Erketu
 ErketuStratigrafický výskyt: Spodní křída, zhruba před 120 až 100 miliony let | |
|---|---|
 Krční obratle sauropoda Erketu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Sauropodomorpha |
| Infrařád | Sauropoda |
| Rod | Erketu |
| Binomické jméno | |
| Erketu ellisoni Ksepka a Norell, 2006 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erketu (název podle mongolského božstva - stvořitele)[1] byl rod sauropodního dinosaura z kladu Somphospondyli.[2]
Popis
Žil na území dnešního Mongolska (poušť Gobi) v období spodní křídy. Tento sauropod byl zřejmě blízce příbuzný skupině Titanosauria (a například rodům Euhelopus, Yunmenglong ad.). Popsali jej paleontologové z AMNH, Mark Norell a Daniel Ksepka roku 2006. Zachovaly se zejména prodloužené krční obratle a části kostí dolních končetin tohoto velkého dinosaura, objevené roku 2002. Erketu dosahoval délky 15 metrů a hmotnosti zhruba 5 tun.[3]
Blízce příbuzným druhem byl podstatně větší Australotitan cooperensis, patřící k největším známým australským dinosaurům.[4]
Rekordní krk
Erketu měl možná relativně nejdelší krk ze všech známých živočichů - ten dosahoval délky asi osmi metrů - tedy dvakrát více, než činila délka samotného těla.[5] Někteří sauropodi sice měli krk až dvakrát delší, ale nebyl tak dlouhý v poměru k velikosti jejich těla (např. u rodu Mamenchisaurus).[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 36-37)
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 205 (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Největší australský dinosaurus. OSEL.cz [online]. 14. června 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 69.
- ↑ http://dinosaurusblog.com/2014/02/11/a-majitelem-nejdelsiho-krku-je/
Literatura
- Ksepka, D. T. & M. A. Norell (2006). Erketu ellisoni, a long-necked sauropod from Bor Guvé (Dornogov Aimag, Mongolia). American Museum Novitates. 3508: 1-16.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erketu na Wikimedia Commons - Informace na webu DinoData (německy)
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jeffrey A. Wilson*, Michael D. D'Emic, Takehito Ikejiri, Emile M. Moacdieh, John A. Whitlock, Licence: CC BY 2.5
Variable development of the epipophyseal-prezygapophyseal lamina (eprl) and the divided spinodiapophyseal fossa (sdf) in cervical vertebrae of Erketu ellisoni.
Examples of conjoined eprl and the identification of the fossae they bound are given using the holotypic cervical vertebrae of Erketu ellisoni (IGM 100/1803; D, E) in left lateral view, with diagrammatic representation of laminae and landmarks bounding the sdf. Development of the eprl dividing the sdf is dependent on relative position of landmarks, particularly the separation of the summit of the neural spine (s) and the postzygapophysis (po), as well as the relative positions of the prezygapophysis (pr) and diapophysis (d). Taxa with extremely elongate cervical vertebrae, such as Erketu, may have a slightly different arrangement of connectivity between the eprl, spino-zygapophyseal laminae, and zygapophyseal-diapophyseal laminae, although the presence of the eprl can still be traced.