Essen
Essen | |
---|---|
(c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 (c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 (c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 (c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°27′3″ s. š., 7°0′47″ v. d. |
Nadmořská výška | 116 m n. m. |
Stát | ![]() |
Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
Vládní obvod | Düsseldorf |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 210,32 km² |
Počet obyvatel | 579 432 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 2 787 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Thomas Kufen (od 2015) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 201 a 2054 |
PSČ | 45127–45359 |
Označení vozidel | E |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Essen [ˈɛsn̩] je město v Porúří v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Leží na břehu řeky Ruhr a žije zde přibližně 579 tisíc[1] obyvatel, což ho řadí mezi deset největších měst v Německu.
Od 19. století se Essen stal jedním z nejdůležitějších center těžby uhlí a výroby oceli. Dnes je jeho ekonomika postavena na jiných průmyslových odvětvích a na službách. Je sídlem třinácti ze sta největších německých firem. Essenská univerzita byla založena roku 1972 a roku 2003 se sloučila s Duisburskou univerzitou, čímž vznikla současná Duisbursko-Essenská univerzita.
Historie

Navzdory poměrně rozšířenému názoru nemá název Essen nic společného s jídlem (což je v němčině rovněž Essen), ale zřejmě pochází z velmi starého slova Asnithi, které označovalo území na východě, nebo území, kde rostlo mnoho jasanů (Esche).
Nejstarší archeologické nálezy se datují až do doby před 280 000 lety, pozdější nálezy jsou staré zhruba 120 000 až 10 000 let.
Essen byl sídlištěm mnoha germánských kmenů. Je ale velmi těžké je rozlišovat.
Alteburg je hrad na jihu Essenu datovaný do dob Keltů (zhruba okolo počátku našeho letopočtu). Historie druhého hradu Herrenburg sahá do 8. století.
Zárodkem města Essen byl ženský klášter kanovnic založený kolem roku 845. V 10. století se stal jedním z nejdůležitějších klášterů v Německu. Jeho abatyše patřily mezi říšské preláty s knížecím titulem. V té době v jeho čele stála Matylda, vnučka císaře Otta I., a po ní dvě další ženy, které byly také příbuzné císařů z této dynastie: Sophia, dcera Otty II., a Theophanu, jeho vnučka (dcera Matyldy, dcery Otty II.).
Později se z Essenu až do 19. století stalo nevýznamné zemědělské město. Zrušený klášter připomínají v současnosti jeho původní kostel (Münster), sloužící jako biskupská katedrála, a zámek Borbeck s rozsáhlým parkem.
Znak města


Znak města Essen je heraldická zvláštnost. Město ho získalo roku 1886. Sestává ze dvou oddělených štítů pod společnou korunou. Koruna nesymbolizuje přímo město Essen, ale sekularizovanou (zesvětštělou) církevní radu Essenu pod vládou kněžny-abatyše místního kláštera. Na štítě nalevo je vyobrazen dvouhlavý císařský orel. Tento štít byl městu dán roku 1623. Na pravém štítě je vyobrazen meč, kterým podle pověsti byly setnuty hlavy patronů města, svatých Kosmy a Damiána. Meč, který je s událostí spojován a je uložen v městské pokladnici, je pozdějšího data. Lehce upravená a heraldicky správnější verze znaku je umístěna na střeše hotelu Handelshof nedaleko hlavního nádraží.
Geografie
Essen leží uprostřed Porúří severně od řeky Ruhr, která ve čtvrtích Kupferdreh, Heisingen a Werden tvoří umělé jezero Baldeney (Baldeney-See). Jezero vzniklo mezi lety 1931 až 1933, kdy ho výměnou za chléb a pivo vykopalo 10 000 nezaměstnaných dělníků. Nejnižší bod obce, 26,5 m n. m., se nalézá ve čtvrti Karnap, nejvyšší 202,5 m n. m. pak ve čtvrti Heidhausen. Průměrná výška je pak 116 m n. m. Město se rozprostírá přes 21 km od severu k jihu a 17 km od západu k východu.
S Essenem sousedí ve směru běhu hodinových ručiček následující obce: Gelsenkirchen, Bochum, Hattingen, Velbert, Heiligenhaus, Ratingen, Oberhausen, Mülheim an der Ruhr, Bottrop a Gladbeck.
Počasí
Průměrná roční teplota ve městě je 9,6 °C a za rok zde průměrně naprší 829 mm. Nejchladnějším měsícem v roce je leden s průměrnou teplotou 1,5 °C, nejteplejším pak červenec se 17,5 °C. Nejvíce vody zde naprší v srpnu, 90 mm.
Městské části
Essen je rozdělen na 19 městských částí. Každá z nich má vlastní devatenáctičlenné zastupitelstvo, které má omezené pravomoci. Městské části jsou často pojmenovány podle čtvrtí, které je tvoří, a označují se také pomocí římských číslic. Essen se skládá z celkem padesáti čtvrtí, z nichž mnoho bylo původně samostatnými obcemi, ale byly do města začleněny mezi lety 1901 až 1975. Pomalé rozrůstání města má za následek i dvě zajímavosti. Čtvrť Kettwig ležící jižně od řeky Ruhr byla začleněna roku 1975, ale má vlastní telefonní předvolbu. Podobně Kettwig patří přímo pod Kolínské arcibiskupství, ačkoli zbytek města spadá do Essenské diecéze.
Hospodářství
Těžba uhlí a rudy vedlo k prudkému rozvoji města a celého Porúří. Z Essenu pocházející rodina Kruppů zde roku 1811 založila podnik na výrobu oceli.
Po druhé světové válce Essen prošel velkými hospodářskými změnami. Došlo k útlumu těžby a rozvoji moderních technologicky náročných odvětví.
Doprava
Silnice

