Ernest Starling

Ernest Starling
Narození17. dubna 1866
Londýn
Úmrtí2. května 1927 (ve věku 61 let)
Kingston
Alma materLondýnská univerzita
Povolánífyziolog a lékař
ZaměstnavatelUniverzitní kolej v Londýně
OceněníCrooneova medaile a přednáška (1904)
Balyho medaile (1907)
Královská medaile (1913)
čestný doktor Štrasburské univerzity (1923)
Harveian Oration (1923)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernest Henry Starling (17. dubna 1866, Londýn – 2. května 1927, Kingston Harbour, Jamajka) byl britský fyziolog.

Vystudoval v Londýně, pracoval také řadu let v Německu a Francii. Jeho nejvýznamnějším spolupracovníkem byl sir William Maddock Bayliss.[1] Zabýval se výměnou tekutiny mezi cévou a tkání a v této souvislosti formuloval (1896) Starlingovu hypotézu o rovnováze. Spolu s Baylissem objevili střevní peristaltiku. V roce 1902 izoloval a pojmenoval sekretin.[2] V roce 1905 opět spolu s Baylissem definoval hormon jako působek vytvářený v endokrinních žlázách, přenášený krví do vzdálených oblastí těla, kde i v malé koncentraci je schopen ovlivnit funkci daného orgánu či tkáně. Věnoval se také studiu řízení srdeční činnosti, formuloval Frankův-Starlingův srdeční zákon (1915, upraveno 1919). Studoval funkci ledvin. Významnou odbornou literární prací byly Principles of Human Physiology.

Jeho vnuk je spisovatel Boris Starling (1969) a vnučka Belinda Starling (1972-2006) je také spisovatelkou.[3]

Reference

  1. ↑ Ernest Henry Starling [online]. Whonamedit.com [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Scientist Ernest Henry Starling [online]. Answers.com [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ernest Henry Starling [online]. Encyclopedia Britannica Online [cit. 2008-09-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ernest Starling.jpg
Source: Journal of Endocrinology [1] (pdf) Description: Professor Ernest Starling of University College, London (1866-1927)