Ernst Udet

Ernst Udet
Ernst Udet
	(c) Bundesarchiv, Bild 146-1984-112-13 / Conrad / CC-BY-SA 3.0 Ernst Udet v uniformě generálplukovníka na fotografii z roku 1940.
Narození	26. dubna 1896 ; Frankfurt nad Mohanem, Německé císařství
Úmrtí	17. listopadu 1941 (ve věku 45 let) ; Berlín, Třetí říše
Partner(ka)	Ehmi Bessel
Děti	Dinah Hinz
Vojenská kariéra
Hodnost	Generaloberst (Generálplukovník)
Doba služby	1914–1941
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše (do roku 1945)
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Wehrmacht (do roku 1945)
Velel	Generál zbrojmistr Luftwaffe; Šéf plánovací kanceláře Luftwaffe
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže; Pour le Mérite; Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči
	multimediální obsah na Commons

Ernst Udet (26. dubna 1896 – 17. listopadu 1941) byl vysoce vyznamenaný německý důstojník, stíhací eso v první světové válce a pozdější generálplukovník za druhé světové války. Po Manfredu von Richthofenovi měl druhý nejvyšší počet (62) vzdušných vítězství. Za války létal na strojích Fokker E, Albatros D.III a D.V, Fokker Dr.I, Fokker D.VII a Siemens-Schuckert D.III. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně vysoce ceněného pruského řádu Pour le Mérite nebo Rytířského kříže železného kříže.

Mládí

Udeta létání zajímalo od dětství, s přáteli v Mnichově založil v roce 1904 „Aero-Club“, kde stavěli modely letadel. Později díky bohatství svého otce měl možnost nalétat několik letových hodin.

První světová válka

Ve škole byl průměrným žákem, a o další studium se nepokoušel. Chtěl se přihlásit dobrovolně do armády, ale pro svou výšku – 160 cm nebyl přijat. V srpnu ale Německý autoklub hledal dobrovolníky s vlastními motocykly. Udet se přihlásil, motocykl dostal už dříve od otce. Společně s přáteli byl přijat do 26. Würtenberské záložní divize, kde krátce působil ve funkci motospojky. Zde také při pádu utrpěl zranění ramene. Později poznal důstojníky letectva z letiště ve francouzském Chauny a ti mu dali radu, přihlásit se jako letecký pozorovatel, avšak to se nepodařilo. Poté, díky rodinnému příteli G. Ottovi, který vlastnil továrnu na výrobu letadel, absolvoval letecký výcvik za 2000 marek a pak byl v roce 1915 skutečně přeložen k letectvu. Do roku 1916 létal na dvojmístném stroji jako pilot na západní frontě (pozorovatelem byl poručík Justinius). Oba byli vyznamenáni Železným křížem 2. třídy za obtížný přelet zpět do německých pozic po poškození vzpěry křídla. Justinius raději vylezl na stroj a za letu křídlo držel, než by riskoval zajetí. Později byl Udet vyšetřován válečným soudem pro nehodu letadla, která však byla zapříčiněna špatným rozhodnutím velitele. Letoun přetížený palivem a nákladem bomb se zřítil, oba letci však jako zázrakem přežili.

Ernst Udet byl sice odvážný pilot, ale po této příhodě se nervově zhroutil. Po týdnu byl z nemocnice propuštěn a na cestě odtud se jej poručík Hartmann zeptal, zda by s ním nechtěl létat. Při jednom z „náletů“ na Belfort se jedna z ručně shazovaných bomb zachytila v konstrukci podvozku. Udet musel provést několik akrobatických kousků, aby bomba spadla. Jakmile se o této příhodě dozvěděl velící důstojník, Udet byl přidělen k stíhací letce používající letouny Fokker E.II.

18. března 1916 dosáhl prvního vítězství ve vzdušném souboji, když sestřelil nepřátelský bombardér. Při střelbě často mířil tak, aby poškodil letoun, ale nezabil pilota.

Po třetím sestřelu obdržel 24. prosince Železný kříž 1. třídy. Od roku 1917 až do března roku 1918 sloužil v Jagdstaffel 37 (Jasta 37), kdy byl Richthofenem pověřen velením Jagdstaffel 11. V dubnu 1918 obdržel vyznamenání Pour le Mérite.

Když Richthofen padl, převzal velení Jasty 4. Během srpna 1918 se mu podařilo sestřelit 20 nepřátelských letadel. Svých dvou posledních vítězství dosáhl v září. Ernstu Udetovi bylo koncem války pouhých 22 let.

Mezi válkami

Po válce vydělával Udet na leteckých show a natáčením filmových leteckých soubojů. V létě 1921 založil společně s bohatým Američanem Williamem Pohlem společnost Udet Flugzeugbau GmbH i přes omezení daná podmínkami smlouvy z Versailles. V roce 1925 firmu opustil.

