Ervín Hrych
PhDr. Ervín Hrych | |
---|---|
Narození | 23. května 1929 Vrskmaň u Chomutova Československo |
Úmrtí | 25. února 2016 (ve věku 86 let) Praha Česko |
Povolání | překladatel, spisovatel, novinář, literární historik, literární vědec, humorista a man of letters |
Témata | literatura faktu, humoristická literatura, překlady z angličtiny a překlady z francouzštiny |
Významná díla | Krhútská kronika, Dějiny světového humoru |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ervín Hrych (23. května 1929, Vrskmaň u Chomutova – 25. února 2016, Praha) byl český literární vědec, spisovatel literatury faktu, humorista a překladatel z angličtiny a francouzštiny.
Životopis
Ervín Hrych studoval v letech 1948–1953 obor literární věda – čeština na FF UK. V letech 1953–1957 působil jako literární kritik v redakci Mladé fronty, 1957–1967 pracoval v zahraničním oddělení Svazu československých spisovatelů a 1967–1969 v zahraničním odboru Ministerstva kultury a informací. V letech 1970–1989 byl zaměstnán jako korektor v tiskárně Mír v Praze a měl omezenu možnost publikovat. Roku 1990 byl tiskovým mluvčím Ministerstva kultury, 1990–1995 působil jako redaktor v Československém, respektive Českém rozhlasu.[1]
Mezi jeho nejznámější díla patří Krhútská kronika, humoristická kniha o fiktivním národě Krhútů. Při tvorbě této fiktivní mytologie Hrych vycházel z textů T. R. Fielda, z čehož pak vznikaly spory a obvinění Hrycha z plagiátorství.
Dílo
Vlastní knihy
- Krhútská kronika, Československý spisovatel, Praha 1967, znovu Marsyas, Praha 1991 a Adonai, Praha 2003.
- Ze sportovní čítanky, Olympia, Praha 1990,
- Duha aneb Předposlední Přemyslovec, DILIA, Praha 1990,
- Bedna od Slavkova, DILIA, Praha 1990,
- Dějiny světového humoru, Marsyas, Praha 1994,
- Slavná historie tabákového dýmu, Forma, Praha 1996, spoluautor,
- Velká kniha evropských panovníků, Regia a Knižní klub, Praha 1998,
- Velká kniha vojevůdců, bitev a zbraní, Regia a Knižní klub, Praha 2000,
- Velká kniha magie a čarování, Regia, Praha 2000,
- Velká kniha bohů a bájných hrdinů, Regia, Praha 2000,
- Kruté aforismy, Regia, Praha 2001,
- Velká kniha vládců starověku, Regia, Praha 2002,
- Velká kniha historických otazníků, Regia, Praha 2002,
- Velká kniha světového humoru, Regia, Praha 2003,
- Královský pitaval, aneb Kralovraždy ve světových dějinách, Regia, Praha 2004 (spoluautor Aleš Česal).
Překlady z angličtiny
- Dick Francis: Oheň a bič, Olympia, Praha 1972,
- Bernard Malamud: Smolař, Olympia, Praha 1968,
- Howard M. Sachar: Dějiny státu Izrael, Regia, Praha 1999 (spolupřekladatelka Helena Hrychová),
- Timothy Zahn: Star Wars - Dědic impéria Regia, Praha 1993 (spolupřekladatelka Helena Hrychová),
Překlady z francouzštiny
- André Cognat: Žil jsem mezi Indiány, Olympia, Praha 1971,
- Maniok je hořký (vietnamská lidová poezie), SNKLU, Praha 1964 (spolupřekladatel Jan Noha),
- Jean-Paul Ollivier: Úsvit se blíží Svoboda, Praha 1969 (spolupřekladatelka Melánie Rybárová),
- Claude Pezin: Hostem čarodějů, Olympia, Praha 1973 (jako Josef Hajný).
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ervín Hrych
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“