Ernst-Wolfgang Böckenförde
| Ernst-Wolfgang Böckenförde | |
|---|---|
 (c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F080599-0023 / Reineke, Engelbert / CC-BY-SA 3.0 | |
| Narození | 19. září 1930 Kassel |
| Úmrtí | 24. února 2019 (ve věku 88 let) Au |
| Alma mater | Münsterská univerzita Mnichovská univerzita |
| Povolání | soudce, pedagog, právník a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Heidelberg (1964–1969) Bielefeldská univerzita (1969–1977) Freiburská univerzita (1977–1995) |
| Ocenění | Reuchlin Award (1978) Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (2003) Cena Hannah Arendtové (2004) Romano Guardini award (2004) Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu (2012) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Sociálnědemokratická strana Německa (od 1967) |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Funkce | judge at the Federal Constitutional Court of Germany (1983–1996) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ernst-Wolfgang Böckenförde (19. září 1930, Kassel – 24. února 2019) byl německý právní filosof a v letech 1982–1996 soudce německého ústavního soudu.[1] Byl také emeritní profesor Univerzity ve Freiburgu. Je autorem více než 20 knih a 80 článků, které se zabývají právní a ústavní teorií, politickou filosofií a katolickým politickým myšlením.
Böckenfördovo dilema
| „ | Liberální, sekularizovaný stát žije z předpokladů, které sám nemůže zajistit. — Der freiheitliche, säkularisierte Staat lebt von Voraussetzungen, die er selbst nicht garantieren kann. | “ |
| — Staat, Gesellschaft, Freiheit. 1976, s. 60. | ||
Reference
- ↑ Staatsrechtler Ernst-Wolfgang Böckenförde im Alter von 88 Jahren gestorben | DW | 25.02.2019. Deutsche Welle [online]. 2019-02-25 [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst-Wolfgang Böckenförde na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Bundesarchiv B 145 Bild-F080599-0023, Bundesverfassungsgericht, Richter Böckenförde.jpg
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F080599-0023 / Reineke, Engelbert / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F080599-0023 / Reineke, Engelbert / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. 
Am 17.1.1989 verhandelte der II. Senat des Bundesverfassungsgerichtes über die Verfassungsmäßigkeit des Bundeshaushaltsgesetzes für 1981. Damals hatte die SPD/FDP-Koalition die Kreditermächtigung für den Haushalt um 1,9 Millarden DM höher angesetzt als die für Investitionen vorgesehenen Ausgaben.
Da nach Meinung der damaligen Opposition, der CDU/CSU-Bundestagsfraktion, hiermit gegen Artikel 115 des Grundgesetzes verstoßen wurde, hatten 231 Abgeordete der CDU/CSU-Fraktion am 6.9.1982 den Antrag beim Bundesverfassungsgericht gestellt, die Bestimmung über die damalige Kreditermächtigung für verfassungwidrig zu erklären. Artikel 115 verpflichtet, die Verschuldung unterhalb der für Investitionen vorgesehenen Ausgaben zu halten. Die Entscheidung in diesem "Abstrakten Normenkontrollverfahren" soll am 18. April 1989 verkündet werden.
Da nach Meinung der damaligen Opposition, der CDU/CSU-Bundestagsfraktion, hiermit gegen Artikel 115 des Grundgesetzes verstoßen wurde, hatten 231 Abgeordete der CDU/CSU-Fraktion am 6.9.1982 den Antrag beim Bundesverfassungsgericht gestellt, die Bestimmung über die damalige Kreditermächtigung für verfassungwidrig zu erklären. Artikel 115 verpflichtet, die Verschuldung unterhalb der für Investitionen vorgesehenen Ausgaben zu halten. Die Entscheidung in diesem "Abstrakten Normenkontrollverfahren" soll am 18. April 1989 verkündet werden.