Ernst Johann Herring

Ernst Johann Herring
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1871
Člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1869 – 1871
Narození	17. října 1816 Tennenlohe Bavorské království Bavorské království
Úmrtí	31. října 1871 (ve věku 55 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Choť	Johanna Amalia Herring (roz. Gechter)
Profese	podnikatel, politik
Ocenění	Císařský rakouský řád Leopoldův
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ernst Johann von Herring-Frankensdorf, též Arnošt Herring (17. října 1816 Tennenlohe^[1] – 31. října 1871 Brno^[1][2][3]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Narodil se v Tennenlohe u Norimberku. Po otcově smrti přišel do Brna na pozvání svého brněnského strýce Jana rytíře Herringa (1758–1836)^[4], který ho adoptoval. Podnikl několik studijních cest po Evropě. V roce 1836 se stal dědicem strýcova majetku (asi 300 000 zlatých konvenční měny, rozestavěný dům v Brně, panství Habrovany včetně zámku).

Založil vlastní obchodní dům, který obchodoval zejména s indigem a šampaňským vínem. Podílel se taky na zakládání brněnské plynárny.^[1]

Podílel se na činnosti brněnské filiálky Rakouské národní banky a brněnského obchodního spolku. Organizoval rakouskou účast na světových výstavách v Paříži, Mnichově a Londýně.

V roce 1851 inicioval založení moravské tkalcovské školy - pro její vydržování zřídil fond a roku 1866 přispěl k vystavění nové budovy, zasáhl do rozvoje moravského úvěrového peněžnictví (stál u zrodu Brněnské diskontní pokladny a v roce 1862 u vzniku Moravské eskontní banky).

Finančními prostředky se také podílel na zkrášlení města Brna, vybudování sirotčince, ústavu slepců atd. Podle údajů z roku 1864 působil jako velkoobchodník. Měl rytířský titul.^[5] Ten mu byl udělen v prosinci 1849 a zároveň získal Císařský rakouský řád Leopoldův. Od října 1867 byl svobodný pán (baron) s predikátem "von Frankensdorf" erbem a heslem Laborando libertatem (Prací ke svobodě). 16 let byl prezidentem brněnské obchodní a živnostenské komory. Získal a provozoval uhelné doly v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi (Důl Herring), podílel se na zakládání železárenského podniku v Božím Požehnání u Rosic (Zastávka u Brna) a brněnsko-rosické dráhy, jejímž ředitelem byl.^[1][2]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách 1861 se stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i zemských volbách v březnu 1867. Rezignoval 1. dubna 1867, později ale zasedl za kurii velkostatkářkou, II. sbor. Za ni byl opětovně zvolen i v zemských volbách 1870.^[6] Byl předsedou sněmovního finančního výboru.^[1]

Od ledna 1869 zasedal i jako doživotní člen Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).^[1][2]

Bydlel v Brně na Náměstí Svobody č. 8 v Herringově paláci.

Zemřel v říjnu 1871 ve věku 55 let.^[2] Příčinou úmrtí byla mrtvice.^[1] Tělo bylo pak uloženo v rodinné hrobce na starém brněnském městském hřbitově. Novogotickou stavbu navrhl architekt Josef Fuss, stavbu realizoval Franz Praster z Vídně. Ten byl roku 1883 zrušen a celá hrobka byla roku 1892 přesunuta na Ústřední hřbitov v Brně.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Ernst Johann Herring v Encyklopedii dějin města Brna