Dálnice A40, přezdívaná Ruhrschnellweg probíhá středem města, které dělí zhruba na dvě poloviny. V centru města je dálnice skrytá v tunelu vybudovaném v 70. letech 20. století. Okrajů města se také dotýkají dálnice A 52 na jihu a A42 na severu.
Veřejná doprava

První linka přes území dnešního Essenu, železniční dráha z Kolína nad Rýnem do Mindenu, byla otevřena mezi lety 1845 až 1847. Měla zastávku v Altenessenu. Dráha z Mülheimu an der Ruhr do Bochumi byla otevřena o pár desítek let později. Na této železniční dráze nyní stojí hlavní nádraží Essen (Essen-Hauptbahnhof), kde staví jak regionální, tak dálkové vlaky.
Místní veřejnou dopravu zajišťuje Essener Verkehrs-AG, veřejná společnost, která se stará o tři příměstské vlakové, několik tramvajových a autobusových linek. Zvláštností města je Spurbus, vedený autobus. Ten může jezdit klasicky jako autobus, ale také se používá jako trolejbus. Město má také síť linek metra. Všechny místní a regionální spoje mají tarifní systém dopravního sdružení Verkehrsverbund Rhein-Ruhr (VRR).
Partnerská města
Grenoble, Francie, 1974
Nižnij Novgorod, Rusko, 1991
Sunderland, Spojené království, 1949
Tampere, Finsko, 1960
Tel Aviv-Jaffa, Izrael, 1991
Slavní rodáci
- Alfred Krupp (1812–1887), německý průmyslník a vynálezce[2]
- Bertha Krupp von Bohlen und Halbach (1886–1957), dědička ocelářského a zbrojařského impéria rodu Kruppových[3][4]
- Otto Rehhagel (* 1938), bývalý německý fotbalový obránce a trenér[5]
- Jürgen Bartsch (1946–1976), německý sériový vrah[6]
- Manfred Burgsmüller (1949–2019), německý fotbalový útočník a reprezentant[7]
- Jörg Meuthen (* 1961), německý vysokoškolský pedagog a politik[8]
- Armin Meiwes (* 1961), německý vrah a kanibal[9]
- Marion Poschmann (* 1969), německá spisovatelka[10]
- Jens Lehmann (* 1969), bývalý německý fotbalový brankář a reprezentant[11]
- Leroy Sané (* 1996), německý fotbalový záložník a reprezentant[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b register of German municipalities (4th quarter 2022). 12. ledna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-02-12]
- ↑ LONG, Tony. April 26, 1812: Birth of Krupp, the 'Cannon King'. Wired. Dostupné online [cit. 2023-03-02]. ISSN 1059-1028. (anglicky)
- ↑ Bertha Krupp von Bohlen und Halbach (1886-1957) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bertha von Bohlen und Halbach. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Otto Rehhagel - Manager profile. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jürgen Bartsch. www.serienkillers.de [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Manfred Burgsmüller - Player profile. www.transfermarkt.co.uk [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jörg Meuthen - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
- ↑ SERENA, Katie. The Chilling Story Of The German Cannibal Who Consumed His Willing Victim For Nearly Two Years. All That's Interesting [online]. 2022-06-09 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marion Poschmann. www.poetryinternational.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ SportMob – Jens Lehmann Biography. SportMob [online]. 2021-02-11 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leroy Aziz Sané | FC Bayern München | Player Profile | Bundesliga. bundesliga.com - the official Bundesliga website [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
Obrázky, zvuky či videa k tématu Essen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
Finská vlajka
(c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Aalto Theatre in the evening
(c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Castle of Borbeck with outbuilding in the evening
(c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
View from the Ruhr Bridge ("Ruhrbrücke") on the historic center of Essen Kettwig with rebuilt waterside palace ("Uferpalais")
Autor: Armin von Preetzmann from Ruhrgebiet, Castrop-Rauxel, Germany, Licence: CC BY 2.0
Das ThyssenKrupp Quartier in Essen mit weihnachtlicher Beleuchtung
Autor: en:User:Doco, wiki+nospam@eindruckschinderdomain.de, Licence: CC BY 2.5
Autobahn 40 facing westwards, taken from footbridge near the Essen-Huttrop exchange.
Essen-Südviertel, Blick von Osten
(c) Tuxyso / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hotel Handelshof with slogan "Einkaufsstadt Essen" (shopping city Essen)
Autor: Thorsten Schramm www.thorsten-schramm.de, Licence: CC BY-SA 3.0
Villa Hügel, das ehemalige Wohnhaus der Krupp-Familie in Essen
(c) Thomas Robbin, CC BY-SA 3.0
World Heritage Site Zeche Zollverein in Essen, Germany.