáry“ od Číňanky Kuo Mej-čchi z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2020 na antukové pazardžiské události s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále zdolala šťastnou poraženou z kvalifikace, Slovenku Sofii Milátovou. V sezóně 2021 učinila výrazný posun na žebříčku WTA z 1055. na 368. místo.[5][6]

V květnu 2022 prošla přes nejvýše nasazenou Rusovou, Zazarúovou a Muhammadovou do finále stotisícového turnaje ITF v katalánském La Bisbal d'Empordà. V něm však podlehla turnajové dvojce Wang Sin-jü z Číny, přestože získala první sadu.[5] Na okruhu WTA Tour debutovala v osmnácti letech červencovým Ladies Open Lausanne 2022 po zvládnuté kvalifikační soutěži. Na úvod ztratila jen tři gamy s další postoupivší kvalifikantkou Annou Blinkovou,[7][5] než ji vyřadila Chorvatka z deváté desítky klasifikace Petra Martićová, která turnaj vyhrála.[6]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala z pozice 131. hráčky světa v ženském singlu US Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Herdželašová, Masárová a Rachimovová. V úvodním kole newyorské dvouhry se poprvé v kariéře střetla s hráčkou z elitní padesátky, jednadvacátou Petrou Kvitovou.[5] Po ztrátě úvodní sady v tiebreaku, již proti Češce neuhrála ani jeden game. V kvalifikaci Australian Open 2023 přehrála Haasovou i Zavackou, ale do hlavní soutěže ji nepustila 175. hráčka žebříčku Sára Bejlek.[8] Druhá kola si zahrála na Lyon Open 2023, prvním ročníku ATX Open 2023 v Austinu i Miami Open 2023 z kategorie WTA 1000.[6][2]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments15 000 $ tournaments

Dvouhra (3 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.listopad 2020Pazardžik, BulharskoantukaSlovensko Sofia Milátová1–6, 6–0, 6–2
2.prosinec 2020Káhira, EgyptantukaBrazílie Carolina Alvesová6–1, 6–3
3.březen 2021Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýŠvýcarsko Jenny Dürstová1–6, 7–6(3), 6–0

Čtyřhra (1 titul)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.srpen 2021Verbier, ŠvýcarskoantukaRusko Jekatěrina MakarovováLotyšsko Diāna Marcinkēvičová
Rusko Marija Timofejevová		7–6, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka2021French OpenantukaČesko Linda Nosková6–7(3–7), 3–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erika Andreeva na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Erika Andrejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230501a1. května 2023
  2. ↑ a b Erika Andrejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230501a1. května 2023
  3. ↑ Nosková naladila český tenis v Paříži na vítěznou notu. Ovládla dvouhru juniorek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-12 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Русские девушки произвели фурор в Австралии. В юниорском финале — сразу две «нейтральные теннисистки». Sport-express.ru [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-28. (rusky) 
  5. ↑ a b c d MACPHERSON, Alex. The 2022 US Open's Grand Slam debuts: Bejlek, Andreeva, Fruhvirtova and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-27. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Erika Andreeva Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Lausanne: Andreeva, 18, routs Blinkova on WTA main-draw debut. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky) 
  8. ↑ SCHLEGEL, David. Po US Open prošla kvalifikací i v Melbourne. Kvůli těmto turnajům hraju tenis, říká 16letá Bejlek. Tenisový svět [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-07. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“