Eschynantus

Eschynantus
Aeschynanthus radicans
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	podpětovité (Gesneriaceae)
Rod	eschynantus (Aeschynanthus) Jack, 1823
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eschynantus^[1] (Aeschynanthus) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje asi 140 druhů a je rozšířen od Indie přes jihovýchodní Asii po Tichomoří. Eschynanty jsou epifytní keře a liány se vstřícnými listy a souměrnými, často nápadnými květy s dlouhou korunní trubkou. Pěstují se zejména ve sklenících botanických zahrad.

Popis

Eschynanty jsou keře nebo liány, rostoucí jako epifyty nebo petrofyty. Stonky jsou větvené nebo nevětvené, často převisavé. Některé druhy mají plazivé lodyhy, v uzlinách kořenující. Listy jsou zpravidla četné, vstřícné nebo řidčeji přeslenité, obvykle tuhé a kožovité, lysé nebo výjimečně chlupaté, na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, celokrajné nebo řidčeji nepatrně zubaté. Protistojné listy jsou podobné nebo rozdílné velikosti. Květenství jsou úžlabní až téměř vrcholové vrcholíky připomínající okolík a složené z 1 až 10 květů. Květy jsou podepřené 2 vstřícnými listeny. Kalich je pravidelný, dělený na 5 mělkých a nezřetelných až hlubokých a obvykle stejně dlouhých laloků. U některých druhů je kalich pestře zbarvený nebo i široce rozestálý (např. Aeschynanthus tricolor). Koruna je dvoustranně souměrná, nejčastěji červená až oranžová, řidčeji žlutá, bílá nebo zelenavá. Uvnitř je lysá, chlupatá, žláznatě chlupatá nebo s kruhem dlouhých chlupů. Korunní trubka je úzce trubkovitá až nálevkovitá, neztloustlá, často prohnutá, mnohem delší než korunní pysky. Horní pysk je dvoulaločný a zpravidla drobnější, spodní trojlaločný. Tyčinky jsou 4 a jsou přirostlé zhruba v polovině nebo nad polovinou ke korunní trubce. Obvykle vyčnívají z květů. Někdy je přítomna jedna sterilní patyčinka. Semeník je čárkovitý, jednokomůrkový, se 2 parietálními placentami. Na vrcholu nese dlouhou čnělku zakončenou hlavatou až smáčkle kulovitou, nedělenou bliznou. Tobolky jsou čárkovité, mnohasemenné, mnohem delší než kalich, pukající podélně 2 nebo 4 rovnými, nestáčejícími se chlopněmi. Semena mají 1 nebo více vlasovitých přívěsků.^[2][3]

• 
  Aeschynanthus pulcher
• 
  Detail květu Aeschynanthus tricolor
• 
  Zelený květ Aeschynanthus longicaulis

Rozšíření

Rod eschynantus zahrnuje asi 140 druhů. Je rozšířen v Asii od Indie a Srí Lanky přes jižní Čínu a jihovýchodní Asii po Novou Guineu a Šalomounovy ostrovy.^[4]

Eschynanty rostou nejčastěji v primárních nebo sekundárních tropických deštných lesích, od úrovně moře až do nadmořské výšky 2500 metrů. Nejčastěji rostou jako epifyty na větvích a kmenech stromů, řidčeji na skalách nebo na březích vodních toků. Osidlují světlá stanoviště, nerostou však na přímém slunečním úpalu.^[3][4]

Ekologické interakce

Květy eschynantů produkují mnoho sladkého nektaru a jsou opylovány zejména ptáky. V Malajsii je opylují zejména strdimilové rodu Arachnothera. Na květech byly pozorovány též sýkavky (Chloropsis), které však mají kratší zobáky, květy proklovávají z boku a loupí nektar bez opylovacího procesu. Semena jsou velmi drobná a opatřená štětinami. Šíří se zejména větrem a za vlhka se snadno přichycují na vhodný podklad.^[4]

Květy jsou protandrické, nejprve dozrávají prašníky, po vypadání pylu se výrazně prodlužuje čnělka a dozrává blizna. Tento mechanismus zabraňuje samoopylení. Délka tyčinek a čnělky se tak může v jednotlivých fázích vývoje květu výrazně lišit.^[2] Při vývoji květů dozrává kalich mnohem dříve než se otevírá a dozrává koruna. U druhů s trubkovitým kalichem se někdy květy plní vodou a koruna se rozvíjí pod hladinou, což je vykládáno jako možná ochrana před býložravci.^[4]

Některé druhy mají juvenilní (mladistvé) stádium, odlišné od dospělého. V tomto juvenilním stavu jsou rostliny zpravidla drobnolisté, chlupaté a plazivé.^[3]

Taxonomie

Rod Aeschynanthus je v rámci čeledi Gesneriaceae řazen do podčeledi Didymocarpoideae. Vůči jiným rodům této čeledi je dobře taxonomicky vymezen. Jedinou výjimkou je monotypický rod Micraeschynanthus, pocházející z Malajsie a známý pouze z jediného sběru v roce 1968. Není doposud jisté, jestli se nejedná o abnormálně vyvinutý exemplář eschynantu. Rod je rozdělován do sekcí zejména na základě znaků na semenech. Pro zařazení celé řady druhů do příbuzenských skupin je dobrým znakem charakter kalicha, u některých druhů je však dosti variabilní.^[4]

První 2 druhy řazené do rodu Aeschynanthus byly popsány Georgem Donem v roce 1822 z Nepálu, a pod jménem Trichosporum grandiflorum a T. parviflorum. O rok později popsal William Jack ze Sumatry druhy Aeschynanthus volubilis a A. radicans. Od té doby pak byla popsána řada dalších druhů, a to pod oběma rodovými názvy. Protože rodové jméno Aeschynanthus bylo zažitější, dostalo později při sloučení obou jmen přednost před dříve publikovaným jménem Trichosporum a bylo zařazeno mezi tzv. nomina conservanda, tedy jména chráněná proti pozdějším změnám.^[4]

Význam

Eschynanty jsou atraktivní rostliny, vesměs však nejsou příliš vhodné pro suché bytové prostředí. Lze se s nimi setkat zejména ve sklenících botanických zahrad. Byla vypěstována řada ozdobných kultivarů s nápadnými korunami nebo i kalichy květů anebo se skvrnitými listy.

Ze sbírek českých botanických zahrad je udávána celá řada druhů.^[5]

• 

  (c) Photograph by Mike Peel (www.mikepeel.net)., CC BY-SA 4.0
  Aeschynanthus 'Hot Flash'
• 
  Aeschynanthus 'Crimson Bells'

Pěstování

Eschynanty vyžadují podobně jako jiné epifyty dostatek světla a dobře propustnou, lehkou, humózní zeminu. Nejlépe se jim daří v závěsných koších na světlém místě (ne na úpalu). Potřebují vyšší vlhkost vzduchu a teploty nad 18 °C. Množí se řízky, které zakoření v perlitu nebo vermikulitu. Pro získání semen je zpravidla zapotřebí ruční opylení. Plody dozrávají dlouhou dobu, až 9 měsíců.^[3]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu eschynantus na Wikimedia Commons