Escadrille SPA 103

Escadrille BR 17/VB 3/VB 103/N 103/SPA 103
SPAD S.XIII René Foncka s emblémem jednotky
SPAD S.XIII René Foncka s emblémem jednotky
ZeměFrancieFrancie Francie
Vznik1914
Typletka
Funkceletecký průzkum/bombardování/stíhání (od r. 1916)
Nadřazené jednotkyLetecký výsostný znak Francie Francouzské letectvo
Účast
Válkyprvní světová válka
Bitvybitva na Sommě

Escadrille SPA 103 je letka Francouzského letectva, která se v době první světové války zařadila mezi elitní stíhací jednotky působící na západní frontě. Mezi jejími příslušníky byla řada es, včetně nejúspěšnějšího spojeneckého stíhače první světové války René Foncka. V současnosti je útvar jednou z letek Escadron de chasse 1/2 Cigognes.

Historie

Phelps Collins, americký dobrovolník ve francouzských leteckých silách, před svým strojem.

Escadrille 103 vznikla 2. srpna 1914 v Longvic jako průzkumná letka BR 17, vybavená stroji Breguet U.2. 16. listopadu 1914 byla přezbrojena typem Voisin III a její označení se změnilo na VB 3. 23. listopadu téhož roku se stala součástí Groupe de bombardement No. 1 (bombardovací skupiny č. 1) pod velením commandanta Louise de Goys de Mezeyrac. 4. března 1915 bylo její označení změněno na VB 103. Jako součást GB 1 byla dvakrát citována v armádních rozkazech generála Foche, poprvé 1. června 1915 po náletu na továrnu na bojové plyny v Ludwigshafenu 27. května, a poté 19. září, po náletu na Friedrichshafen 13. září 1915.[1]:s.103

19. února 1916 byla jednotka transformována na stíhací letku, vybavena stroji Nieuport 11 a 12,[2]:s.368 a přeznačena na N 103. Následně byla 16. dubna sdružena s letkami N 3, N 26 a N 73 do „Groupement de Combat de la Somme“ (Bojové uskupení „Somme“), podřízené 6. armádě. Později byly této formaci dočasně přiděleny i letky N 37, N 62, a N 65. Velitelem seskupení se stal capitaine Felix Brocard. 1. listopadu byly čtyři původní letky uskupení „Somme“ sloučeny do „Groupe de Combat 12“ (bojová skupina 12, GC 12), jejímž velitelem i nadále zůstal Brocard.[1]:s.103 Letouny Nieuport a později SPAD jednotlivých letek skupiny nesly označení emblémem čápa v různých fázích letu, a útvar byl následně znám pod přezdívkou „Čápi“ (francouzsky Les Cigognes).

28. ledna 1917 byla GC 12 přidělena 10. armádě, a v březnu následovalo přeložení do podřízenosti 7. armády. 12. července 1917 byla formace přeložena do Flander, kde působila v rámci 1. armády. 11. prosince 1917 byla GC 12 opět přeřazena k 6. armádě.[1]:s.103:s.89 GC 12 byla následně v 5. června 1918 přeřazena opět k 10. armádě, 17. července k 5., 29. července k 1.[1]:s.89 a 9. září 1918 k 2. armádě. 9. září 1918 byla letka potřetí citována v rozkazech, ovšem poprvé pod svým novým označením SPA 103. Zde jí bylo přiznáno 85 nepřátelských letounů jako jistě sestřelených a 69 dalších vyřazených z boje. Celkové skóre letky za dobu války zahrnulo 108 letounů a 3 pozorovací balóny nepřítele.[1]:s.103

Tradice jednotky jsou zachovávány současným Francouzským letectvem a čáp původem z emblému letky SPA 103 je nejvýše umístěným ve znaku stíhací peruti 1/2 Cigognes.

Velitelé

  • Escadrille BR 17/VB 3
    • capitaine Georges Benoist: 2. srpna 1914
  • Groupe de bombardement No. 1
    • commandant Louis de Gous de Mezeyrac: 23. listopad 1914 - 27. květen 1915 (zajat)
    • capitaine Willermoz: 28. květen 1915 - 15. červen 1915
    • lieutenant de vaisseau Cayla: 15. červen 1915 - 30. červen 1915
    • capitaine Max Boucher: 1. červenec 1915 - 22. říjen 1915
    • lieutenant de Monju: 23. říjen 1915 - počátek února 1916
  • Escadrille N 103/SPA 103
    • capitaine Gallet: únor 1916 - 12. červenec 1916
    • lieutenant Barbey: červenec 1916
    • capitaine Jean d'Harcourt: konec července 1916 - 27. březen 1918
    • lieutenant Joseph Battle: od 27. března 1918 do konce války

Významní příslušníci

Letadla

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Escadrille 103 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Franks a Bailey 1992
  2. a b Davilla a Soltan 1997

Související články

Literatura

  • BAILEY, Frank W.; CONY, Christophe. French Air Service War Chronology, 1914-1918: Day-to-Day Claims and Losses by French Fighter, Bomber and Two-Seat Pilots on the Western Front. London: Grub Street, 2001. (anglicky) 
  • DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. (anglicky) 
  • FRANKS, Norman; BAILEY, Frank W. Over the Front: A Complete Record of the Fighter Aces and Units of the United States and French Air Services, 1914-1918. London: Grub Street, 1992. Dostupné online. ISBN 978-0-948817-54-0. (anglicky) 
  • Les escadrilles de l'aéronautique militaire française: symbolique et histoire, 1912-1920. Vincennes: Service historique de l'armée de l'air, 2004. ISBN 2-11-094692-X. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Captain Phelps Collins.jpg
Phelps Collins in front of Spad XII at Beauzée-sur-Aire before leaving the French Escadrille 103 on 7 January 1918. Collins enlisted in the French Service Aéronautique in May 1917 and transferred to the U.S. Air Army Service in January 1918. He was assigned to the American 103rd Aero Squadron with a rank of captain. On 12 March 1918, Collins and four other American pilots were attempting to intercept enemy airplanes in the area of Paris when, for an unknown reason, Collins' aircraft spun and dived into the ground. Captain Phelps Collins of Alpena, Mich., became the first member of the U.S. Air Service to die on a combat mission. (U.S. Air Force photo)
SPADXIIIrenéfonckweb.jpg
Autor: Newresid stephanelhernault@yahoo.fr, Licence: CC BY-SA 3.0
SPAD XIII René Fonck 1917
Roundel of France.svg
Roundel of the French Air Force.