Ernst Něizvěstnyj
Ernst Něizvěstnyj | |
---|---|
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 Ernst Něizvěstnyj (6. října 2000) | |
Rodné jméno | Эрнст Ио́сифович Неизве́стный |
Narození | 9. dubna 1925 Jekatěrinburg |
Úmrtí | 9. srpna 2016 (ve věku 91 let) New York |
Alma mater | Filozofická fakulta Lomonosovovy univerzity State Academic Institute of Fine Arts Surikov |
Povolání | sochař, kreslíř a grafik |
Ocenění | Řád cti medaile Za dobytí Budapešti medaile Za vítězství nad Německem jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 medaile 65 let vítězství ve Velké vlastenecké válce medaile Za odvahu … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernst Josifovič Něizvěstnyj, původně Erik Josifovič Něizvěstnyj (rusky Эрнст Ио́сифович Неизве́стный, 9. dubna 1925 Sverdlovsk – 9. srpna 2016 Stony Brook, stát New York) byl ruský sochař, žijící od roku 1976 v exilu v USA.
Životopis
Pocházel z intelektuální židovské rodiny, jeho otec byl lékař a matka spisovatelka Bella Dižurová. Jako dobrovolník se zúčastnil druhé světové války, v roce 1945 byl v Rakousku těžce raněn, prohlášen za mrtvého a byl mu posmrtně udělen Řád rudé hvězdy. Po dvouleté rekonvalescenci studoval na Lotyšské umělecké akademii a v Surikovově institutu, v roce 1955 byl přijat do Svazu výtvarných umělců SSSR. Po skandálu v Manéži v roce 1962 se Něizvěstnyj zařadil mezi nejvýznamnější sovětské umělecké disidenty, v roce 1973 podal žádost o vystěhování do Izraele a v roce 1976 odešel do USA, kde vyučoval na Kolumbijské univerzitě. Po pádu komunismu mu bylo dovoleno opět jezdit do rodné země, v roce 1995 obdržel Státní cenu Ruské federace, v roce 2000 Řád cti a v roce 2004 se stal čestným členem Ruské akademie umění.
Byl představitelem monumentální expresionistické tvorby s filosofickým podtextem. K jeho nejvýznamnějším dílům patří reliéf Prométeus v dětském táboře Artěk, pomník obětem stalinismu nazvaný Maska smutku a socha Velký kentaur před Palácem národů v Ženevě. Navzdory konfliktům, které měl s Nikitou Sergejevičem Chruščovem, ho po státníkově smrti rodina požádala, aby vytvořil Chruščovův náhrobek na Novoděvičím hřbitově. Je také autorem ilustrací k dílu Fjodora Michajloviče Dostojevského. V roce 1987 bylo v Uttersbergu ve Švédsku otevřeno muzeum věnované Něizvěstného tvorbě, John Berger vydal jeho životopis nazvaný Art and Revolution: Ernst Neizvestny, Endurance, and the Role of the Artist.
Galerie
Maska smutku (Magadan)
Strom života (Moskva)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Něizvěstnyj na Wikimedia Commons
- TASS
Média použitá na této stránce
Autor: Сергей Ковалев, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a cultural heritage object in Russia, number:
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
Ernst Iosifovich Neizvestny receives Order of Honor.