Ernest Valko

JUDr. Ernest Valko, Ph.D.
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1990
Ve funkci:
1990 – 1992
Předseda Ústavního soudu ČSFR
Ve funkci:
31. ledna 1992[1] – 31. prosince 1992
Předchůdcevznik funkce
Nástupcezánik funkce
Stranická příslušnost
Členstvíbezpartijní (VPN)
ODÚ-VPN
Narození10. srpna 1953
Spišská Nová Ves
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. listopadu 2010 (ve věku 57 let)
Limbach
SlovenskoSlovensko Slovensko
Národnostslovenská
Alma materUniverzita Komenského
Profeseprávník
OceněníŘád Ľudovíta Štúra I. třídy (2016)
Webová stránkaStránky advokátní kanceláře
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ernest Valko (10. srpna 1953 Spišská Nová Ves[2] – 8. listopadu 2010 Limbach[3]) byl slovenský a československý právník a politik, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění po sametové revoluci za hnutí Verejnosť proti násiliu (později ODÚ-VPN) a jediný předseda československého federálního Ústavního soudu.

Život

V roce 1977 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, rigorózní zkoušku složil v roce 1979. Jako právník se věnoval především hospodářskému, pracovnímu, občanskému, trestnímu a pozemkovému právu.

Profesně je k roku 1990 uváděn jako vedoucí referent právní služby.[4]

V lednu 1990 nastoupil jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Verejnosť proti násiliu, v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 139 – Petržalka, Bratislava). Mandát obhájil za VPN ve volbách roku 1990. Později přešel do formace ODÚ-VPN. Jeho mandát federálního poslance zanikl v důsledku nabytí funkce ústavního soudce na přelomu let 1991 a 1992.[5][6]

V době svého působení ve FS se podílel na přípravě novel zákoníku práce, hospodářského zákoníku, kompetenčního zákona, uvozovacího ústavního zákona k Listině základních práv a svobod, ústavního zákona o referendu a obchodního zákoníku.[2] Doktorskou disertaci obhájil v roce 2004.[7]

Byl jediným předsedou Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (1992).[7][8]

Od roku 1993 působil jako právník a zastával funkce ve statutárních orgánech různých společností.[7] Vystupoval v některých medializovaných sporech, např. spor básníka Ľubomíra Feldeka s ministrem kultury v Mečiarově vládě Dušanem Slobodníkem[9], spor SPP a Union banky ve věci Duckého směnek či občanskoprávní spor mezi slovenskými politiky Ivanem Miklošem a Robertem Ficem. V roce 2006 neúspěšně kandidoval do Národní rady Slovenské republiky.[3]

Ve večerních hodinách 8. listopadu 2010 byl zastřelen ve svém domě v Limbachu.[3]

Slovenský prezident Andrej Kiska mu 7. ledna 2016 na Bratislavském hradě udělil in memoriam Řád Ľudovíta Štúra I. třídy.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ FS ČSFR. Federální shromáždění 1990–1992: Jmenný rejstřík V [online]. [1992] [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-14. 
  2. ↑ a b FS ČSFR. Sněmovní tisk 964: Návrh kandidátů na funkce soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky [online]. [1990–1991] [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c SITA. Advokáta Ernesta Valka zavraždili. Webnoviny [online]. 2010-11-09, rev. 2010-11-09 [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  6. ↑ Federální shromáždění ČSFR. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 1990 - 1992: Zpráva o 8. schůzi Sněmovny lidu. 1. den - pondělí 17.2.1992 [online]. 1992-02-17 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Valko & Partners. Partneri [online]. C2006 [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13. (slovensky) 
  8. ↑ Ústavní soud ČR. Bývalí soudci a funkcionáři ÚS ČR [online]. C2004 [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-11. 
  9. ↑ V Štrasburgu je sťažnosť na porušovanie slobody slova a prejavu v SR v kauze Slobodník - Feldek. SME [online]. 1995-09-18 [cit. 2010-11-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Kiska vyznamenal 15 ľudí, Handzuša, Hegerovú aj zabitého právnika Valka

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“