Znovu se věnoval létání na různých přehlídkách a leteckých show, kde předváděl akrobatické kousky. V roce 1929 účinkoval v němém filmu Die weiße Hölle vom Piz Palü a v roce 1930 ve filmech Stürme über dem Montblanc a S.O.S. Eisberg.

Ačkoliv se nikdy o politiku nestaral, vstoupil v roce 1933 do NSDAP po přemlouvání Hermannem Göringem. Göring také slíbil koupi dvou amerických letadel Curtiss Export Hawk. Udet s jedním z nich předváděl akrobacii během Olympijských her v Berlíně v roce 1936 (tento letoun je vystaven v Muzeu polského letectví v Krakově). Model Curtiss měl velký vliv na vývoj střemhlavého bombardéru Junkers Ju 87. Udet byl hlavním zastáncem střemhlavého bombardování a měl velký podíl na zavedení této koncepce v Luftwaffe. Udet byl poté používán k propagandě, např. lov v lese s nacistickými politickými špičkami. Propagandou byl zároveň vykreslován jako sympatický letec a udatný hrdina. V roce 1935 byl v hodnosti štábního plukovníka zařazen do nově formované Luftwaffe, a po roce byl jedním z vedoucích na Technickém oddělení Říšského ministerstva letectví. Tato práce, zejména kvůli množství byrokracie jej však neuspokojovala. 1. února 1939 byl Göringem jmenován do funkce Generalluftzeugmeister a o rok později povýšen do hodnosti Generálplukovník.

Ve své funkci dal 4. dubna 1940 písemný rozkaz k sešrotování obou posledních německých vzducholodí LZ 127 Graf Zeppelin a LZ 130 Graf Zeppelin II i k odstřelu haly pro tyto vzducholodě na letišti Rýn-Mohan.

V posledních letech života byl Udet silně závislý na tabáku, alkoholu a pervitinu. Díky tomu měl časté výkyvy nálad, např. při pití s přáteli byl rozradostněný a bujarý, doma po návratu zasmušilý a lítostivý.

Po neúspěchu Luftwaffe v bitvě o Británii a následném osočování ze strany Göringa a dalších stranických funkcionářů, kteří se před Hitlerem pokoušeli část viny svalit i na Udeta, se 17. listopadu 1941 zastřelil. V dopise na rozloučenou uvedl, že za jeho smrt je zodpovědný Göring. Hitler nařídil státní pohřeb, ale kvůli sebevraždě byl utajen. Veřejnosti byla předložena hrdinská verze, že se Udet zřítil při zkušebním letu s nově vyvíjeným letadlem a na následky těžkých zranění zemřel. Pohřben byl na berlínském hřbitově Invalidenfriedhof. Při cestě na Udetův pohřeb zahynul ve Wrocławi při letecké nehodě Werner Mölders. Byl pohřben vedle Udetova hrobu.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Gefreiter der Reserve – 21. září 1915
Unteroffizier der Reserve – 28. listopad 1915
Vizefeldwebel der Reserve – 13. březen 1916
Offiziers-Stellvertreter – 5. listopad 1916
Leutnant der Reserve – 22. leden 1917
Oberleutnant der Reserve – 14. září 1918
Oberstleutnant – 1. červen 1934 (opět vstoupil do letectva)
Oberst – 1. červen 1935
Generalmajor – 1. duben 1937
Generalleutnant – 1. listopad 1938
General der Flieger – 1. duben 1940
Generaloberst – 19. červenec 1940

Vyznamenání a ocenění

Rytířský kříž železného kříže – 4. červenec 1940
Královský pruský řád Pour le Mérite – 9. duben 1918
Rytířský kříž domácího řádu Hohenzollernů s meči – 13. listopad 1917
Pruský železný kříž I. třídy – 20. březen 1916
Pruský železný kříž II. třídy – 24. září 1915
Spona k pruskému železnému kříži I. třídy
Spona k pruskému železnému kříži II. třídy
Kříž královského bulharského vojenského záslužného řádu, velkokříž s meči
Hamburský hanzovní kříž – 17. září 1918
Lübeckský hanzovní kříž – 24. srpen 1918
Čestný pohár za vítězství v leteckém souboji – 17. srpen 1916
Královský Württemberský záslužný kříž s meči – 4. listopad 1916
Královský pruský letecký odznak (první světová válka)
Odznak za zranění ve stříbře (první světová válka)
Odznak pruského leteckého klubu
Odznak letce a pozorovatele ve zlatě s brilianty
Kříž cti
Služební vyznamenání Wehrmachtu IV. třídy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Udet na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ernst Udet
(německy) Biografie – heslovitě
(německy) Podrobnější životopis

Navigation

Navigace

Tématické portály