Ervín Hrych

PhDr. Ervín Hrych
Narození23. května 1929
Vrskmaň u Chomutova
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. února 2016 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánípřekladatel, spisovatel, novinář, literární historik, literární vědec, humorista a man of letters
Témataliteratura faktu, humoristická literatura, překlady z angličtiny a překlady z francouzštiny
Významná dílaKrhútská kronika,
Dějiny světového humoru
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ervín Hrych (23. května 1929, Vrskmaň u Chomutova25. února 2016, Praha) byl český literární vědec, spisovatel literatury faktu, humorista a překladatel z angličtiny a francouzštiny.

Životopis

Ervín Hrych studoval v letech 19481953 obor literární věda – čeština na FF UK. V letech 19531957 působil jako literární kritik v redakci Mladé fronty, 19571967 pracoval v zahraničním oddělení Svazu československých spisovatelů a 19671969 v zahraničním odboru Ministerstva kultury a informací. V letech 19701989 byl zaměstnán jako korektor v tiskárně Mír v Praze a měl omezenu možnost publikovat. Roku 1990 byl tiskovým mluvčím Ministerstva kultury, 19901995 působil jako redaktor v Československém, respektive Českém rozhlasu.[1]

Mezi jeho nejznámější díla patří Krhútská kronika, humoristická kniha o fiktivním národě Krhútů. Při tvorbě této fiktivní mytologie Hrych vycházel z textů T. R. Fielda, z čehož pak vznikaly spory a obvinění Hrycha z plagiátorství.

Dílo

Vlastní knihy

  • Krhútská kronika, Československý spisovatel, Praha 1967, znovu Marsyas, Praha 1991 a Adonai, Praha 2003.
  • Ze sportovní čítanky, Olympia, Praha 1990,
  • Duha aneb Předposlední Přemyslovec, DILIA, Praha 1990,
  • Bedna od Slavkova, DILIA, Praha 1990,
  • Dějiny světového humoru, Marsyas, Praha 1994,
  • Slavná historie tabákového dýmu, Forma, Praha 1996, spoluautor,
  • Velká kniha evropských panovníků, Regia a Knižní klub, Praha 1998,
  • Velká kniha vojevůdců, bitev a zbraní, Regia a Knižní klub, Praha 2000,
  • Velká kniha magie a čarování, Regia, Praha 2000,
  • Velká kniha bohů a bájných hrdinů, Regia, Praha 2000,
  • Kruté aforismy, Regia, Praha 2001,
  • Velká kniha vládců starověku, Regia, Praha 2002,
  • Velká kniha historických otazníků, Regia, Praha 2002,
  • Velká kniha světového humoru, Regia, Praha 2003,
  • Královský pitaval, aneb Kralovraždy ve světových dějinách, Regia, Praha 2004 (spoluautor Aleš Česal).

Překlady z angličtiny

Překlady z francouzštiny

  • André Cognat: Žil jsem mezi Indiány, Olympia, Praha 1971,
  • Maniok je hořký (vietnamská lidová poezie), SNKLU, Praha 1964 (spolupřekladatel Jan Noha),
  • Jean-Paul Ollivier: Úsvit se blíží Svoboda, Praha 1969 (spolupřekladatelka Melánie Rybárová),
  • Claude Pezin: Hostem čarodějů, Olympia, Praha 1973 (jako Josef Hajný).

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“